Japonci obnovili tisíc let starou techniku, v níž ryby plní roli přírodních hnojiv i ochránců plodin. Systém rýže-ryba zvyšuje úrodu, snižuje náklady a šíří se i mimo Asii jako vzor udržitelného zemědělství.
Zatímco někteří hledají výkonnější stroje, vylepšení v používání chemikálií nebo aplikaci umělé inteligence na pole, spojencem zemědělce by mohly být ryby. Ač se to může zdát neuvěřitelné, Japonci je využívají k práci na rýžových polích. Výsledek je výjimečný: zlepšení úrodnosti půdy, kontrola škůdců a zvýšení výnosů plodin.
Japonsko provádí revoluci v zemědělství
Využití ryb na poli je technika používaná v Japonsku, zejména v prefektuře Šiga. Jedná se o tradiční zemědělskou techniku, která byla znovuobjevena a přizpůsobena moderní době. Zemědělci vysazují ryby, jako je medaka (Oryzias latipes), do zaplavených rýžových polí. Tyto malé ryby plní zásadní funkci.
Klíčové je, že se živí hmyzem, larvami a vodními plevely, které by mohly poškodit rostliny. Na oplátku jejich výkaly slouží jako přírodní hnojivo, které obohacuje vodu a půdu o důležité živiny. Vzniká tak vyvážený ekosystém, v němž rýže roste silnější a zdravější, aniž by bylo nutné používat pesticidy a drsné chemické látky.
Související článek
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) již uznala tento systém jako jeden z nejudržitelnějších na světě v oblasti zemědělství. Podle jejích zpráv praxe chovu rýže a ryb zvyšuje potravinovou bezpečnost, snižuje chudobu na venkově a zlepšuje využití půdy tím, že na stejném prostoru současně produkuje sacharidy (rýži) a živočišné bílkoviny (ryby).
Starobylá technika, která se stala příkladem udržitelnosti
Ačkoli se může zdát, že jde o nový nápad, počátky této metody sahají více než tisíc let do minulosti, kdy japonští zemědělci již používali ryby k udržování čistoty rýžových polí. S příchodem intenzivního zemědělství ve 20. století tato praxe upadla v zapomnění, ale rostoucí zájem o udržitelnost ji opět přivedl k životu.
Zhejiang Qingtian's rice–fish co-culture system marks its 20th year as a Globally Important Agricultural Heritage item! From terraced fields to fish lanterns, this living legacy blends ecology, tradition, and innovation — now thriving across China and spreading around the world. pic.twitter.com/ikhHuywbSA
— Zhejiang, China (@izhejiang) October 13, 2025
Nyní se Japonsku podařilo tuto starobylou techniku zmodernizovat kombinací účinnějších systémů kontroly vody a biologických studií, které optimalizují rovnováhu mezi rybami a rostlinami. Výsledkem je model chovu, který snižuje náklady na produkci a zvyšuje ziskovost, protože farmáři mohou ryby prodávat také jako potravu, čímž získají další zdroj příjmů.
Chovatelé ryb, kteří mohou zachránit planetu
Nebezpečí klimatických změn je tak velké, že na ně upřel svůj zrak (a modlitby) i papež. Z tohoto důvodu se tato praxe může rozšířit i mimo japonská rýžová pole. Země v Asii a Africe začínají tento systém napodobovat, protože vidí výsledky: menší znečištění, vyšší produktivitu a zdravější ekosystémy. V době, kdy změna klimatu ohrožuje celosvětovou potravinovou bezpečnost, představuje metoda rýže-ryba reálné a reprodukovatelné řešení.
Systém rýže-ryba si získává oblibu nejen v Japonsku, ale je přijímán i v dalších zemích, jako je Čína, Vietnam a Bangladéš, kde je tlak na zemědělské zdroje vysoký. V těchto místech byla tato technika upravena tak, aby zahrnovala místní druhy ryb, které jsou odolnější vůči specifickým klimatickým podmínkám.
Kromě toho probíhá výzkum zaměřený na integraci moderních technologií, jako jsou senzory kvality vody a bezpilotní letouny, které monitorují zdraví plodin a ryb. Tyto inovace umožňují zemědělcům optimalizovat využívání zdrojů a maximalizovat produkci udržitelným způsobem.
Potenciál této techniky je obrovský, a to nejen pro zvýšení produkce potravin, ale také pro zlepšení biologické rozmanitosti a odolnosti zemědělských ekosystémů. Ve světě, kde poptávka po potravinách stále roste, nabízejí metody, jako je pěstování rýže a ryb, životaschopnou a udržitelnou alternativu.
Slibná budoucnost udržitelného zemědělství
Začlenění ryb do rýžových polí je příkladem toho, jak mohou tradiční zemědělské postupy nabízet inovativní řešení moderních výzev. Očekává se, že až tuto techniku přijme více zemí, stane se klíčovým pilířem udržitelného zemědělství na celém světě.
S podporou mezinárodních organizací a spolupráce mezi zeměmi má systém rýže a ryb potenciál transformovat zemědělství tak, aby bylo efektivnější, udržitelnější a schopné uživit rostoucí světovou populaci.