Ukrajina odmítla v OSN podpořit rezoluci o zrušení amerického embarga vůči Kubě – důvodem je podle ministra zahraničí Andrije Sybihy pasivita Havany vůči masovému náboru Kubánců do ruské armády. Tento krok odhaluje hlubší geopolitické napětí i důsledky mezinárodního konfliktu.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý kritizoval „nečinnost“ kubánských úřadů tváří v tvář „masivnímu“ náboru žoldáků ze strany Ruska, když vysvětloval, proč jeho země hlasovala proti rezoluci OSN vyzývající ke zrušení amerického embarga vůči ostrovu.
„Toto gesto není náhlé. Má vážné motivy. Vzpomínáme si, jak kubánský prezident přál Putinovi úspěch v jeho agresivní válce proti Ukrajině. Slyšeli jsme ho dokonale,“ napsal ministr na X.
Sybiha připomněl, že Kyjev se letos rozhodl omezit svou diplomatickou přítomnost v Havaně a snížit úroveň vztahů mezi oběma zeměmi.
„Náš hlas není namířen proti kubánskému lidu; respektujeme jeho právo žít v prosperitě. Je proti nečinnosti kubánských úřadů v reakci na masový nábor kubánských občanů ruskou okupační armádou,“ zopakoval ministr.
Sybiha prohlásil, že tisíce z nich podepsaly smlouvy o vstupu do řad vojáků přímo zapojených do bojových operací na ukrajinském území.
Today, Ukraine voted against the UNGA resolution on the “Necessity of ending U.S. embargo against Cuba”.
This move is not sudden. And it has serious reasons.
We remember Cuban President’s wish of “success” to Putin in his war of aggression against Ukraine. We heard it well.… pic.twitter.com/4PeM6lBpz9
— Andrii Sybiha 🇺🇦 (@andrii_sybiha) October 29, 2025
„Neochota Havany zastavit masové nasazení svých občanů v ruské válce proti Ukrajině představuje akt spoluúčasti na agresi a měla by být co nejpřísněji odsouzena. Ukrajina se vždy postaví proti takovému postupu a bude prosazovat cíle a zásady Charty OSN,“ uzavřel.
Historické a geopolitické souvislosti
Vztahy mezi Kubou a Ruskem mají hluboké kořeny sahající až do období studené války, kdy byl Sovětský svaz hlavním spojencem Kuby. Po rozpadu SSSR vazby oslabily, ale v posledních letech obě země pracují na oživení svých vztahů, zejména v oblastech, jako je hospodářská a vojenská spolupráce. Návštěva kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela v Moskvě v roce 2018 a jeho setkání s Vladimirem Putinem toto obnovené spojenectví podtrhly.
Americké embargo vůči Kubě, zavedené v roce 1960, bylo opakovaným tématem hlasování v OSN. Valné shromáždění OSN každoročně hlasuje o rezoluci vyzývající k ukončení embarga a většina členských zemí se důsledně vyslovuje pro jeho zrušení. Spojené státy a někteří jejich spojenci však nadále zastávají stanovisko ve prospěch embarga a tvrdí, že je nezbytným nástrojem nátlaku na kubánskou vládu v otázkách lidských práv.
Důsledky náboru žoldáků
Využívání žoldnéřů v mezinárodních konfliktech je kontroverzní a složitá otázka. Žoldnéři jsou najatí bojovníci, kteří nejsou součástí oficiálních ozbrojených sil dané země. Jejich zapojení do konfliktů může zkomplikovat politickou a vojenskou situaci, protože působí mimo rámec mezinárodních předpisů upravujících činnost pravidelných armád. V případě Ukrajiny je přítomnost zahraničních žoldnéřů v konfliktu stálým problémem a ruský nábor kubánských občanů je považován za eskalaci tohoto problému.
Reakce mezinárodního společenství na situaci na Ukrajině jsou smíšené. Zatímco některé země vyjádřily Ukrajině podporu, jiné zachovaly neutrální postoj nebo podpořily Rusko. Rozhodnutí Ukrajiny hlasovat proti rezoluci OSN o kubánském embargu odráží složitost mezinárodních vztahů a to, jak mohou konflikty ovlivňovat diplomatická rozhodnutí.
Postoj Ukrajiny v OSN zdůrazňuje napětí mezi diplomatickými zásadami a geopolitickou realitou. Válka na Ukrajině měla významný dopad na mezinárodní vztahy a role Kuby v tomto kontextu je příkladem toho, jak mohou konflikty ovlivňovat globální spojenectví a diplomatická rozhodnutí.