Zvláštní vyslankyně Rady Evropy pro děti na Ukrajině Thórdís Kolbrún Reykfjord Gylfadóttir v Dauhá odsoudila únosy a „rusifikaci“ ukrajinských dětí jako zjevné válečné zločiny a vyzvala, aby se návrat nezletilých stal klíčovou podmínkou jakýchkoli mírových jednání. OSN i ICC podle ní pracují s důkazy o systematických deportacích, změnách identity a nucené integraci do Ruska.
V rozhovoru pro EFE Gylfadóttir zdůraznila, že „každý normální člověk chápe, jak hluboce špatné je krást cizí děti, brát jim identitu a zakazovat jim mluvit jejich vlastním jazykem“, což označila za „zjevné válečné zločiny“.
V této souvislosti si vzala na mušku přímo Ruskou federaci za to, že zjednodušuje adopční procesy a mění jména deportovaných nezletilých dětí s cílem násilně je integrovat do své společnosti a odstranit jejich ukrajinskou identitu a kořeny.
Islandský diplomat, který se účastní Fóra o globálním míru a bezpečnosti v Dauhá, prozradil, že Rada Evropy zdokumentovala případy, kdy „zejména mladší chlapci jsou cvičeni, aby šli do první linie a bojovali proti svým vlastním krajanům, tedy těm samým lidem, kteří obětují své životy v boji za budoucnost týchž dětí“.
Tento „zásadně špatný“ proces rusifikace podle Gylfadóttirové zahrnuje ideologickou převýchovu a zákaz ukrajinského jazyka, což Mezinárodní trestní soud (ICC) označil za válečné zločiny, za něž na základě „údajů a důkazů“ vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a komisařku pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou.
Systematické deportace a tlak na odpovědnost
Stížnost Gylfadóttirové je součástí systematického systému nucených deportací, který podle údajů OSN od začátku ruské invaze v únoru 2022 postihl nejméně 20 000 ukrajinských dětí.
Kyjev odhaduje, že více než 19 000 nezletilých bylo násilně přemístěno na ruské území nebo do okupovaných oblastí, kde jsou podrobeni nuceným adopcím za účelem „rusifikace“ a dokonce internováni ve vojenských výcvikových táborech.
Valné shromáždění OSN tento týden přijalo nezávaznou rezoluci požadující po Rusku okamžitý návrat těchto nezletilých a ukončení praktik, jako je „změna statusu“ dětí, které Kyjev považuje za „válečné trofeje“.
Tváří v tvář této krizi Rada Evropy tyto zločiny pozorně sleduje, aby odsoudila jejich páchání, a bere v úvahu projekty mezinárodního společenství a mezinárodních organizací zaměřené na vypátrání pohřešovaných dětí a shromáždění důkazů k zajištění „odpovědnosti“.
„Nemáme přesné číslo, ale máme údaje, důkazy, zprávy a poznatky o tom, že se to děje,“ řekla a zdůraznila, že je třeba, aby tato otázka byla „velmi vysoko na pořadu dne“ jakýchkoli mírových jednání.
Organizace se sídlem ve Štrasburku působí na Ukrajině s až 100 odborníky v terénu, kteří spolupracují s místními subjekty a poskytují ukrajinským odborníkům psychologickou péči „informovanou o traumatech“ a online školení.
Gylfadóttir zdůraznila, že pro „spravedlivý a férový mír“ musí být děti vráceny do svých rodin a musí být respektováno mezinárodní právo.
„Všichni, kdo chtějí, aby bylo respektováno mezinárodní právo, musí zajistit, aby takový mír byl spravedlivý, a aby se tak stalo, musí být tento problém vyřešen,“ uzavřela a zdůraznila závazek Rady Evropy k „základním hodnotám“ ochrany dětí v době války.
V pondělí ruské síly ohlásily další postup v Doněcké a Záporožské oblasti Ukrajiny a ohrozily hlavní ukrajinské opěrné body v těchto oblastech.
Podle ruského ministerstva obrany armáda v Doněcku ovládla městečko Červone, které se nachází v blízkosti silnice vedoucí k pevnostem Kramatorsk a Slovjansk, dvěma klíčovým cílům ruské ofenzívy v tomto regionu.
Chervone se nachází na jižním břehu řeky Hruzky, mezi městy Chasiv Jar, o němž Rusko tvrdilo, že ho dobylo loni v létě, a Kostiantinivka, dějištěm probíhajících bojů.
Městem dobytým v Záporoží je Novodanilivka, jihovýchodně od města Orejiv, jednoho z cílů ofenzívy v tomto regionu. Před začátkem války žilo v Novodanilivce asi 1 000 obyvatel.
Den předtím ruská armáda oznámila také dobytí Rivne v Doněcké oblasti, která leží mezi městy Pokrovsk, jehož dobytí si Rusko nárokovalo před několika týdny, a sousedním Mirnogradem, kde podle obrany ruské síly pokračují v ničení ukrajinských sil, které jsou zde obklíčeny.
Reakce mezinárodního společenství a humanitární pomoc
Kromě obvinění z rusifikace dětí vyjádřilo mezinárodní společenství znepokojení nad humanitární situací v konfliktem postižených regionech. Organizace jako UNICEF a Save the Children se snaží poskytovat pomoc válkou postiženým dětem a zajistit jim uprostřed krize vzdělání, lékařskou péči a psychologickou podporu. Vzdělávání v krizových situacích je zásadní pro překonání traumatu a budování lepší budoucnosti dětí.
One of the darkest parts of Russia’s war: the mass abduction and indoctrination of Ukrainian children.
Thórdís Kolbrún Reykfjörð Gylfadóttir [@thordiskolbrun], Special Envoy of the Council of Europe Secretary General on the situation of children of Ukraine, joins Adam Jasser… pic.twitter.com/m9VAZglfqf
— TVP World (@TVPWorld_com) November 20, 2025
Situace na Ukrajině zůstává napjatá a na východě země pokračují boje. Mezinárodní společenství nadále hledá diplomatická řešení k ukončení konfliktu, ale jednání jsou komplikovaná a zatím se nepodařilo dosáhnout trvalé dohody. Tlak na Rusko, aby ukončilo své akce na Ukrajině a vrátilo unesené děti, zůstává prioritou mnoha zemí a mezinárodních organizací.
Konflikt na Ukrajině má ničivý dopad na civilní obyvatelstvo, tisíce lidí byly vysídleny a infrastruktura byla vážně poškozena. Rekonstrukce a návrat k normálnímu stavu budou po dosažení míru představovat značnou výzvu. Do té doby musí mezinárodní společenství pokračovat v podpoře Ukrajiny a zajistit, aby byla v regionu dodržována lidská práva a mezinárodní právo.