Obrovské solné pláně v Bolívii obsahují největší zásoby lithia na světě pro výrobu baterií, které se montují do elektromobilů.
Vzhledem k rostoucí celosvětové poptávce se o přístup k tomuto takzvanému „bílému zlatu“ přetahují USA, Čína a Rusko. Bolívie však usiluje o zachování suverenity prostřednictvím strategických cest k vyváženému rozvoji.
Bolívie na světovém trhu s bateriemi pro elektromobily
Jako součást širšího lithiového trojúhelníku, který zahrnuje Argentinu a Chile, se v solných pláních Uyuni v Bolívii odhaduje, že se zde nachází přibližně 23 milionů tun lithia. Baterie s výjimečným výkonem se opírají o uhličitan lithný a jsou dobře známé v automobilovém elektrickém průmyslu.
Taková zóna má pro tyto druhy účelů význam. V uplynulém desetiletí vykazovaly ceny obrovské výkyvy. Z historického maxima nad 80 tisíc dolarů (přibližně 1,9 milionu korun) za tunu v roce 2022 se v důsledku sníženého prodeje elektromobilů v Číně propadly na přibližně 23 tisíc dolarů v roce 2023.
Zásoby lithia na území Bolívie spadají pro USA do oblasti národní bezpečnosti. Na konferenci konané v roce 2023 zdůraznila Laura Richardsonová ze společnosti SouthCom důležitost zajištění produkce lithia v této oblasti s odkazem na zdánlivě konkurenční boj mezi Čínou a Ruskem.
Bolívie však předehru USA v tomto ohledu odmítla s tím, aby se raději stala partnerem zemí respektujících bolívijskou suverenitu. Právě v tomto ohledu se strategická spojenectví s Čínou a Ruskem často rovnala velkým investicím do těžby lithia v Bolívii, a navíc posilovala její vládu do její pozice.
Strategie Bolívie v oblasti suverénního zájmu o lithium nyní
Bolívie je připravena provádět těžbu lithia (stejně jako tato, která je 40 milionů metrických tun pod zemí) na základě své národní suverenity. Založení státní společnosti Yacimientos de Litio Bolivianos a zákon 928 totiž zaručují státní účast ve všech oblastech produkce.
Neustoupila ani od ekologických technologií, například od přímé těžby lithia, kde vláda minimalizuje jakékoli škody na životním prostředí. Bolívie v roce 2023 uzavřela dohody s čínskými a ruskými společnostmi o dalším postupu v odvětví lithia.
Dohody jsou součástí zřízení závodů na výrobu uhličitanu lithného v Uyuni a Coipase, každý s kapacitou 25 000 tun ročně. Ruská společnost Uranium One Group zavedla pilotní projekty zaměřené na udržitelnost. Postoj Bolívie však zůstává opatrný, protože očekává, že investoři budou dodržovat její předpisy a umožní YLB převzít odpovědnost za strategické směřování.
Argentina a Chile představují opačné strategie pro odhalování lithia
Argentina a Chile, které sousedí s Bolívií, mají velmi odlišné názory na to, jak nakládat se zdroji lithia. Zatímco chilské znárodnění bojuje s různými politickými překážkami, soukromé koncese nadále dominují produkci lithia.
V Argentině kontrolují nerostné zdroje provincie, což vytváří potíže pro plně státní společnost v odvětví lithia, protože se objevil silný odpor podnikatelského sektoru proti znárodnění. Také Peru bylo v diskusích o znárodnění zohledněno, a to dokonce s pořadím lithium – 13. na světě.
Zastavený pokrok však lze přičíst politické nestabilitě v zemi. Znárodněním těžby lithia a pozdějším založením YLB v roce 2008 a vytvořením YLB v roce 2017 se Bolívie zaměřila na nasměrování příjmů do infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání, čímž se snaží vyřešit několik strukturálních problémů.
Bolivijský ekonom Martin Moreira argumentuje zachováním suverenity i možností vytvoření dlouhodobého hospodářského růstu. Tak obrovské zásoby lithia mohou být pro Bolívii výhodou i nevýhodou (stejně jako tato „nová ropa“, která vystačí na tisíciletí).
To, že má země suverénní přístup k přilákání zahraničních investic, ji jako takovou kvalifikuje jako důležitého hráče, který se stane hlavním hráčem při světovém přechodu na elektromobily. Připojení Bolívie k takovému modelu udržitelného přístupu řízeného státem může navíc sloužit jako vodítko pro další země bohaté na zdroje, které se ocitly v podobných složitostech globální poptávky, protože geopolitické soupeření se prohlubuje.