Ruské letecké provokace a dronové útoky zneklidňují evropské vlády i NATO. Od uzavřených letišť po mobilizaci zdravotnických kapacit – státy jako Dánsko, Francie a Německo se začínají připravovat na scénáře, které byly ještě nedávno nemyslitelné.
Nedávné ruské vpády do evropského vzdušného prostoru, které se týkaly Polska, Rumunska a Estonska, zvýšily napětí v Dánsku a výrazně ovlivnily letecké společnosti. NATO zvýšilo stupeň pohotovosti, protože se zdá, že Moskva testuje spojeneckou soudržnost v Pobaltí. Tento obrázek naznačuje dvě věci: v Evropě panuje vysoká úzkost a některé země se začínají připravovat na možný válečný scénář.
Nedůvěřivé Dánsko
Dánsko označilo za „bezprecedentní útok“ nálety dronů, které si vynutily několikahodinové uzavření letišť v Kodani a Oslu, v důsledku čehož uvízly desítky tisíc cestujících. Tato epizoda navazuje na vlnu leteckých přestupků a útoků dronů, které se v posledních dnech odehrály v Polsku, Rumunsku a Estonsku. Letadla se objevila z více směrů, střídavě svítila a poté mizela a dánské úřady je připisují „schopnému operátorovi“, zatímco Kreml to popírá.
Premiérka Mette Frederiksenová hovořila o „nejzávažnější“ agresi proti kritické dánské infrastruktuře a nevyloučila žádnou hypotézu, což je názor, který podpořili představitelé, jako je ukrajinský prezident Zelenskyj, a mluvčí EU, kteří vidí vzorec bezohledných ruských akcí. NATO uspořádalo zasedání podle článku 4, odsoudilo porušení a zdůraznilo, že posílí schopnosti a odstrašení, a někteří představitelé již uvažují o silnějších reakcích (včetně sestřelení), pokud se podobné provokace budou opakovat.
Související článek
Francie a přípravy
Ve Francii se rozpoutala polemika po zveřejnění v deníku Le Canard enchaîné, který odhalil dopis zaslaný v červenci ministryní zdravotnictví Catherine Vautrinovou, v němž žádá francouzské zdravotnické orgány, aby se připravily na možné „velké nasazení“ v březnu 2026. Dokument vyzýval nemocnice, aby byly připraveny na péči o několik tisíc vojáků po dobu, která by mohla trvat od 10 do 180 dnů, a to jak o francouzské, tak o zahraniční jednotky.
Zpráva, přestože pochází ze satirického média, vyvolala na internetu obvinění, že Emmanuel Macron tajně plánuje vést zemi do války s Ruskem. Krajní pravice reprezentovaná poslancem Evropského parlamentu Thierrym Marianim šla ještě dál a naznačila, že konflikt by umožnil pozastavit prezidentské volby v roce 2027.
V současné době je na stole několik zpráv, které se týkají Macrona a jeho vlády. Ministerstvo zdravotnictví nepopřelo pravost dopisu, ale kvalifikovalo jeho účel: jedná se o preventivní plánování možných rizik a hrozeb, které by mohly ovlivnit nemocniční systém, včetně příchodu velkého počtu obětí mezinárodního konfliktu.
Cílem opatření bylo podle ministerského krizového centra zajistit schopnost civilního zdravotnického systému absorbovat masivní příliv vojenských pacientů v případě, že by se Francie jako člen NATO a spojenec Ukrajiny nepřímo zapojila do válečného scénáře. Nejednalo se tedy o válečný plán jako takový, ale o cvičení v rámci předvídání nepředvídaných událostí.
Německo a přípravy
Německo začalo výslovně plánovat možný rozsáhlý konflikt mezi NATO a Ruskem, jehož scénář mnozí alianční analytici kladou do období kolem roku 2029.
Agentura Reuters vysvětlila, že odhad této přípravy je stejně střízlivý jako znepokojivý: v případě otevřené konfrontace by lékařskou péči mohlo potřebovat až 1 000 zraněných německých vojáků denně, což je číslo, které sám generální inspektor pro zdravotnictví Ralf Hoffmann označuje za realistické v závislosti na intenzitě bojů a zapojených jednotkách.
Poučení z Ukrajiny
Válka na Ukrajině radikálně změnila povahu zranění. Tam, kde dříve převládala střelná zranění, dnes dominují ničivé účinky bezpilotních letounů, záškodnické munice a výbušnin, které mají za následek amputace, popáleniny a mnohočetná poranění.
Hoffmann zdůrazňuje, že desetikilometrový „koridor smrti“ po obou stranách ukrajinské frontové linie, posetý nepřátelskými bezpilotními letouny, ukazuje, jak se okamžitá lékařská evakuace stala téměř nemožnou: zranění musí být často stabilizováni několik hodin pod neustálou palbou, než je lze přemístit.
V této souvislosti Berlín zvažuje rozšíření svých flexibilních zdravotnických přepravních kapacit, přičemž se inspiruje ukrajinskými zkušenostmi s nemocničními vlaky. Uvažuje se o vlacích, autobusech a větším počtu zdravotnických letadel s cílem zajistit postupnou evakuaci: počáteční péči na frontě, přechodnou stabilizaci a konečný převoz do nemocnic na německém území.
Tento zdravotnický logistický řetězec vyžaduje robustní, decentralizovaný systém schopný fungovat při leteckém a elektronickém ohrožení. Plán počítá s tím, že raněným bude poskytnuta definitivní péče především v civilních nemocnicích, přičemž se odhaduje, že z celkové národní kapacity 440 000 lůžek bude vyhrazeno 15 000 lůžek. Zásadní význam bude mít koordinace mezi vojenskou zdravotnickou službou a civilním zdravotnickým systémem a zdravotnický sbor ozbrojených sil, který má v současné době 15 000 členů, bude muset být výrazně rozšířen, aby vyhověl rozsahu tohoto úkolu.
Kreml a článek 5
List Financial Times vysvětlil, že celá atmosféra extrémního znepokojení v Evropě je možná taktikou Moskvy: ukázat, že klauzule o kolektivní obraně NATO, článek 5, nemá skutečnou hodnotu. Váhavá reakce na provokaci by mohla Rusku otevřít dveře k pokusu o „rozbití“ malých evropských států, aniž by došlo ke konfrontaci s blokem jako celkem.
Scénáře, jako je pozemní vpád pod záminkou ochrany ruských menšin v pobaltských státech, patří k opakovaným obavám vojenských plánovačů. Moskva počítá s nejistotou kolem Washingtonu, jehož příspěvek představuje asi 40 % vojenských kapacit Aliance v Evropě.
Trumpův hlavolam
Rozhodující je faktor USA. S dělostřeleckými jednotkami HIMARS a tankovými rotami, které jsou již v Pobaltí rozmístěny, je vojenská přítomnost významná, ale klíčovou otázkou je, co by Donald Trump udělal v případě otevřené agrese.
Nedůvěra je vzájemná: ve Washingtonu někteří považují Pobaltí za příliš ideologické a agresivní vůči Moskvě, zatímco v Tallinnu připomínají hlasování USA po boku Ruska v OSN jako varovný signál. Prezidentova nestálost přidává prvek nepředvídatelnosti: stejně jako překvapil schválením útoků na Írán, mohl by nečekaně reagovat i v případě krize ve východní Evropě.
Hlavní evropské mocnosti Rusko rozhodně odsuzují, ale vyhýbají se představě konfrontace bez vojenské podpory USA. Myšlenka celoevropských „ujišťovacích“ sil čelí pochybnostem o své účinnosti bez „deštníku“ Washingtonu.
Skutečnost je však taková, že v regionu jsou rozmístěny britské, francouzské, německé, kanadské, polské a finské jednotky, které by pravděpodobně přišly na obranu Estonska, Lotyšska a Litvy s vědomím, že na osudu těchto malých států závisí jejich vlastní bezpečnost.