Ve Švýcarsku vás rychlá jízda může vyjít opravdu draho – pokud jste bohatí. Řidič Ferrari Testarossa dostal pokutu přes 247 000 eur (zhruba 6 milionů korun) za překročení rychlosti o 57 km/h. Tento systém, který upravuje pokuty podle příjmů, má jeden cíl: aby každý přestupek bolel stejně.
Nejvyšší pokuta za překročení rychlosti, která kdy byla zaznamenána, nepochází z německé silnice ani z francouzské dálnice. Pocházela ze Švýcarska a byla udělena řidiči vozu Ferrari Testarossa. Zajímavé je, že to nebylo za to, že by klasický vůz z 90. let tlačil na pilu, protože jel rychlostí 137 km/h.
Výsledkem byla pokuta ve výši více než 247 000 eur (6 010 400 Kč), což je částka, která je oficiálně zapsána v Guinnessově knize rekordů jako nejvyšší pokuta za překročení rychlosti.
Rekordní pokuta
Nejvyšší oficiálně zaznamenaná pokuta za překročení rychlosti byla uložena ve Švýcarsku v lednu 2010. Soud v kantonu St. Gallen nařídil řidiči vozu Ferrari Testarossa zaplatit přibližně 290 000 dolarů (podle směnného kurzu zhruba 6 010 400 Kč) poté, co ho rychlostní radar zachytil při překročení rychlosti 137 km/h na úseku silnice omezeném na 80 km/h. Výše pokuty nebyla novým rekordem.
Související článek
Výše pokuty nebyla svévolná. Ve Švýcarsku soudci nestanovují pokuty na základě rigidních tabulek podle přestupku, ale podle skutečného dopadu, který by měly mít na kapsu každého řidiče.
Systém navržený tak, aby potrestal všechny stejně
Švýcarské právní předpisy stanoví model pokut úměrných příjmům řidiče, místo aby stanovily tabulku pevných částek jako je tomu v Česku. Uplatňuje se tak koeficient ekvivalence s ohledem na ekonomické možnosti, takže pokuty jsou skutečně odrazující.
Pokuta 200 eur (5 000 Kč) pro osobu s platem 16 000 eur (388 000 Kč) může být pádným důvodem, proč sundat nohu z plynu, když na vás nepřišla řada. Stejná částka je však zanedbatelná pro člověka s majetkem ve výši několika milionů eur.
Unikátnost sankcí ve Švýcarsku
V případě řidiče vozu Testarossa byla pokuta vyvolána tím, že řidič deklaroval majetek ve výši více než 22 milionů dolarů (455 milionů Kč) a v minulosti se již dopustil podobných přestupků. Pro švýcarské úřady musela pokuta odrážet nejen spáchané riziko, ale také ekonomický dopad, který měla vyvolat.
Záznam z roku 2010 není ojedinělým případem. Podle místních novin 24heures byla loni v srpnu miliardáři žijícímu v Lausanne uložena pokuta 90 000 švýcarských franků (asi 2,4 milionů Kč) poté, co překročil na silnici povolenou rychlost 50 km/h, přičemž jel rychlostí 77 km/h. Přestože nešlo o extrémní přestupek, byl závažný. Přestože přestupek nebyl extrémní, konečný výpočet byl a byl odůvodněn posouzením příjmů, majetku a rodinných poměrů. 96 000 eur (2,3 milionů Kč) za překročení povolené rychlosti o 27 km/h.
A co jiné státy?
Finsko sdílí podobnou filozofii trestů jako Švýcarsko. I tam se pokuty vypočítávají podle příjmů, přičemž precedenty přesahují 120 000 eur. Jedním z nejznámějších případů je případ podnikatele, který jel v zóně s rychlostí 50 km/h rychlostí 82 km/h a nakonec mu vzhledem k výši jeho příjmu hrozila pokuta 120 000 eur (3 miliony Kč). Například v Rakousku byl milionáři odebrán řidičský průkaz a na místě zabaven jeho vůz Bugatti Veyron za jízdu 123 km/h v zóně 60 km/h.
Myšlenka pokut úměrných příjmu není nová a má své kořeny v konceptu rovné spravedlnosti. Filozofie tohoto systému spočívá v tom, že pokuty by měly být dostatečně významné pro všechny jednotlivce bez ohledu na výši jejich majetku. Pokuty tak mají mít skutečný odstrašující účinek a ne se stát pouhým nákladem na podnikání pro ty nejbohatší.
V zemích, jako je Finsko, byl tento systém předmětem diskusí, ale ukázalo se, že je účinný při snižování počtu dopravních přestupků. Podle studie provedené Helsinskou univerzitou přispěly poměrné pokuty k výraznému snížení počtu dopravních nehod a recidivy závažných přestupků.
Mezinárodní srovnání
Kromě Švýcarska a Finska zkoumaly zavedení pokut v závislosti na příjmu i další země. V Německu sice nejsou pokuty přímo úměrné příjmu, ale soudní systém má možnost zvýšit tresty v případech závažných přestupků spáchaných osobami s vysokými příjmy. V Norsku mohou být pokuty za překročení rychlosti také vysoké, ačkoli se nevypočítávají přímo na základě příjmu, právní systém umožňuje upravit tresty podle závažnosti přestupku a záznamu v rejstříku řidičů.
Tento přístup kontrastuje se zeměmi, jako jsou Spojené státy, kde jsou pokuty obvykle pevně stanoveny a nejsou upravovány podle výše příjmu. To vedlo ke kritice účinnosti pokut jako odstrašujícího prostředku, zejména v případech bohatých řidičů, kteří si mohou dovolit pokuty zaplatit, aniž by to výrazně ovlivnilo jejich finanční situaci.
Případ Ferrari Testarossa ve Švýcarsku je extrémním příkladem toho, jak mohou přiměřené pokuty výrazně ovlivnit pachatele bez ohledu na jejich majetek. Tento systém se snaží zajistit, aby všichni řidiči pocítili tíhu svého jednání, a tím podpořit bezpečnější a zodpovědnější řízení.