Startup Merge Labs bude využívat ultrazvuk a genovou terapii ke čtení mozkových signálů bez chirurgických implantátů, čímž se odkloní od invazivní metody společnosti Neuralink.
Sam Altman, generální ředitel společnosti OpenAI, řídí nový startup s ambiciózním cílem: číst lidský mozek bez chirurgického zákroku. Společnost s předběžným názvem Merge Labs se snaží získat 250 milionů dolarů (asi 5,75 miliardy korun) od investorů, včetně OpenAI. Navrhovaná technologie využívá ultrazvuk namísto chirurgických implantátů, čímž se liší od invazivního přístupu společnosti Neuralink Elona Muska. Ačkoli Altman nebude přímo investovat ani držet pozici ve společnosti, jeho pověst a dosavadní výsledky jsou klíčem k získání potřebného kapitálu.
Podle zprávy časopisu Futurism má toto kolo financování hodnotu 850 milionů dolarů (asi 19,55 miliardy korun). Na projektu se podílí Michail Shapiro, výzkumník z Caltechu, který se specializuje na neinvazivní ultrazvukové skenování mozku. Zapojen je také Alex Blania, známý svou prací na Worldcoinu, kryptoměně a projektu skenování oční duhovky, který vyvolal kontroverze.
Jak funguje technologie společnosti Merge Labs
Technika vyvinutá společností Merge Labs kombinuje ultrazvuk s genovou terapií. Nejprve jsou určité mozkové buňky upraveny tak, aby byly viditelné pro ultrazvuk. Poté se mozek naskenuje zvenčí, čímž se eliminuje nutnost operace. Shapiro tuto metodu vyvíjí na Caltechu již několik let a jeho tým je jedním z mála na světě, který se tímto směrem zabývá. Výhoda oproti Neuralinku je jasná: není třeba otevírat lebku.
Související článek
Společnost Merge Labs se zpočátku zaměřuje na čtení mozkových signálů, nikoliv na zápis. Altman vyjádřil přání „něco si myslet a nechat ChatGPT reagovat“, ale prozatím bude systém signály pouze zachycovat, nikoliv vysílat. Projekt je ve velmi raném stádiu, bez funkčních prototypů. Získaných 250 milionů dolarů půjde na základní výzkum, který má prokázat, že je technika použitelná u lidí.
Alex Blania, známý svým zapojením do projektu Worldcoin, čelil v Evropě právním problémům souvisejícím s ochranou soukromí biometrických údajů. Společnost Merge Labs bude muset tyto obavy řešit hned na začátku, zejména na kontinentu, kde jsou předpisy na ochranu soukromí přísné.
Neuralink, společnost Elona Muska, již implantovala čipy dvěma lidem a na technologii pracuje od roku 2016. Společnost Merge Labs se prezentuje jako méně invazivní alternativa, ačkoli je z hlediska vývoje o několik let pozadu. Součást genové terapie bude vyžadovat schválení od zdravotnických agentur, jako jsou FDA nebo EMA, a klinické zkoušky mohou trvat roky.
Altman se kromě OpenAI podílí na několika důležitých projektech. V poslední době se ocitl v centru debaty o projektu Stargate, infrastruktuře pro umělou inteligenci za 500 milionů dolarů (asi 10,5 miliard korun), který Elon Musk zpochybnil. Obhajoval také investice USA do umělé inteligence, aby si udržely globální technologické prvenství. Již dříve získal za několik milionů doménu Chat.com, než ji koupila společnost OpenAI. Společnost Merge Labs následuje tento vzorec velkých čísel a riskantních sázek.
Potenciál využití této technologie je obrovský, od lékařské pomoci ochrnutým lidem až po ovládání zařízení myšlenkami. Altman již dříve hovořil o rizicích neřízené umělé inteligence a o zbytečnosti bunkrů v takovém případě. Systém čtení mozku tyto debaty o soukromí a kontrole dat ještě více zkomplikuje.
Projekt je v rané fázi. V rámci kola financování se hledají prostředky na základní výzkum, nikoliv na vytváření produktů. Ocenění ve výši 850 milionů dolarů odráží očekávání, nikoli konkrétní výsledky. Ačkoli Altman přitahuje investory díky svým výsledkům v oblasti OpenAI, společnost Merge Labs bude muset prokázat, že její ultrazvukový přístup je účinný u lidí, než bude uvažovat o komercializaci.
Budoucnost rozhraní mozek-počítač
Vývoj rozhraní mozek-počítač (BCI) představuje rozvíjející se oblast s revolučním potenciálem. Tyto technologie by mohly změnit způsob interakce se stroji a umožnit intuitivnější a přímější ovládání. Kromě lékařských aplikací, jako je pomoc lidem s motorickým postižením, by se BCI mohly integrovat do každodenního života, od ovládání domácích zařízení až po vylepšení virtuální reality.
Neinvazivní přístup společnosti Merge Labs by mohl urychlit přijetí BCI veřejností tím, že sníží rizika spojená s operací mozku. Zavádění těchto technologií však také vyvolává důležité etické otázky a otázky ochrany soukromí: jak budou chráněny údaje o mozku uživatelů a jaké předpisy budou zavedeny, aby bylo zajištěno bezpečné a etické používání těchto technologií?
Cesta ke komercializaci neinvazivních BCI je dlouhá a plná problémů, ale potenciální přínosy jsou obrovské. Pokud se společnosti Merge Labs podaří prokázat životaschopnost své technologie, mohla by navždy změnit způsob, jakým komunikujeme s digitálním světem.
Iniciativa Sama Altmana a společnosti Merge Labs je důkazem rostoucího sbližování biotechnologií a umělé inteligence. S rozvojem technologie je zásadní, aby společnosti a regulační orgány spolupracovaly na řešení etických otázek a otázek ochrany soukromí. Při správném přístupu by rozhraní mozek – počítač mohla otevřít nové hranice v oblasti lidské komunikace a interakce s technologií.