Američanům se v důsledku zvýšení cel podařilo zvýšit své příjmy o 6 %. Ovšem za jakou cenu?
Technologický sektor byl v posledních měsících poznamenán všemi kontroverzemi kolem cel. Po celé týdny se stupňovalo napětí mezi USA a Čínou kvůli postojům Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga. Na vrcholu konfliktu se válka zastavila po dohodě, které dosáhli, ale příměří trvalo jen několik dní, protože čipy i vzácné zeminy se podílely na mávání bílé vlajce míru na rozloučenou. Nyní jsme se díky informacím, které nám sdělily Spojené státy, dozvěděli, že jejich naléhání na zvýšení cel lze shrnout do jediného čísla: 75,8 miliardy eur (1,9 bilionu korun).
Jak poznamenal PC Gamer, Američané prozradili, že od ledna vybrali více než 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), přičemž 75,8 miliardy eur (1,9 bilionu korun) z této částky pochází právě z cel. Jak úřady prozradily, toto číslo ukazuje, že výběr je obchodním úspěchem, který bude pro USA přínosem, protože byla také přijata opatření k zajištění dalších 15,2 miliardy eur (374 miliard korun) prostřednictvím revizí 35 000 vysoce rizikových zásilek. Tento výklad má však i stinnou stránku: zátěž pro americké spotřebitele.
Cla Donalda Trumpa se stala dokonalým způsobem, jak vyvinout tlak na své obchodní partnery a naopak podpořit spotřebu mezi domácími výrobky. Některé společnosti (viz například případy Best Buy a Target, dvou v USA velmi oblíbených obchodních domů) se však rozhodly přenést náklady na cla na spotřebitele, a rozhodly se tedy zvýšit ceny. To například ovlivnilo přístup k výrobkům souvisejícím se světem videoher, neboť bylo obtížnější je sehnat za rozumnou cenu.
Dopad cel se navíc neomezuje pouze na technologické produkty. Utrpěl také zemědělský průmysl, protože Čína v odvetě zavedla vlastní cla na americké zemědělské produkty, což se dotklo zemědělců, kteří jsou závislí na vývozu. To vedlo vládu k nabídce dotací na zmírnění ztrát, které však ne vždy plně kompenzují hospodářský dopad.
Podle odborných odhadů pochází značná část ze 75,8 miliardy eur přímo z kapes amerických spotřebitelů. Ačkoli to zní jako gigantická částka, cla ve skutečnosti představují pouze 2,5 % celkové částky, kterou USA vyberou v období od října 2024 do května 2025, což činí 3,06 bilionu eur (75,45 bilionu korun). Je však třeba také poznamenat, že celkové příjmy vlády se oproti předchozímu roku zvýšily o 6 % a díky tomu získaly o 180,3 miliardy eur (4,4 bilionu korun) více.
Bohužel pro Trumpovy zájmy má americký dolar za sebou nejhorší pololetí od roku 1973 a mnozí odborníci to spojují s celní politikou. Mezitím prezident prosazuje novou legislativu nazvanou „One Big Beautiful Bill Act“, což je nápad, který se snaží zvýšit výdaje na obranu snížením sociálních dávek a zdravotní péče. V důsledku toho je pravděpodobné, že občané USA nakonec zaplatí náklady této politiky nejen na daních, ale také ve ztrátě kupní síly.
Na mezinárodní úrovni tato politika vyvolává napětí nejen s Čínou, ale také s tradičními spojenci USA, jako je Evropská unie. Obchodní spory vedly ke složitým jednáním a nutnosti nově definovat obchodní dohody, aby se zabránilo eskalaci odvetných cel.
Výběr cel sice přinesl vládě USA značné příjmy, ale náklady pro spotřebitele a širší ekonomiku jsou rozhodujícím faktorem, který by neměl být podceňován. Celní politiky, ačkoli mohou být krátkodobě účinné, představují dlouhodobé problémy, které vyžadují vyvážený a opatrný přístup.