Rakovina přišla o výhodu. Tahle molekula ji zničí zevnitř

Rakovina přišla o výhodu. Tahle molekula ji zničí zevnitř

Zdroj obrázku: Photo by National Cancer Institute on Unsplash

Vědcům se podařilo vytvořit syntetickou molekulu inspirovanou přírodní látkou z bakterií, která dokáže s mimořádnou přesností ničit rakovinné buňky zevnitř. Tento pokrok by mohl otevřít dveře nové generaci cílené a šetrnější léčby rakoviny.


Ukázalo se, že nová umělá sloučenina, vytvořená v laboratoři, je při zabíjení rakovinných buněk účinnější než její přirozená inspirace. Jedná se o syntetickou, upravenou verzi molekuly, která po úspěšném testování v živém organismu otevírá dveře nové generaci léčby rakoviny.

Klíč k její síle spočívá v téměř chirurgické přesnosti, s níž dokáže zneškodnit zhoubné buňky zevnitř. Tento úspěch je součástí vědecké avantgardy, která se snaží nejen napodobit, ale i překonat přírodu, v oblasti, kde již byly vytvořeny zcela nové formy života s vylepšenými vlastnostmi.

Jejich útočná strategie se ve skutečnosti zaměřuje na zranitelné místo: mitochondrie, energetické zdroje, které pohánějí buňky. Tím, že do nich látka pronikne, inhibuje enzym nezbytný pro jejich přežití, což způsobí nenapravitelné poškození jejich DNA a vede k programované buněčné smrti. Tento přímý a ničivý mechanismus účinku z ní činí zajímavého kandidáta na budoucí léčiva.

Související článek

Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou
Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou

Na Marsu probíhá elektrická aktivita – vědci poprvé potvrdili triboelektrické výboje v atmosféře díky mikrofonu roveru Perseverance. Tento objev mění naše chápání marťanského klimatu, bezpečnosti misí i šancí na nalezení stop minulého života.

Zajímavé je, že výchozím bodem tohoto výzkumu není laboratoř, ale samotné mikroprostředí nádoru. Tam vědci identifikovali kmen bakterií Escherichia coli, který přirozeně produkuje sloučeninu zvanou 2-methylisocitrát (2-MiCit), molekulu, která, jak uvádí server SciTechDaily, zůstala dříve nepovšimnuta a posloužila jako předloha pro vylepšenou syntetickou verzi.

Od nečekaného spojence k designové zbrani

Analýza odhalila, že již původní bakteriální molekula měla pozoruhodnou schopnost spolupracovat se stávajícími léčebnými postupy. Experimenty ukázaly, že 2-MiCit zvyšuje účinnost chemoterapeutika 5-fluorouracilu (5-FU) a dosahuje kombinovaného zabíjení buněk, které je mnohem lepší než to, čeho by dosáhla každá z těchto látek samostatně.

Ačkoli tedy objev přírodní molekuly byl spouštěcím mechanismem, skutečný průlom spočívá ve schopnosti vědy ji optimalizovat. Účinnost léčby byla úspěšně ověřena jak na lidských buněčných kulturách, tak na zvířecím modelu, mouše s kolorektálním karcinomem, kde živý organismus potvrzuje její potenciál. Tento dvojí úspěch vytváří pevný základ pro vývoj slibné léčebné strategie.

Obří potenciál ve vědě a výzkumu

Tento objev je navíc součástí širšího kontextu biomedicínského výzkumu, v němž se zkoumají přístupy kombinující syntetickou biologii a nanotechnologie s cílem zlepšit léčbu rakoviny. Nanotechnologie se například používají k vytvoření systémů pro doručování léčiv, které mohou cílit léčiva přímo na rakovinné buňky, minimalizovat poškození zdravých buněk a snížit vedlejší účinky léčby. Tato technika se intenzivně zkoumá s cílem zlepšit specifičnost a účinnost současné léčby rakoviny.

Syntetická biologie přináší revoluci ve způsobu, jakým chápeme a léčíme nemoci. Navrhováním organismů nebo molekul se specifickými funkcemi mohou vědci vytvářet účinnější a personalizovanější léčbu. V případě rakoviny by to mohlo znamenat vytvoření terapií, které budou přizpůsobeny jedinečným vlastnostem každého nádoru, což zvýší šance na úspěch.

Vývoj této umělé molekuly představuje významný pokrok v boji proti rakovině. Tím, že se zaměřuje na energetický motor zhoubných buněk, nabízí novou cestu k účinnější a méně invazivní léčbě. Díky pokračujícímu výzkumu a vývoji by tyto inovace mohly změnit podobu léčby rakoviny a nabídnout naději milionům pacientů po celém světě.

Zdroje článku

scitechdaily.com, cell.com
#