Vesmírný teleskop Jamese Webba odhalil polární záře, extrémní bouře i stabilní písečné mraky na planetě SIMP-0136, která neobíhá žádnou hvězdu. Tento osamělý svět vyvolává nové otázky o tom, jak rozmanité a aktivní mohou být planety i bez slunečního záření.
Vesmírný teleskop Jamese Webba opět poskytl fascinující pohled do vesmíru; tentokrát se zaměřil na vesmírný objekt, který je stejně záhadný jako extrémní. Astronomové poprvé objevili složitý systém polárních září, mraků a silných bouří na putující planetě, osamělém světě putujícím bez hostitelské hvězdy v rozlehlém vesmíru. Toto nebeské těleso, pojmenované SIMP-0136, má mimořádně bouřlivou atmosféru, v níž teploty mohou přesahovat 1 500 stupňů Celsia.
Data získaná výkonnou vesmírnou observatoří totiž odhalují pozoruhodně intenzivní polární aktivitu. Tato světelná show, obdobná té, která zabarvuje polární oblohu na Zemi a mnohem působivěji na Jupiteru, zahřívá horní vrstvy atmosféry planety. Tento proces přímo přispívá k jejich extrémním teplotám, což je zjištění, které vyvolává nové otázky o vnitřní dynamice těchto izolovaných světů.
Pečlivá analýza teplotních změn na povrchu planety navíc naznačuje přítomnost bouří kolosálního rozsahu. Vědci se domnívají, že tyto povětrnostní jevy by mohly být podobné ikonické Jupiterově Velké rudé skvrně, anticyklonálnímu víru, který je aktivní již po staletí, jak uvádí SciTechDaily. Zajímavé je, že v rozporu s tím, co bychom na světě s tak bouřlivým klimatem očekávali, výzkum také odhalil, že oblačnost na SIMP-0136 je překvapivě stálá a stabilní.
Složení driftujícího světa
Studie navíc nejen identifikovala existenci těchto mraků, ale také určila jejich složení. Jsou tvořena drobnými křemičitanovými zrnky, minerálním materiálem velmi podobným písku na našich plážích. Toto složení částečně vysvětluje stabilitu vrstvy mraků a poskytuje zásadní informace o procesech vzniku těchto planet, které se při nedostatku blízké hvězdy vyvíjejí zcela odlišným způsobem než planety v naší sluneční soustavě. Taková zjištění rozšiřují naše chápání vzniku světů, což je oblast, v níž byla rovněž nalezena planeta, která se díky svému překvapivému původu vymyká všem zažitým představám.
🚨 BREAKING COSMIC DISCOVERY 🚨 🌌 JAMES WEBB SPOTS A MASSIVE PLANET-SIZED OBJECT ROAMING THROUGH SPACE 🇺🇸
— Quincy Norton (@Bear_Battleborn) March 6, 2025
NASA’s James Webb Space Telescope has made a stunning find, unveiling SIMP 0136—an enormous, free-floating planetary-mass object approximately 13 times the size of Jupiter.… pic.twitter.com/IIJ94d0Y3C
V tomto smyslu představuje výzkum vedený mezinárodním týmem astronomů z Trinity College Dublin nový milník v planetární vědě. Jedná se o jedny z nejpřesnějších měření atmosféry objektu s planetární hmotností mimo naši sluneční soustavu, které kdy byly získány. Studium takto neznámého a izolovaného tělesa bylo technickou výzvou, kterou se podařilo úspěšně překonat pouze díky citlivosti Webbova teleskopu. Tato observatoř nadále posouvá hranice poznání, o čemž svědčí i nedávný objev stovek záhadných hvězdných objektů, které zpochybňují dosavadní teorie.
V neposlední řadě tento objev nejenže vrhá světlo na složitou meteorologii driftujících planet, ale také otevírá dveře k lepšímu pochopení rozmanitosti světů, které obývají naši galaxii. Každý objev těchto osamělých nebeských těles nám připomíná, že vesmír je plný nečekaných jevů, z nichž mnohé teprve začínáme nahlížet díky novým pozorovacím nástrojům.
Vliv Jamese Webba na moderní astronomii
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, který byl vypuštěn v prosinci 2021, způsobil revoluci v astronomii díky své schopnosti pozorovat vesmír v infračerveném spektru. Díky tomu může pronikat skrze oblaka kosmického prachu a pozorovat extrémně vzdálené a staré objekty, což mu poskytuje data, která nebyla dostupná dřívějším dalekohledům, jako byl Hubbleův. Díky pokročilé technologii Webb umožnil vědcům studovat exoplanety v dosud nevídaných detailech, včetně jejich atmosféry a povětrnostních podmínek, jako v případě SIMP-0136.
Studium putujících planet, jako je SIMP-0136, má zásadní význam pro pochopení rozmanitosti planetárních systémů v naší Galaxii. Tyto planety, které neobíhají kolem hvězdy, mohou poskytnout informace o vzniku a vývoji planetárních systémů. Informace získané ze sondy Webb by mohly pomoci zodpovědět základní otázky o tom, jak planety vznikají a jaké podmínky jsou nezbytné pro život.
Objev polárních září u planety SIMP-0136 navíc naznačuje, že i planety bez blízké hvězdy mohou vykazovat významnou magnetickou aktivitu. To by mohlo znamenat, že tyto planety mají aktivní jádra, která vytvářejí magnetická pole, což je aspekt, který má zásadní význam pro potenciální obyvatelnost planet.
Dalekohled Jamese Webba nejen nově definuje naše chápání vesmíru, ale také poskytuje nový pohled na rozmanitost a složitost planet, které existují mimo naši Sluneční soustavu. S každým novým objevem jsme o krok blíže k odhalení tajemství vesmíru.