Putinův poradce a generál Nikolaj Patrušev varoval Západ před pokusy o námořní blokádu Ruska. V reakci na zadržování ruských lodí hovoří o nasazení flotily, podpoře ze strany BRICS a vytvoření nového námořního pořádku, který má čelit evropskému „pirátství“ a geopolitickému tlaku.
Generál Nikolaj Patrušev, kremelský poradce, blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina a obhájce tvrdé linie Moskvy, v úterý oznámil, že mezi plány, jak zabránit Evropanům v zabavování lodí, počítá s nasazením ruského námořnictva a podporou zemí ze skupiny BRICS.
„Pokud jim nedáme tvrdý odpor, brzy budou Britové, Francouzi a dokonce i Pobaltí natolik arogantní, že se pokusí zablokovat naší zemi přístup k mořím, přinejmenším v atlantické pánvi,“ řekl Patrušev ruskému médiu Argumenty i Fakty. Putinův poradce dodal, že „v hlavních námořních oblastech, včetně regionů vzdálených od Ruska, je nutné trvale rozmístit významné síly, síly schopné zchladit žár západních pirátů„.
Zlost, s jakou se Moskva pustila do evropských zemí, je překvapivá, když jediným plavidlem, které doposud plulo pod ruskou vlajkou a bylo zabaveno, byl ropný tanker Marinera, kterého se po několikadenním pronásledování v Atlantiku zmocnily USA. K událostem došlo počátkem ledna, kdy Američané začali pronásledovat loď Bella-1, která slouží k přepravě ruské, íránské a venezuelské ropy.
Iran, Russia, and China are preparing to conduct joint naval military exercises in the Strait of Hormuz under the banner of "Maritime Security Belt 2026."
— Bakhtar News Agency (@bnaenglish) February 17, 2026
Nikolai Patrushev, an aide to the Russian president, confirmed that warships from all three nations have arrived in the… pic.twitter.com/yUpJqgbNBc
O dva týdny později byl zadržen navzdory eskortě vyslané Moskvou, která šla tak daleko, že na jeho ochranu přivezla ponorku. Plavidlo bylo v době zadržení prázdné, neboť se mu nikdy nepodařilo doplout do Venezuely, a jeho posádka byla zadržena, což dokonce vyvolalo stížnost skotské vlády Home Rule, a to kvůli nedostatečné informovanosti o této operaci – a důsledcích zadržení – v jejích vodách. Později dohoda mezi Trumpem a Putinem usnadnila propuštění dvou ruských pracovníků.
Moskva dnes sice kritizovala to, co označila za návrat „k praktikám diplomacie dělových člunů, o nichž vypovídají události ve Venezuele a kolem Íránu„, její hněv však směřoval konkrétně na Evropany.
„Jakýkoli pokus o námořní blokádu naší země je z hlediska mezinárodního práva zcela nezákonný a koncept ‚stínové flotily‘, kterým se představitelé EU ohánějí na každém kroku, je právní fikcí,“ uvedl.
Ve stejném duchu dodal, že „zavedením svých letadel námořní blokády Evropané záměrně usilují o scénář vojenské eskalace, testují hranice naší trpělivosti a provokují aktivní odvetná opatření. Pokud se mírové řešení této situace nezdaří, bude blokáda prolomena a odstraněna námořnictvem,“ uvedl.
Pro kontrolu těchto operací, které podle něj zahrnují „blokádu Kaliningradu v Baltském moři„, by Rusko mohlo počítat s podporou svých partnerů z BRICS. „Flotily pracují koordinovaně na obraně obchodních tras, které se nyní staly zranitelnějšími,“ zdůraznil.
V této souvislosti připomněl lednové cvičení v jižním Atlantiku mezi Ruskem, Čínou, Íránem a Spojenými arabskými emiráty a narážel na cvičení, které se má brzy konat v Hormuzském zálivu za účasti prvních tří zemí.
„Je třeba využít potenciál BRICS, který musí získat plný strategický námořní rozměr,“ řekl.
Patrušev, který oznámil nadcházející prezentaci aktualizovaného ruského programu stavby lodí do roku 2050, obvinil Západ ze snahy „paralyzovat“ ruský zahraniční obchod a předpověděl, že zabavování ruských lodí „bude stále častější“.
Výroky ruského generála, který v letech 2023-2024 několikrát navštívil Kubu, přicházejí v době, kdy euroasijská země deklarovala svůj záměr dodávat na ostrov palivo uprostřed americké energetické blokády.
Moskva se k závazku této pomoci, který zatím nekonkretizovala, stavěla opatrně z důvodů, které se přičítají obavám ze zabavení nákladu, ale také jisté snaze nekonfrontovat se příliš s USA uprostřed mírových jednání na Ukrajině.
Rusko se svým námořním nasazením nesnaží pouze chránit své obchodní zájmy, ale také potvrdit svou globální přítomnost v kontextu rostoucího geopolitického napětí. Strategie Moskvy spočívající ve spolupráci s BRICS, skupinou rozvíjejících se ekonomik, do níž patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, odráží snahu čelit vlivu Západu v námořní sféře. Tato spolupráce by mohla zahrnovat společná námořní cvičení a vytváření alternativních obchodních tras, které se vyhýbají oblastem kontrolovaným západními mocnostmi.
Kromě toho je pro Rusko kritickým bodem zájmu situace v Baltském moři a Hormuzském zálivu. Baltské moře je strategické pro přístup Ruska do Evropy, zatímco Hormuzský záliv je životně důležitý pro tranzit ropy, která je klíčovým zdrojem pro ruskou ekonomiku. Spolupráce s Íránem a Čínou v těchto regionech nejen posiluje pozici Ruska, ale také vysílá jasný signál Západu o schopnosti Moskvy vytvářet strategická spojenectví v klíčových regionech.
Přístup Ruska k „přízračné flotile“ je reakcí na sankce a omezení uvalená Západem a představuje snahu zajistit si námořní obchod a globální vliv ve stále se měnícím světě.