V devadesátých letech se po rozpadu Sovětského svazu zdálo, že Evropa a svět vstoupili do období míru a prosperity. Dnešek nám ukazuje, že opak je pravdou.
Studená válka skončila, Sovětský svaz se rozpadl a nástupnické Rusko se snažilo zařadit do politických struktur západního světa. Součástí těchto snah byly i podpisy řady smluv, které měly zajistit bezpečnost našeho kontinentu. Podepisovaly se dohody o ničení zbraní, o vzájemné kontrole i spolupráci na nejrůznějších úrovních.
Česká republika nebyla výjimkou, i naše země uzavřela s Ruskou federací řadu smluv. Jiných jsme se potom účastnili jako členský stát NATO nebo Evropské unie. Přišel ale rok 2014, ruská anexe Krymu a rok 2022, kdy začala plnohodnotná invaze na Ukrajinu. Šlo samozřejmě o flagrantní porušení mezinárodního práva a nejpozději v tuto chvíli ztratila většina smluv smysl, ani ne tak de iure, jako de facto. Přesto mnohé stále platily a platí. I to ale Rusko hodlá „napravit“.
🇷🇺 Russia authorized the Ministry of Defense to terminate military agreements with several European countries signed between 1992 and 2002. The order, signed by Prime Minister Mikhail Mishustin, includes treaties with Germany, the United Kingdom, and NATO members. pic.twitter.com/L64XzgpRdj
— Sprinter Press (@SprinterPress) December 20, 2025
I když žádná reálná spolupráce západních států s Ruskem v oblasti obrany již neexistuje, Rusko se rozhodlo přistoupit k rušení smluv pravděpodobně proto, aby v budoucnu nemuselo čelit žalobám nebo jiným právním problémům. To se nicméně zdá v současné situaci opravdu nepodstatná maličkost.
Začátkem října například Rusko vypovědělo smlouvu s USA o likvidaci zásob plutonia pro jaderné hlavice. Již v roce 2023 byla zase ze strany Ruska vypovězena Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (již osm let Ruskem stejně nedodržovaná), která pocházela ještě z doby studené války a která zajišťovala, že na hranicích nebudou soustřeďovány velké koncentrace vojsk.
Nyní má ruské Ministerstvo obrany nařídilo vypovězení vojenských dohod s řadou států včetně České republiky. Jedná se o smlouvy z let 1992–2002 a konkrétně se kromě České republiky týkaly Německa, Polska, Norska, Bulharska, Rumunska, Dánska, Velké Británie, Nizozemska, Chorvatska a Belgie. V případě Česka se jedná konkrétně o dohodu o spolupráci mezi ministerstvy obrany Česka a Ruska, která byla podepsána 16. dubna 2002 v Moskvě.
V dokumentu nejsou žádné podrobnosti o oficiálních důvodech, které Rusko k tomuto kroku vedou. Není nikterak složité si je domyslet. Jedná se tak o další ukázku toho, jak Rusko pálí mosty a už ani nikterak nepředstírá, že není se západním světem v zásadním konfliktu.
