Evropa se podle Kremlu snaží neustále prodlužovat válku na Ukrajině. Alespoň si to myslí někteří vysoce postavení úředníci v Rusku. Je taková i skutečnost, nebo se Rusko snaží hodit vinu na někoho jiného a nadále pokračovat ve válce?
Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov nedávno prohlásil, že se podle něj snaží Evropa prodlužovat válku a neustále tlačí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k dalšímu válečnému tažení, které podporuje nepřestávající vojenskou pomocí, bez které by se Ukrajina již dávno neobešla a nebyla by schopná vést takto dlouhou válku.
Snahy o mír
Evropa i USA se snaží nadále vytvářet nátlak na Rusko, aby ukončilo válečnou ofenzívu na Ukrajině, která si vyžádala statisíce životů, obrovské materiální škody a miliony lidí bez domova a jistoty. Prezident Donald Trump po svém jmenování do funkce slíbil velmi rychlé ukončení války, což se bohužel nepodařilo ani doposud. Nijak tomu nepomohlo ani setkání obou prezidentů na americké Aljašce.
Jednou z mnoha iniciativ Evropy a USA na zastavení války jsou sankční balíčky, které mají za cíl ochromit ruskou ekonomiku a připravit ji o klíčové spolupráce se zahraničními společnostmi. Rusko se například potýká s problémem při opravách letadel, jelikož nemá dostatečný přísun k náhradním dílům. Rusko se zároveň bude muset vyrovnat s klesajícím odbytem svých nerostných surovin v Evropě, což se mu částečně daří na nových trzích jako je Indie nebo Čína.
Jaká je naděje na mír
Válka na Ukrajině již trvá přes tři roky a nic nenasvědčuje jejímu blízkému konci. Rusko však již představilo své mírové návrhy, ve kterých je zahrnuto získání obrovského území Ukrajiny, s tím však Ukrajina zásadně nesouhlasí a nehodlá omezit svou národní celistvost a suverenitu.
Tomu, že mír není v současnosti v dohlednu nasvědčuje také to, že se zástupci obou států setkali u celé řady mírových jednání a to jak za přítomnosti evropských lídrů, tak i těch amerických. O možném míru se jednalo také například v tureckém Istanbulu nebo v saudskoarabském Rijadu, v obou případech však k větší dohodě nedošlo, jediné, na čem se obě znepřátelené strany dokázaly dohodnout byla výměna zajatců.
Poslední nadějí na ukončení války by mohla být změna vedení země na straně Ruska. Vzhledem k vysokému věku a ne zrovna dobrému zdravotnímu stavu prezidenta Vladimíra Putina, nemusí být tato změna v nedohlednu. Otázkou je ovšem, kdo by po Vladimíru Putinovi převzal moc, jelikož ve vládě je více lidí, kteří mají na válce zájem a podporují válečné snažení. Válka s Ukrajinou se již stala vleklou a nevypadá to, že by jedna ze stran chtěla ustoupit a přistoupit na kompromisy.
