Nová studie NASA upozorňuje, že Země může už za 10 000 let začít přicházet o kyslík – a za miliardu let by jeho hladina mohla klesnout pod 10 % dnešních hodnot. Toto „velké odkysličení“ by znamenalo zánik složitého života, jak ho známe, a návrat k podmínkám, které panovaly před miliardami let.
Kyslík je nejen palivem pro přežití člověka, ale také neviditelnou krví bezpočtu environmentálních a technologických systémů. Spalovací motory v automobilech by selhaly, letadla by nemohla létat a klíčové elektrické systémy by mohly přestat fungovat, což by narušilo dopravu, finance a zdravotní péči. Životní prostředí by bylo také vážně zasaženo, protože ozonová vrstva tvořená kyslíkem by degradovala a propouštěla by škodlivé sluneční záření. Jeho množství však není nekonečné.
Nejnovější prognóza NASA vyvolala zvědavost i znepokojení: Země pomalu směřuje k „velkému odkysličení“. I když podle vesmírné agentury je tato událost pravděpodobně ještě 10 000 let vzdálená, myšlenka, že naše planeta přijde o nejdůležitější životodárnou sílu, stačí k tomu, aby vyvolala naléhavé otázky: Co se stane, pokud začne hladina kyslíku klesat dříve?
Autoři pod vedením Christophera Reinharda z Astrobiologického institutu NASA varovali, že se kyslíkové poměry na Zemi dramaticky změní. Ačkoli je časový rámec vzdálený, výsledky vyvolaly vlnu spekulací o tom, jak by i malé snížení dostupnosti kyslíku mohlo ovlivnit život.
Co by snížení kyslíku udělalo s člověkem?
Podle studie by desetiprocentní snížení způsobilo, že by se průměrný člověk cítil unavený, podobně jako když se nachází ve vysokých nadmořských výškách, kde je kyslíku málo. Pokud se toto snížení zvýší na 30 %, každodenní činnosti se stanou vyčerpávajícími, hospitalizovaní pacienti se srdečními nebo plicními problémy budou čelit životu nebezpečnému stresu a z nebe by začali padat i ptáci.
V době, kdy by se hladina kyslíku snížila na polovinu, by se rychle rozšířila zmatenost, špatný úsudek a mozkové dysfunkce. Při 99% vyčerpání by život, jak ho známe, zcela zanikl. Budovy a infrastruktura by se bez kyslíkových chemických vazeb, které je drží pohromadě, rozpadly. Přestože projekce NASA zahrnuje tisíce let, moderní atmosféra Země je vysoce okysličená a je na dálku zjistitelným znakem její povrchové biosféry.
„Použili jsme kombinovaný biogeochemicko-klimatický model, abychom prozkoumali pravděpodobný časový rámec atmosférických podmínek bohatých na kyslík na Zemi. Model předpokládá, že odkysličení atmosféry bude s největší pravděpodobností spuštěno před nástupem skleníkových podmínek v klimatickém systému Země. Budoucí odkyselení je nevyhnutelným důsledkem zvýšených slunečních toků,“ vysvětluje studie.
Výsledky naznačují, že zhruba za miliardu let by mohla hladina kyslíku na Zemi klesnout na méně než 10 % současné koncentrace, protože Slunce bude postupně jasnější. Toto „kolečko“ směrem k velkému odkyselení by však mohlo začít mnohem dříve, možná již za 10 000 let.
Co může zničit Slunce?
Jak bude Slunce v průběhu geologického času jasnější, naše planeta se dramaticky oteplí, což způsobí rozpad oxidu uhličitého v atmosféře. Tím vznikne pro živé organismy smrtící řetězová reakce. Rostliny potřebují CO₂ k fotosyntéze, takže když oxid uhličitý zmizí, vegetace odumře.
Protože rostliny jsou hlavními producenty kyslíku na Zemi, jejich zánik znamená, že se produkce kyslíku zcela zastaví, zatímco stávající kyslík se nadále spotřebovává. Lidé a většina dalších složitých forem života by v těchto extrémních podmínkách zažila svůj zánik a přežily by pouze anaerobní mikroorganismy. Bez dostatečné tvorby kyslíku Země ztratí ochrannou ozonovou vrstvu, což umožní bombardování povrchu nebezpečným ultrafialovým zářením.
Nebylo by to poprvé, co by Země zažila takovou atmosféru. Naše planeta měla podobné atmosférické podmínky před miliardami let, než Velká oxidační událost vytvořila prostředí bohaté na kyslík, které umožnilo rozkvět složitého života. Naštěstí pro nás se nemusíme obávat, že by k tomu došlo za našeho života.
Aby vědci zmírnili potenciální dopady poklesu hladiny kyslíku, zkoumají několik strategií. Jednou z nich je geoinženýrství, které se snaží upravit zemské klima tak, aby působilo proti účinkům globálního oteplování a potenciálně pomohlo udržet hladinu kyslíku. Další strategií je zachování a obnova ekosystémů, která může pomoci zachovat přírodní zdroje kyslíku. Kromě toho by mohl biotechnologický výzkum nabídnout inovativní řešení, například vývoj geneticky modifikovaných organismů, které mohou přežít v podmínkách s nízkým obsahem kyslíku.
Studie NASA nám nakonec připomíná, jak je důležité pečovat o naši planetu a hledat udržitelná řešení pro zachování rovnováhy v atmosféře. Ačkoli je předpokládaná událost odkyselení vzdálenou budoucností, je připomínkou křehkosti našeho životního prostředí a nutnosti jednat nyní v zájmu jeho ochrany.