Martín Vizcarra, který vedl Peru v letech 2018–2020, byl odsouzen k 14 letům vězení za korupci z doby, kdy byl guvernérem. Skončil tak ve věznici Barbadillo po boku dalších odsouzených prezidentů, které otřásly politickým systémem země.
Bývalý prezident Martín Vizcarra (2018-2020) byl minulý týden odsouzen ke 14 letům vězení za trestný čin pasivního uplácení. Soud, který měl proces na starosti, zjistil, že Vizcarra obdržel více než 2,3 milionu soles (přibližně 14,2 milionu Kč) v době, kdy byl guvernérem regionu Moquegua (2011-2014), tedy před nástupem do funkce prezidenta země.
Předsedkyně čtvrtého celostátního kolegiálního trestního soudu Fernanda Ayasta prohlásila za prokázané, že Vizcarra navrhl a přijal úplatek (podplácení) ve výši jednoho milionu soles od společnosti Obrainsa za to, že mu v roce 2013 přidělí projekt zemědělského zavlažování Lomas de Ilo. Tento případ je součástí série vyšetřování, která v posledních letech otřásla peruánskou politikou a odhalila korupční jednání vysokých úředníků a podnikatelů.
#AndinaEnglish Peru. Judiciary to deliver oral trial verdict for Martin Vizcarra on Nov 26👉https://t.co/Ez4Xjq4LPq pic.twitter.com/Wm7GavMwn7
— Agencia Andina (@Agencia_Andina) November 21, 2025
Související článek
Kromě toho Vizcarra podle výpovědí svědků, které předložila prokuratura, obdržel v hotovosti také více než 1,3 milionu soles (8 milionů Kč) od společnosti ICCGSA na vylepšení nemocnice v Moquegua. Tyto výpovědi byly podle soudu uznány za platné a spolehlivé.
Soudkyně zdůraznila, že Vizcarra se dopustil „nezákonného jednání„, přičemž využil svého postavení regionálního guvernéra a předal zakázky „výměnou za peníze„. Takové praktiky jsou v Peru, kde korupce podkopává důvěru veřejnosti ve vládní instituce, přetrvávajícím problémem.
Kromě čtrnáctiletého skutečného trestu odnětí svobody s okamžitým výkonem mu komora vyměřila devítiletý zákaz výkonu veřejné funkce a pokutu ve výši 94 900 soles (586 000 Kč). Tento rozsudek je součástí širšího úsilí peruánského soudního systému v boji proti korupci na všech úrovních státní správy.
Přestože obžaloba požadovala pro Vizcarru 15 let vězení, soud zohlednil jako polehčující okolnost, že bývalý prezident nemá žádný předchozí záznam v trestním rejstříku. Vizcarrův případ však není ojedinělým případem v peruánské politice, kde podobným obviněním čelilo již několik bývalých prezidentů.
Několik minut po vyslechnutí rozsudku a ještě v soudní síni Vizcarra sdílel na svém účtu na X zprávu, v níž tvrdil, že byl odsouzen „za to, že se postavil mafiánskému paktu„, který ovládá Kongres, tedy souboru konzervativních sil, které ho v roce 2020 sesadily, když se objevily tyto minulé náznaky korupce, což však bývalý vládce přičítá pomstě za to, že v roce 2019 zavřel Kongres, když bránil jeho reformám.
„Není to spravedlnost, je to pomsta. Ale oni mě nezlomí. Odpověď je u volebních uren,“ dodal bývalý prezident, který požádal, aby se hlasovalo pro jeho bratra Maria, který ho nahradí na postu prezidentského kandidáta ve volbách v roce 2026. Podobná prohlášení jsou v peruánské politice, kde se obvinění z korupce často mísí s politickými spory, běžná.
Soudkyně Ayasta prohlásila, že bylo prokázáno, že Vizcarra měl potřebné informace ke zvýhodnění společnosti Obrainsa při zadávání zemědělského projektu Lomas de Ilo a že v roce 2013 komunikoval s bývalým generálním ředitelem této společnosti Elardem Tejedou, aby mu navrhl úplatek ve výši jednoho milionu soles a pronájem lehkého letadla.
V případě konsorcia nemocnice Moquegua vedeného společností ICCGSA došlo k fiktivním smlouvám o přesunu více než 1,3 milionu soles (8 milionů Kč), což byly peníze, které odešly pod zdáním platby třetí společnosti, uvedl soud. Tento typ finančních operací je běžný v korupčních schématech, kdy se k zakrytí toku nelegálních peněz používají nastrčené společnosti.
Platby obviněnému probíhaly v hotovosti, prostřednictvím bývalého ministra Josého Manuela Hernándeze a blízkého spolupracovníka bývalého prezidenta, ve Vizcarrově domě v Limě, včetně dalšího zůstatku ve výši 200 000 soles (1,2 milionu Kč) v době, kdy již byl hlavou státu (2018-2020). Takové hotovostní transakce je obtížné vysledovat, což komplikuje vyšetřování korupce.
Bývalý prezident byl přijat do věznice Barbadillo, kde jsou drženi také bývalí prezidenti Alejandro Toledo (2001-2006), Ollanta Humala (2011-2016) a Pedro Castillo (2021-2022). Věznice Barbadillo získala neblahou proslulost tím, že v ní bylo umístěno několik bývalých peruánských prezidentů, což odráží politickou a justiční krizi, která zemi postihla v posledních desetiletích.
Toledo (2001-2006) byl odsouzen na 20 let a šest měsíců za tajné dohody a praní špinavých peněz, které byly důsledkem milionového příspěvku brazilské společnosti Odebrecht na získání zakázky na úsek meziokresní dálnice. Tento případ je součástí největšího korupčního skandálu v Latinské Americe, známého jako kauza Odebrecht, který zasáhl několik zemí v regionu.
Humala (2011-2016) byl loni v dubnu odsouzen k 15 letům vězení za praní špinavých peněz při neregulérním financování svých volebních kampaní, neboť v roce 2006 obdržel nepřiznané příspěvky od Venezuely a v roce 2011 od společnosti Odebrecht. Nelegální financování volebních kampaní je v latinskoamerické politice opakovaným problémem, kdy se společnosti snaží prostřednictvím finančních příspěvků ovlivňovat vládní rozhodnutí.
Třiašedesátiletý bývalý prezident čeká na odvolání proti prvoinstančnímu rozsudku, přičemž jeho obhajoba se opírá především o nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, který nařídil zastavit řízení proti Keiko Fujimoriové, dceři a politické dědičce bývalého prezidenta Fujimoriho, kde byla stíhána ze stejných důvodů jako Humala. Rozhodnutí ústavního soudu často vyvolávají v Peru, kde panují hluboké politické rozpory, kontroverze.
Kromě toho je zde také Castillo (2021-2022), obviněný z neúspěšného pokusu o státní převrat ze 7. prosince 2022, za který je v současné době souzen. Castillův případ je výjimečný tím, že se týká pokusu o změnu ústavního pořádku země, což vyvolalo intenzivní debatu o politické stabilitě Peru.
Prvním vězněm věznice byl bývalý prezident Alberto Fujimori (1990-2000), který byl odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv, ale v roce 2017 mu bývalý prezident Pedro Pablo Kuczynski udělil milost, byl propuštěn z vězení a v roce 2024 ve věku 86 let zemřel. Fujimori je v Peru polarizující postavou, která je připomínána jak pro svou ekonomickou politiku, tak pro porušování lidských práv během své vlády.
Vizcarra byl odvezen v bezpečnostním voze za doprovodu hlídkových vozů národní policie z centra Limy do takzvaného „vězení prezidentů“, které se nachází ve čtvrti Ate na východě peruánského hlavního města. Tento přesun byl mediální událostí, která odrážela zájem veřejnosti o korupční případy týkající se vysoce postavených politických osobností.
Vchod do věznice, která se nachází uvnitř policejního ředitelství pro zvláštní operace (Diroes), byl obklopen kordonem agentů předtím i poté, co do něj rychle vjela dodávka, která bývalou hlavu státu převážela. Bezpečnostní opatření provázející tyto převozy jsou vzhledem k profilu vězňů a pozornosti, kterou vyvolávají v médiích, přísná.