Rusko podle keňské zpravodajské služby naverbovalo přes tisíc Keňanů, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mnozí byli podvedeni falešnými sliby o práci, dostali zbraň a po několika dnech výcviku byli posláni rovnou na frontu. Výměnou za plat a příslib občanství často platí životem.
Rusko naverbovalo nejméně 1 000 keňských občanů, aby bojovali na Ukrajině, uvádí zpráva keňské Národní zpravodajské služby (NIS) předložená keňskému parlamentu. Způsob náboru byl velmi podobný tomu, který byl zaznamenán na Kubě.
Zprávu předložil vůdce většiny v Národním shromáždění Kimani Ichung’wah, který podle místních médií ve čtvrtek uvedl, že mnoho rekrutů bylo nalákáno agenty, kteří jim slíbili dobře placenou práci v oblasti bezpečnosti a logistiky v zahraničí.
„Agentury lákaly Keňany na sliby lukrativních podmínek služby, včetně platů ve výši přibližně 300 000 šilinků měsíčně (asi 50 000 Kč) a štědrých prémií ve výši 900 000 (147 000 Kč) až 1,2 milionu šilinků (asi 188 000 Kč), a také na udělení ruského občanství,“ řekl Ichung’wah ve středu ve Sněmovně.
Poslanec vysvětlil, že tyto agentury využívají „vysoké nezaměstnanosti a zoufalství“ mladých lidí v africké zemi a že je rekrutují prostřednictvím sociálních sítí nebo pracovních a cestovních agentur, jako je Global Face Human Resources, kterou provozuje Keňan Festus Omwamba, nebo agentura Talent Sepherd.
Náborové kampaně se zaměřují na muže ve věku 20 až 50 let, mezi nimiž jsou nejen civilisté, ale také bývalí policisté a bývalí vojáci, kteří „zoufale hledají příležitosti“ v zahraničí.
Kromě toho se tyto agentury údajně domlouvají s letištním personálem na mezinárodním letišti Jomo Kenyatta (JKIA), imigračním úřadem, ředitelstvím pro trestní vyšetřování a národním úřadem pro zaměstnanost, aby usnadnily odlet rekrutů z letiště JKIA.
Většina nových rekrutů využívá tranzitní víza do Turecka nebo Spojených arabských emirátů (SAE), ačkoli zvýšený počet záchytů v Keni vedl k tomu, že se mnozí z nich nejprve přesunuli do destinací, jako je Uganda, Demokratická republika Kongo (DRK) nebo Jihoafrická republika, zatímco jiní již byli v diaspoře.
Dokument rovněž uvádí, že výcvik trvá od devíti dnů do tří týdnů, což „žádná armáda na světě nedělá“, což znamená, že „v podstatě dostávají zbraň, aby šli umírat“ na frontu.
Ichung’wah uvádí, že 39 Keňanů je v současné době hospitalizováno, 30 bylo repatriováno, 28 je pohřešováno, 35 je nasazeno v táborech, 89 je na frontě, jeden je ve vazbě a jeden splnil kontrakt.
Oběti, které se dostaly zpět, často zmrzačené, tak učinily s pomocí keňského velvyslanectví v Moskvě.
V pondělí keňský ministr zahraničních věcí a diaspory Musalia Mudavadi oznámil, že v březnu příštího roku pojede do Moskvy, aby se zabýval právě touto problematikou.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bojují na ruské straně údajně stovky Afričanů. Zatímco někteří tak činí dobrovolně jako žoldáci, jiní hlásí podvody a nátlak.
Ukrajina odhalila, že v ukrajinských táborech jsou mimo jiné zajati občané ze zemí jako Somálsko, Sierra Leone, Togo, Kuba a Srí Lanka, ačkoli většina z nich je nejprve zabita nebo vážně zraněna.
Fenomén verbování cizinců do ozbrojených konfliktů není nový. Historicky mnoho zemí využívalo cizince ve svých ozbrojených silách, ať už jako žoldáky, nebo jako součást zahraničních jednotek. V případě Ruska se využívání zahraničních bojovníků zintenzivnilo v důsledku mezinárodních sankcí a vojenského tlaku na Ukrajině. Významným hráčem při náboru zahraničních bojovníků je údajně soukromá ruská vojenská organizace Wagner Group. Tato skupina působí v několika konfliktech po celém světě, mimo jiné v Sýrii a Africe, a byla opakovaně obviněna z porušování lidských práv.
Situace v Keni odráží širší problém zneužívání zranitelných mladých lidí při hledání lepších ekonomických příležitostí. Nezaměstnanost mladých lidí v Keni představuje významný problém, přičemž podle některých odhadů přesahuje 20 %. Mnoho mladých lidí je proto náchylných k příslibům zaměstnání v zahraničí, i když se tyto přísliby ukáží jako zavádějící nebo nebezpečné.
Keňská vláda vyjádřila znepokojení nad touto situací a slíbila přijmout opatření na ochranu svých občanů. Provádění těchto opatření však může být náročné vzhledem k mezinárodnímu rozsahu problému a zapojení mnoha aktérů do náborového procesu.
V širším kontextu tato situace rovněž poukazuje na potřebu větší mezinárodní spolupráce při řešení problému náboru zahraničních bojovníků. To zahrnuje nejen opatření k prevenci náboru, ale také podporu osob, které byly tímto jevem zasaženy, ať už prostřednictvím lékařské, psychologické nebo sociální reintegrační pomoci.
Mezinárodní společenství, včetně orgánů, jako je Organizace spojených národů, vyjádřilo znepokojení nad využíváním zahraničních bojovníků v ozbrojených konfliktech a vyzvalo země, aby přijaly opatření k prevenci tohoto jevu. Provádění těchto opatření však často brání nedostatek zdrojů, korupce a složitost náborových sítí.
Vzhledem k tomu, že konflikt na Ukrajině pokračuje, bude nábor zahraničních bojovníků pravděpodobně i nadále představovat významný problém. Situace v Keni je připomínkou problémů, kterým čelí mnoho rozvojových zemí při ochraně svých občanů, a potřeby koordinovaných mezinárodních řešení tohoto problému.