Severní Korea otevřeně podporuje Rusko nejen slovy, ale i činy – podle jihokorejské rozvědky vyslala na Ukrajinu tisíce vojáků. Kim Čong-un přitom označil Putina za „nejbližšího druha“ a vyjádřil naději na trvalé spojenectví navzdory mezinárodní kritice.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un v úterý označil ruského prezidenta Vladimira Putina za svého „nejbližšího druha“ v blahopřání, které mu zaslal u příležitosti jeho 73. narozenin 7. října. V dopise, který zveřejnila státní tisková agentura KCNA, Kim vyjádřil „nejsrdečnější a nejupřímnější blahopřání“ k Putinovým „významným“ narozeninám a upozornil na jeho „moudré vedení a vlasteneckou oddanost“, díky nimž Rusko vede „budování nového multipolárního světa“ ve „spravedlivém boji“ za svou územní celistvost.
Vůdce severokorejského režimu rovněž vyzdvihuje „pozoruhodné úspěchy“ Moskvy v její „svaté věci neochvějné obrany důstojnosti a základních zájmů země„, což je zjevná zastřená narážka na ruskou invazi na Ukrajinu. Vztahy mezi Severní Koreou a Ruskem se vyvíjejí, zejména v souvislosti s mezinárodními sankcemi, kterým obě země čelí. Rusko je pro Severní Koreu klíčovým spojencem, který jí poskytuje diplomatickou podporu a údajně i hospodářskou pomoc v nouzi.
#NorthKorean leader #KimJongUn, in a letter to Russian President #VladimirPutin on his birthday, praised his leadership and affirmed that the alliance between #NorthKorea and #Russia would continue to strengthen.
“I am confident that the alliance between our two nations will keep… pic.twitter.com/7vdfIoNW1g— DD News (@DDNewslive) October 7, 2025
Samotný Pchjongjang podporuje ruskou ofenzívu v sousední zemi a podle údajů poskytnutých jihokorejskou špionážní agenturou vyslal od října loňského roku přibližně 15 000 vojáků na podporu ruských sil na sporném území. Tato vojenská podpora podtrhuje rostoucí spolupráci mezi oběma zeměmi, a to navzdory mezinárodní kritice a sankcím OSN. Zapojení Severní Koreje do konfliktu na Ukrajině lze považovat za strategii, jejímž cílem je posílit své geopolitické postavení a získat od Ruska ústupky v podobě vojenské techniky a hospodářské pomoci.
Pchjongjang sám podporuje ruskou ofenzívu v sousední zemi a od října loňského roku vyslal na Ukrajinu přibližně 15 000 vojáků.
Kim rovněž Putinovi tlumočil své přesvědčení, že spojenectví, které v poslední době navázali, zůstane „nezměněno„, což je známkou důležitosti, kterou Severní Korea přikládá sbližování s Ruskem, a to ve výrazném odklonu od svého tradičního hlavního spojence, Číny. Vztahy mezi Severní Koreou a Čínou byly v minulosti složité a vyznačovaly se jak spoluprací, tak napětím. Nedávné sblížení s Ruskem by však mohlo znamenat posun v zahraniční politice Pchjongjangu, který se snaží diverzifikovat svá spojenectví, aby si zajistil přežití na mezinárodní scéně.
„Nepochybuji o tom, že spojenecké vztahy mezi našimi dvěma zeměmi, které dosáhly svého vrcholu, budou díky vřelým přátelským vztahům a úzkým kamarádským vazbám, které nás pojí, neměnně udržovány i v budoucnu,“ uvedl severokorejský vůdce podle tiskové agentury. „Pchjongjang a Moskva zůstanou navždy spojeny a naše přátelství bude nesmrtelné,“ dodal maršál. Taková prohlášení posilují dojem, že Severní Korea usiluje o rovnováhu ve svých mezinárodních vztazích ve snaze snížit svou závislost na Číně a posílit své postavení vůči Západu.
V současném kontextu by vztahy mezi Severní Koreou a Ruskem mohly mít významné důsledky pro stabilitu v asijsko-pacifickém regionu. Vojenská a hospodářská spolupráce mezi oběma zeměmi by mohla zpochybnit úsilí mezinárodního společenství o zadržení jaderných ambicí Severní Koreje a mohla by ovlivnit mocenskou dynamiku v regionu. Posílení tohoto spojenectví by navíc mohlo dále zkomplikovat vztahy mezi Ruskem a Západem, zejména v souvislosti s napětím na Ukrajině a mezinárodními sankcemi.
