Desítky let stará záhada marťanské vody dostává nový rozměr! Nové důkazy poukazují na možnost, že na Marsu kdysi byla jezera s tekutou vodou, nikoliv jen led, a NASA by ráda zjistila, jaká tajemství by se mohla skrývat pod dávnými, nyní vyschlými jezerními dny.
O tom, zda se na Marsu někdy nacházela kapalná voda, vědci dlouho diskutovali a nedávno zveřejněná studie nabízí přesvědčivé důkazy. Vědci vyhodnocující data získaná vozítkem Curiosity agentury NASA objevili v marťanských horninách „vlnky“, které naznačují, že před miliardami let byly na planetě stojaté vodní plochy.
Tyto vlnky, které jsou vysoké jen několik milimetrů, naznačují, že na části Marsu se zhruba před 3,7 miliardami let nacházela mělká jezera. Claire Mondro, postdoktorandka z CalTechu a hlavní autorka studie, zdůraznila význam tohoto zjištění.
„Tato forma vln se mohla vytvořit pouze ve vodě, která je otevřená atmosféře a vystavená větru,“ dodala. Její modely podle ní ukazují, že když se tato potenciálně velká jezera vytvoří, táhnou se přes velkou část dané oblasti, mimo jakoukoli zlomovou linii.
Její závěry naznačují, že tato jezera byla mělká, ne hlubší než dva metry, ale dostatečně hluboká na to, aby naznačovala minulé marťanské klima, které se více podobalo pozemskému. Pokud by tato jezera vydržela a byla dlouho tekutá, vytvořila by podmínky příznivé pro život mikroorganismů.
Pátrání po skryté vodě na Marsu začíná
Tento nález, který je důkazem, že na Marsu kdysi voda byla, přináší důležité otázky o tom, co se ještě může skrývat pod jeho povrchem. Dávná jezera, která kdysi skvrnitě pokrývala povrch Marsu, po sobě mohla zanechat stopy své existence, pohřbené pod vrstvami hornin a prachu.
Pozorování Curiosity v oblasti kráteru Gale naznačují, že jezera na Marsu nebyla trvale zamrzlá. Vznik vlnových vln naznačuje, že tato jezera byla vystavena působení atmosféry a interagovala s ní. To znamená, že Mars míval mnohem hustší atmosféru, která potenciálně podporovala kapalnou vodu.
V průběhu milionů let však planeta o tuto atmosféru přišla a zanechala po sobě suchou a nehostinnou krajinu, které jsme svědky dnes. Pokud byla kdysi voda na povrchu, mohly by stále existovat podzemní zásobárny? Vědci předpokládají, že pod suchými jezerními dny Marsu se v minulosti zachovala voda, včetně podzemních ložisek ledu nebo slané kapalné vody. Na tyto možnosti se zaměřují nadcházející mise NASA, které hledají chemické stopy, jež by mohly naznačovat dávný mikrobiální život (stejně jako tato revoluce na Marsu, která by mohla nastat za 2 roky).
Mohly by nám stopy marťanské vody pomoci žít na Marsu?
Nález minulé kapalné vody na Marsu má přímý dopad na budoucí cíle průzkumu NASA. Znalost toho, kde a jak byla voda na Marsu v minulosti přítomna, by mohla pomoci při výběru míst přistání pro sběr vzorků a pro průzkum Marsu lidmi v budoucích misích.
Vozítko NASA Perseverance zkoumající kráter Jezero sbírá vzorky hornin, které by mohly obsahovat známky dávného mikrobiálního života. Mise NASA Mars Sample Return vrátí tyto vzorky na Zemi k podrobnějšímu studiu, což představuje jedinečnou příležitost k detailnímu zkoumání historie Marsu.
Mise na Mars s posádkou budou v budoucnu závislé také na zdrojích půdy a vody pro pití, výrobu kyslíku a dokonce i raketového paliva. Pokud se pod povrchem stále nacházejí kousky dávných marťanských vodních zdrojů, mohly by být rozhodující pro udržení dlouhodobého lidského osídlení planety.
Nález marťanských vln je zlomovým bodem. Nejenže ukazuje, že na Marsu kdysi byla kapalná voda, ale vyvolává zajímavé otázky o tom, co by se ještě mohlo skrývat pod povrchem. S nadcházejícím roverem NASA se rozjíždí hon na planetární zdroje se silným potenciálem dávného mikrobiálního života nebo nedostatečně využitých prvků bohatých na vodu. S každou další misí jsme blíže k odhalení tajemství minulosti Marsu a možná i jeho potenciálu pro budoucí lidské osídlení (stejně jako možný objev zmrzlého života na Marsu).