Přednosti superpočítače využívají odpovědní pracovníci v oblastech, jako je umělá inteligence, kvantové výpočty a medicína.
Několik vládních orgánů a technologických společností na starém kontinentu již několik let hovoří o přednostech JUPITERU, prvního superpočítače v regionu, který má za cíl přímo konkurovat gigantům tohoto odvětví. Nyní je toto technologické monstrum umístěné v areálu Forschungszentrum Jüllich v provozu a podle odborných médií se jedná o jeden z nejvýkonnějších počítačů na světě.
Toto evropské monstrum využívá přibližně 24 000 superčipů GH200 Grace Hopper od společnosti Nvidia, což je obrovská flotila, která je propojena pomocí technologie Quantum-2 InfiniBand. Na druhé straně se skládá z 50 kontejnerových modulů, které zabírají až 2 300 metrů čtverečních, což je údaj, který nám dává představu o velikosti tohoto počítače. Díky technologickému vývoji jsou tedy dnešní grafické karty výkonnější než superpočítače z minulých let, ale dnešní monstra jsou trpasličí jak ve srovnání s těmi prvními, tak s těmi druhými.
Technologická budoucnost Evropy
Modul Booster navíc obsahuje přibližně 6 000 uzlů s 288 jádry Arm na uzel. Modul Cluster zase zahrnuje 1 300 uzlů s procesory Rhea1 (SiPearl), každý s 80 jádry Arm Neoverse Zeus. Jeho výkon je tedy schopen překročit 90 exaflopů v oblasti umělé inteligence a dosahuje 1 exaflopu operací FP64 za sekundu. Díky tomu je považován za čtvrtý nejrychlejší superpočítač na světě.
Pokud jde o úložiště, JUPITER na zdrojích nešetří, má téměř 1 exabajt úložiště (ekvivalent 1 miliardy gigabajtů). Má také 51 000 síťových připojení, která mu umožňují přenášet v daném okamžiku trojnásobek celosvětového datového provozu, což je údaj, který odráží potenciál evropského superpočítače. V důsledku toho jej odpovědní pracovníci hodlají využít v oblastech, jako jsou generativní modely umělé inteligence nebo kvantové výpočty, ale to nebudou jediná odvětví, která z něj budou těžit.
Kromě všech těchto oborů z něj budou těžit i další oblasti, jako je klimatologie, neurovědy pro farmaceutické účely a simulace mozku. Například Institut Maxe Plancka pro meteorologii technologii již využívá k simulaci počasí a extrémních událostí, což je řada využití, která nám dávají možnost připravit se na gigantické katastrofy. Bude také využíván ke studiu skládání proteinů proti viru HIV, interakcí částic a pokroku v autonomním řízení nebo lékařských procesech – což je řada možností, které ukazují potenciál systému JUPITER posunout Evropu na další úroveň.
Dopad na vědecký výzkum a průmysl
Dopad systému JUPITER se neomezuje pouze na výše uvedená odvětví. V oblasti vědeckého výzkumu tento superpočítač umožní rozsáhlé simulace, které byly dříve nemyslitelné. A to od modelování složitých systémů ve fyzice a chemii až po simulaci biologických procesů na molekulární úrovni. Výzkumníci budou moci například zkoumat nové materiály a chemické sloučeniny s nebývalou přesností, což by mohlo urychlit vývoj udržitelnějších a účinnějších technologií.
V průmyslu by JUPITER mohl způsobit revoluci ve způsobu navrhování a testování výrobků. Například automobilové společnosti by mohly využít jeho výpočetní výkon k simulaci a optimalizaci konstrukce elektrických vozidel, což by mohlo zlepšit jejich energetickou účinnost a zkrátilo dobu vývoje. Podobně v energetice by mohl JUPITER usnadnit simulaci inteligentních sítí a pomoci tak efektivněji integrovat obnovitelné zdroje energie.
Kromě toho má superpočítač také potenciál změnit vzdělávání a odbornou přípravu v Evropě. Univerzity a výzkumná střediska budou mít přístup k jeho zdrojům, aby mohly vychovávat novou generaci vědců a inženýrů, což zajistí, že Evropa zůstane v čele technologických inovací.