Polský ústavní tribunál rozhodl o okamžitém zákazu Komunistické strany Polska kvůli jejímu oslavování totalitních režimů. Krok přichází v době rostoucí politické polarizace a znovu otevírá debatu o hranicích svobody projevu a míře tolerance vůči ideologiím spojeným s historickým útlakem.
Polský ústavní tribunál ve středu rozhodl, že cíle a činnost Komunistické strany Polska (KPP), založené v roce 2002, jsou neslučitelné s ústavou, a nařídil její okamžité postavení mimo zákon kvůli „oslavě zločinců“. V prohlášení TC jeho předsedkyně, soudkyně Krystyna Pawłowiczová, napsala, že „v právním systému Polské republiky není místo pro stranu, která oslavuje zločince a režimy odpovědné za smrt milionů lidí, včetně mnoha našich krajanů“.
Pokusy postavit KPP mimo zákon se datují od roku 2020, kdy tehdejší generální prokurátor a ministr spravedlnosti, konzervativec Zbigniew Ziobro, podal návrh, který se zastavil, když se k soudu nedostavil žádný zástupce prokuratury, což je v takových případech povinný požadavek.
Po odročení procesu na neurčito, o němž rozhodl TK 1. října, podal 6. listopadu polský prezident Karol Nawrocki nový návrh na zákaz KPP. Nawrocki argumentoval tím, že strana „oslavuje zločinné režimy, jako stalinismus“, a že „její ideologie je v rozporu s polskou ústavou“. Polská ústava výslovně zakazuje strany, jejichž program je založen na „totalitních ideologiích a přesvědčeních podobným nacismu, fašismu a komunismu“.
Související článek
Poland has officially banned the Communist Party of Poland (KPP) following a decision by the Constitutional Tribunal.
— Trad West (@trad_west_) December 4, 2025
The ban request had been made by President Karol Nawrocki, and this decision ends years of previous attempts to prohibit the party. pic.twitter.com/v4u4E1jJ5N
Prezident, který dříve stál v čele Institutu národní paměti (IPN), podpořil svou petici s odůvodněním, že „komunistická ideologie je v rozporu se základními lidskými hodnotami a tradicemi evropské a křesťanské civilizace“. Podle zákona o politických stranách ukládá rozhodnutí TK okamžité zrušení registrace politické strany.
Po seznámení se s rozhodnutím TK předsedkyně výkonného výboru PKK Beata Karoń prohlásila, že pokud je návrh její strany „tak neatraktivní, ve volbách prostě nezískáme podporu, takže není třeba ilegalizace“.
Navzdory právnímu a symbolickému významu rozhodnutí je KPP, registrovaná v roce 2002 jako ideologická nástupkyně síly, která v Polsku vládla v systému jedné strany do roku 1989, v současnosti na veřejnosti velmi málo viditelná a nemá žádné volené zástupce. Počet jejích členů se odhaduje na 500 až 1 000, ale KPP nikdy nezveřejnila počet svých členů.
Ačkoli v roce 2015 Polská komunistická strana odstranila ze svého programu výslovnou výzvu ke „komunistické revoluci“, aby se vyhnula právním problémům, na svých internetových stránkách velebí postavu sovětského vůdce Josifa Stalina, o němž tvrdí, že „jeho nesmrtelné jméno bude navždy žít v srdcích celého pokrokového lidstva a polský lid cítí ke svému zachránci a obránci obzvlášť vřelou náklonnost“.
Rozhodnutí Ústavního tribunálu přichází na pozadí rostoucího politického napětí v Polsku, kde je vláda kritizována za svůj přístup ke spravedlnosti a právnímu státu. V posledních letech se polská vláda dostala pod mezinárodní kontrolu kvůli svým justičním reformám, které podle mnohých narušují nezávislost soudů. Postavení KPP mimo zákon lze považovat za součást širší snahy vlády upevnit svou kontrolu nad politickým prostředím v zemi.
KPP je od svého založení předmětem kontroverzí, a to nejen kvůli své ideologii, ale také kvůli své rétorice a jednání. Několikrát byla obviněna z podpory nenávisti a rozdělení, což vedlo k četným vyšetřováním a trestním stíháním. Její příznivci však tvrdí, že strana představuje legitimní hlas opozice a že její postavení mimo zákon je útokem na svobodu projevu a politickou rozmanitost v Polsku.
Historie komunismu v Polsku je složitá a poznamenaná desetiletími sovětské kontroly a politických represí. Po pádu komunismu v roce 1989 se Polsko snažilo vytvořit silnou demokracii a systém volného trhu. Rány minulosti však stále přetrvávají a debata o roli komunismu v dějinách země zůstává citlivým a rozdělujícím tématem.
Rozhodnutí Ústavního tribunálu může mít významné důsledky pro další politické strany a hnutí v Polsku, zejména ty, které zpochybňují status quo. V době, kdy země čelí hospodářským a sociálním výzvám, by postavení KPP mimo zákon mohlo prohloubit politické rozpory a zvýšit polarizaci.
Při dalším vývoji Polska bude zásadní najít rovnováhu mezi ochranou demokracie a respektováním rozmanitosti politických názorů. Historie KPP a její nedávné zakázání jsou připomínkou výzev, kterým země čelí na cestě k inkluzivnější a demokratičtější budoucnosti.