Polovina ježků je pryč. Technologie teď musí dělat to, co lidé nezvládli

Polovina ježků je pryč. Technologie teď musí dělat to, co lidé nezvládli

Zdroj obrázku: Photo by Sierra NiCole Narvaeth on Unsplash

Evropská populace ježků za poslední dekádu klesla o 30 až 50 %. Vědci z Cambridgeské univerzity proto nasadili satelity a umělou inteligenci, aby vytvořili mapu jejich pravděpodobného výskytu – první krok ke skutečně moderní ochraně ohrožených druhů.


Je velmi pravděpodobné, že jste se dnes neprobudili s myšlenkou na to, kolik ježků v Evropě ještě zbývá, ale údaje ukazují, že za posledních deset let zmizelo 30 až 50 % ježků na tomto kontinentu. V porovnání s vaší malou starostí je to samozřejmě jedno i agenturám, které mají na starosti schvalování rozpočtů na studium těchto druhů. Vědci z Cambridgeské univerzity se proto rozhodli pro jiné řešení: hledají je z vesmíru pomocí satelitů a umělé inteligence.

I když to zní jako sci-fi příběh z nejnovějšího špionážního filmu, ve skutečnosti to dává větší smysl, než se zdá. Kontrola populace ježků obvyklým způsobem znamená, že lidé pracují na místě, hledají v noci a prohledávají rozsáhlé oblasti, kde se domnívají, že by se mohli vyskytovat, což představuje časovou a finanční investici, kterou si může dovolit jen málo organizací. Právě zde přicházejí ke slovu satelitní snímky a strojové učení, které jsou schopny najít chybějící kousek skládačky.

Hledání ježků z vesmíru díky umělé inteligenci

Jde o to jít v jejich stopách a zároveň se opřít o určitou logiku. Víme, že ježci využívají k hnízdění ostružiní, a to nejen proto, že jim přes den poskytuje úkryt před predátory, ale také proto, že je ideálním zdrojem potravy při hledání lesních plodů a drobného hmyzu. Samozřejmě, že satelit nebude moci ježka vidět, jak na něj mává zespodu, ale nalezení velkých trsů ostružiníku může být dobrým prvním krokem k jejich identifikaci.

Související článek

Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou
Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou

Na Marsu probíhá elektrická aktivita – vědci poprvé potvrdili triboelektrické výboje v atmosféře díky mikrofonu roveru Perseverance. Tento objev mění naše chápání marťanského klimatu, bezpečnosti misí i šancí na nalezení stop minulého života.

Pomocí systému strojového učení speciálně vytvořeného pro sledování míst, kde se pravděpodobně vyskytuje ostružiník. Porovnáním s jinými sledovanými a kontrolovanými plochami může umělá inteligence vytvořit situační mapu, která ukazuje vysokou pravděpodobnost výskytu ostružiníku a při odrazu také ježka. Podle očekávání byl experiment úspěšný.

Význam technologií v ochraně druhů

Využití umělé inteligence a satelitů k monitorování ohrožených druhů představuje významný pokrok v ochraně biologické rozmanitosti. Tento přístup je použitelný nejen pro ježky, ale lze jej využít i pro další druhy žijící v těžko přístupných oblastech. Satelity byly například použity ke sledování slonů v Africe, což pomáhá v boji proti pytláctví tím, že poskytuje údaje o jejich pohybu v reálném čase.

Kromě toho může technologie satelitního snímkování v kombinaci s algoritmy strojového učení identifikovat změny v biotopech druhů, jako je odlesňování nebo rozrůstání měst, které by mohly negativně ovlivnit jejich přežití. Ochránci přírody tak mohou přijmout proaktivní opatření na ochranu těchto stanovišť dříve, než bude pozdě.

Úspěch těchto projektů dokazuje, že technologie může být mocným nástrojem v boji za zachování biologické rozmanitosti planety. Je však nezbytné, aby tyto technologické pokroky byly doplněny účinnou ochranářskou politikou a závazkem mezinárodního společenství řešit hrozby, kterým ohrožené druhy čelí.

Detekce ježků z vesmíru je jen začátkem slibné budoucnosti, v níž technologie a ochrana přírody půjdou ruku v ruce. Jakmile se metody zdokonalí a použijí se na více druhů, mohli bychom stát na prahu nové éry v ochraně volně žijících živočichů.

#