Čína buduje rozsáhlou síť senzorů na mořském dně, sledovacích kabelů, bójí napojených na satelity a podvodních vozidel. Výsledek této transformace by se mohl projevit v příštím desetiletí.
Pod hladinou oceánů probíhá jedno z nejtišších a rozhodujících technologických klání na planetě. Jaderné ponorky mohou zůstat potopené celé měsíce, nepozorovaně obletět půlku světa a odpalovat rakety ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Proto každý nový pokrok pod mořskou hladinou často předznamenává mnohem větší změny v globální strategické rovnováze.
Washington je znepokojen
Zatímco se velká část mezinárodní pozornosti soustředí na bezprostřední konflikty na Blízkém východě, ve Washingtonu se začíná formovat jiná, mnohem hlubší strategická obava.
Představitelé amerického námořnictva údajně varovali Kongres, že vojenská rovnováha pod mořem se rychle mění a že Čína urychluje proces transformace, který by mohl změnit globální jaderné odstrašování na celá desetiletí dopředu.
O nich jsme v posledních měsících vyprávěli. Čína již má jednu z největších ponorkových flotil na světě a díky masivním investicím do svých vojenských loděnic ji velkou rychlostí rozšiřuje. Výroba se z necelé jedné jaderné ponorky ročně dostala na podstatně vyšší úroveň, přičemž se očekává, že do konce tohoto desetiletí dosáhne flotila přibližně 70 jednotek a do roku 2035 téměř 80 jednotek.
Zatímco USA si stále udržují technologickou a operační převahu v ponorkové válce, rychle rostoucí průmyslové kapacity Číny zmenšují tuto propast a nutí Washington přehodnotit strategickou rovnováhu v Tichomoří.
Přechod na jadernou flotilu
Jedna z nejdůležitějších změn je strukturální. Po desetiletí se čínská ponorková flotila spoléhala na diesel-elektrická plavidla, která jsou levnější, ale mají menší dosah a musí se často vynořovat.
US advisory panel warns China is gaining in undersea warfare https://t.co/vnzy3fzzJH
— South China Morning Post (@SCMPNews) March 2, 2026
Nyní Peking prosazuje strategický posun směrem k budování ponorek s jaderným pohonem, které jsou schopny zůstat dlouho pod vodou a operovat ve velké vzdálenosti od svých základen. Tento posun umožní čínskému námořnictvu vystupovat mimo své bezprostřední okolí a komplikovat námořní operace USA v Tichomoří a dalších oceánech.
Nové ponorky
Technologický skok přijde s novými generacemi ponorek, které začnou vstupovat do služby mezi koncem tohoto desetiletí a 30. lety 20. století. Patří mezi ně typ 095 a především typ 096, určený k nesení jaderných balistických raket dlouhého doletu.
Jedná se o čluny vybavené raketami JL-4, ponorky, které budou schopny útočit na rozsáhlé oblasti území USA i při operacích z vod poblíž Číny, která je mnohem lépe chráněna svou námořní a protivzdušnou obranou. Taková schopnost by významně posílila důvěryhodnost čínského jaderného odstrašení a snížila potřebu hlídkovat v exponovanějších oblastech Tichého oceánu.
Navíc čínský projekt není jen o stavbě dalších ponorek. Američtí představitelé uvedli, že Peking vyvíjí rozsáhlou síť senzorů na mořském dně, sledovacích kabelů, bójí napojených na satelity a podvodních vozidel bez posádky, která je schopna zjišťovat pohyb v okolních oceánech.
Tento systém, který mnozí analytici popisují jako „podmořskou velkou zeď“, by Číně umožnil monitorovat strategické trasy, sledovat cizí ponorky a chránit vlastní jadernou flotilu a zároveň hlídkovat v relativně bezpečných vodách.
Strategický horizont let 2025 a 2040
Výsledek této transformace by měl být jasný v průběhu příštího desetiletí. S rostoucím počtem jaderných ponorek a nasazením této sítě podmořských senzorů by Čína mohla rozšířit svou podmořskou přítomnost daleko za první ostrovní řetězec v západním Pacifiku.
Podle amerických prognóz by do roku 2040 mohly čínské ponorky častěji operovat v Indickém oceánu, Arktidě a dokonce i v Atlantiku. Pokud se tento vývoj potvrdí, globální námořní rovnováha by mohla vstoupit do nové fáze, která se bude vyznačovat obávaným soupeřením dvou hlavních světových mocností v oblasti ponorek.
Geopolitické důsledky
Rozšiřování čínské ponorkové flotily má nejen vojenské, ale i geopolitické důsledky. Díky větší schopnosti operovat ve vzdálených oceánech by Čína mohla posílit svůj vliv ve strategických regionech, jako je jihovýchodní Asie, Perský záliv a Africký roh. To by mohlo změnit mocenskou dynamiku v těchto oblastech a ovlivnit obchodní trasy a regionální aliance.
Kromě toho by rostoucí přítomnost čínských ponorek mohla vyvolat závody ve zbrojení v asijsko-pacifickém regionu, kdy by země jako Japonsko, Indie a Austrálie budovaly vlastní námořní kapacity, aby mohly čelit čínskému vlivu. To by mohlo vést ke zvýšení napětí a další militarizaci regionu.
Technologie hraje v moderní podmořské válce zásadní roli. Pokroky v oblasti umělé inteligence, pokročilých senzorů a pohonných systémů mění způsob navrhování a provozování ponorek. Čína do těchto oblastí intenzivně investuje a snaží se zmenšit technologickou propast oproti Spojeným státům a jejich spojencům.
Využití umělé inteligence by mohlo zlepšit schopnost ponorek fungovat autonomně, což by jim umožnilo činit rychlá rozhodnutí v bojových situacích. Pokročilé senzory by mohly zlepšit schopnost odhalovat a sledovat nepřátelské ponorky, zatímco nové pohonné systémy by mohly zvýšit rychlost a manévrovací schopnosti ponorek.
Stručně řečeno, transformace čínské ponorkové flotily představuje významný vývoj, který by mohl mít trvalý dopad na globální rovnováhu sil. Vzhledem k tomu, že Čína nadále rozšiřuje své ponorkové kapacity, bude svět pozorně sledovat, jak se tato dynamika projeví a jaké budou mít důsledky pro mezinárodní bezpečnost.