Oleg Artěmjev, zkušený ruský kosmonaut, byl nečekaně odvolán z mise Crew-12 společnosti SpaceX. Důvod? Údajně fotografoval chráněnou dokumentaci během výcviku v USA, čímž mohl porušit přísné americké bezpečnostní předpisy. Incident znovu otevírá otázky o budoucnosti mezinárodní vesmírné spolupráce.
Ruský kosmonaut-veterán Oleg Artěmjev, který má na kontě více než 560 dní na misích na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byl odvolán z mise, kterou společnost SpaceX připravovala na únor 2026. Oficiálně ruská kosmická agentura Roskosmos na svém kanálu Telegram tento krok popsala jako „přeložení na jinou pozici“. Skutečnost však může být vážnější: Artěmjev údajně porušil americké bezpečnostní zákony, když během svého školení v USA fotografoval vyhrazenou dokumentaci SpaceX.
Co přesně se stalo? Artěmjev byl přidělen k misi Crew-12, pilotovanému letu, který měl na palubě modulu Crew Dragon dopravit na ISS čtyři astronauty. Tato mise je součástí programu komerční posádky NASA, v jehož rámci americká agentura uzavírá smlouvy se soukromými společnostmi – především SpaceX a Boeingem – na dopravu astronautů na nízkou oběžnou dráhu Země. V rámci tohoto programu mají Roskosmos a NASA od roku 2022 uzavřenou dohodu o „křížových letech“: Ruští kosmonauti létají na amerických kosmických lodích a astronauti NASA cestují na ruských lodích Sojuz, přičemž cílem je vždy zaručit přítomnost alespoň jednoho zástupce každé agentury na ISS, a to i v případě, že je jedna z kosmických lodí dočasně mimo provoz.
Russian cosmonaut Oleg Artemyev has been removed from the Crew-12 mission to the International Space Station after photographing engines and secret internal SpaceX documentation, during his training in the US. pic.twitter.com/Twc9xiH5so
— Daractenus (@Daractenus) December 2, 2025
V této souvislosti byl Artěmjev ruským kosmonautem určeným pro posádku 12. V posledních hodinách byl však náhle odvolán a nahrazen ruským kosmonautem Andrejem Fedjajevem, který již letěl na misi Crew-6 společnosti SpaceX v roce 2023. Změna tak blízko plánovanému datu letu okamžitě upoutala pozornost analytiků a specializovaných médií, protože k takovým výměnám obvykle dochází ze zdravotních nebo osobních důvodů a jsou komunikovány poměrně transparentně. Tentokrát však bylo oficiální vysvětlení minimální a vágní.
Podle ruských médií Artěmjev údajně fotografoval motory, součástky a další citlivé technologie svým chytrým telefonem během výcviku v zařízení SpaceX v kalifornském Hawthornu. Tyto snímky pak údajně přenesl mimo zařízení, což by představovalo údajné porušení amerických předpisů o kontrole vývozu vojenských technologií, známých jako International Traffic in Arms Regulations (ITAR).
ITAR je soubor amerických zákonů, které upravují vývoz technologií a údajů považovaných za citlivé z hlediska národní bezpečnosti, zejména těch, které mají potenciální vojenské nebo dvojí (civilní a vojenské) využití. Ačkoli je SpaceX soukromou společností, mnoho jejích systémů – zejména těch, které se týkají raket, motorů a navigace – těmto předpisům podléhá. Pořizování fotografií určitých zařízení nebo dokumentů a jejich vynášení z kontrolovaného prostředí může být v některých případech považováno za „vývoz“ technických informací, i když se jedná pouze o snímky na mobilním telefonu. V důsledku toho se na návštěvníky a zahraniční pracovníky často vztahují přísná pravidla ohledně toho, co mohou vidět, fotografovat nebo sdílet.
Jeden z analytiků říká, že „odstoupení od letu v tak krátké době bez jasného vysvětlení je nepřímým, ale velmi příznačným znamením“, že se během výcviku stalo něco vážného. Podle této interpretace, pokud by se jednalo o zdravotní nebo plánovací problém, Roskosmos a NASA by to sdělily příměji. Mlčení a byrokratická formulace „přeložení na jiné pracoviště“ podněcují podezření na bezpečnostní incident.
Čtyřiapadesátiletý Oleg Artěmjev je kosmonaut s bohatou kariérou a v Rusku dobře známým veřejným obrazem. Na ISS cestoval třikrát (2014, 2018 a 2022), celkem na oběžné dráze nasbíral 560 dní a uskutečnil několik výstupů do volného prostoru. Narodil se v Lotyšsku v době, kdy bylo ještě součástí Sovětského svazu, vyučil se inženýrem a pracoval v kosmickém průmyslu, než byl v roce 2003 vybrán jako kosmonaut. Během svých misí se stal populárním díky sdílení fotografií Země a komentářů na sociálních sítích, díky čemuž se stal pro ruskou veřejnost poměrně známou osobností.
Jeho kariéra se však neobešla bez kontroverzí. V roce 2022, krátce po vypuknutí války na Ukrajině, zveřejnil Roskosmos snímky, na nichž on a jeho kolegové drží na ISS vlajky ukrajinských separatistických území, což vyvolalo kritiku politického využívání vesmírné stanice, mezinárodní laboratoře, která by teoreticky měla zůstat stranou pozemských konfliktů. NASA se od této inscenace distancovala a zopakovala, že ISS by měla zůstat projektem mírové spolupráce.
Současná epizoda se odehrává ve zcela jiném geopolitickém kontextu než v letech zvýšené spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy ve vesmíru. Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se vztahy mezi Moskvou a západními mocnostmi dramaticky zhoršily, došlo k hospodářským sankcím, technologickým omezením a rostoucí vzájemné nedůvěře. I přesto zůstala ISS jednou z mála oblastí, kde se spolupráce udržuje, byť s napětím. NASA je stále závislá na některých ruských systémech – jako jsou servisní moduly a motory pro korekci oběžné dráhy – zatímco Roskosmos těží z přístupu k americké infrastruktuře a plateb za místa v komerčních kosmických lodích.
V této atmosféře získává každý incident, který zavání špionáží nebo únikem technologií, zvýšený politický rozměr. Kosmický průmysl je rovněž strategickým odvětvím: raketové, navigační a komunikační technologie mají civilní i vojenské využití. Z tohoto důvodu Spojené státy uplatňují normy ITAR obzvláště přísně na společnosti, jako je SpaceX, které nejen vypouštějí komerční satelity, ale také spolupracují s Pentagonem a dalšími bezpečnostními agenturami na citlivých projektech, jako je konstelace Starlink nebo nosné rakety pro vojenské náklady.
V současné době patří to, co je známo, a to, co není známo, téměř do stejné kategorie. Je známo, že oficiálně byl Artěmjev vyloučen z posádky Crew-12 a že jeho místo zaujme Feďajev. Rovněž bylo potvrzeno, že existují zprávy (veřejně nepotvrzené společností SpaceX ani NASA), že Artěmjev fotografoval citlivou dokumentaci v Kalifornii, čímž pravděpodobně porušil předpisy ITAR. To by vedlo k internímu vyšetřování ze strany příslušných amerických úřadů, pravděpodobně v koordinaci s bezpečnostními týmy NASA a SpaceX.
Zatím však není známo, zda snímky, které Artěmjev údajně pořídil, obsahovaly konkrétní utajované informace, ani jak citlivé tyto dokumenty či komponenty byly. Rovněž není známo, zda se skutečně jednalo o úmyslnou špionáž, nebo zda šlo o hrubou nedbalost (procedurální chybu). V přísně regulovaném prostředí, jako jsou například zařízení amerického dodavatele vesmírných technologií, může i zdánlivě nevinná fotografie vyvolat vyšetřování, pokud byla pořízena v zakázané oblasti nebo zobrazuje technické detaily, které by neměly opustit zemi.
Je třeba připomenout, že v minulosti měly jiné incidenty související s ITAR vážné důsledky pro společnosti i jednotlivce, a to i bez prokázání jasného špionážního záměru. Sankce mohou sahat od finančních pokut až po zákaz spolupráce s některými zahraničními partnery. V případě kosmonauta ze státní agentury důsledky přesahují jednotlivce a dotýkají se přímo vztahů mezi zeměmi. Jakékoli kroky amerických orgánů budou proto pečlivě zkoumány jak v Moskvě, tak ve Washingtonu.
Přesto je prozatím záhadou, jaká opatření americké úřady přijmou, pokud se porušení bezpečnosti potvrdí, a jaká bude oficiální reakce společnosti SpaceX nebo NASA, které se zatím veřejně nevyjádřily. Mohly by se omezit na zpřísnění bezpečnostních protokolů a požadovat, aby se budoucí kosmonauti podrobili přísnějším kontrolám, nebo by mohly jít ještě dál a přehodnotit dohodu o mezipřistání s Roskosmosem. V nejhorším případě by formální případ špionáže mohl v USA podpořit výzvy k minimalizaci spolupráce s Ruskem ve vesmíru.
Pro Roskosmos je tento případ rovněž choulostivý. Ruská kosmická agentura má finanční a technické potíže a tváří v tvář novým hráčům, jako je SpaceX a čínská kosmická agentura, ztratila část své mezinárodní prestiže. Špionážní skandál na půdě USA by mohl její image ještě zhoršit a zkomplikovat její snahu prezentovat se jako spolehlivý partner v mezinárodních projektech. Není náhodou, že oficiální komunikace o Artěmjevovi byla tak strohá: veřejné přiznání, že jeden z jejích kosmonautů je v USA podezřelý, by bylo politickou ranou jak uvnitř, tak navenek.
Russian Cosmonaut Allegedly Photographed Confidential SpaceX Docs, Removed From NASA Crew-12 Mission
byu/HydrolicKrane inspacex
Kromě konkrétního případu tato epizoda znovu otevírá základní otázku: jak udržitelná je mezinárodní kosmická spolupráce ve stále roztříštěnějším světě? ISS, která je na oběžné dráze již více než dvě desetiletí, byla koncipována právě jako symbol spolupráce po skončení studené války. Její životnost se však blíží ke konci – NASA plánuje její vyřazení z provozu kolem roku 2030 – a na obzoru se již objevují paralelní a v některých případech konkurenční projekty: komerční vesmírné stanice vedené americkými společnostmi, budoucí lunární stanice v rámci programu Artemis a čínská orbitální stanice Tiangong, která je již v provozu.
V takovém scénáři by incidenty jako Artěmjevův mohly urychlit tendenci k fragmentaci: každý politicko-technologický blok s vlastní orbitální infrastrukturou, vlastními pravidly a vlastními „důvěryhodnými“ partnery. Spolupráce by nezanikla, ale byla by selektivnější a podmíněná geopolitikou. Pro vědu a průzkum vesmíru to může znamenat zdvojování úsilí, méně sdílení dat a v některých případech spíše závod o národní prestiž než o sdílené znalosti.
Prozatím je jasné pouze to, že se Artěmjevův případ stal nepříjemným symbolem této nové éry. Na jedné straně ukazuje, jak tenká je hranice mezi technickou spoluprací a podezřením ze špionáže, pokud jde o strategické technologie. Na straně druhé nám připomíná, že kosmonauti a astronauti – často prezentovaní jako vyslanci lidstva – jsou v konečném důsledku stále zástupci států s vlastními zájmy a programy.
Uvidíme, jak to ovlivní mezinárodní vesmírnou spolupráci a jaký dopad to bude mít na budoucí mise. Z tohoto důvodu musíme být při tvrzení o špionáži opatrní a uvidíme, jak zareagují vlády obou zemí, NASA i SpaceX. Jisté je, že Oleg Artěmjev je navždy spojen s podezřením ze špionáže, a to bez ohledu na to, zda je obvinění reálné, či nikoli. Jeho jméno, dosud spojované především s výstupy do kosmu a fotografiemi Země, je nyní spojeno i s případem, který možná lépe než kterýkoli jiný odráží křehkost spolupráce na nízké oběžné dráze v době nedůvěry na Zemi.