Ostrov Santorini je nechvalně proslulý četnými zemětřeseními. Vědecká obec se proto obává, že by populární letovisko mohlo zažít další masivní erupci. Důsledky takového výbuchu by mohly být katastrofické.
Podle práce, která byla letos zveřejněna v časopise Geochemistry, Geophysics, Geosystems, byla pod podmořskou sopkou Kolumbo severovýchodně od Santorini objevena dosud nezjištěná rostoucí magmatická komora. To vyvolalo obavy, jelikož hromadění magmatu je běžně indikátorem blížící se sopečné erupce. Ostrov Santorini a jeho bezprostřední okolí jsou součástí Helénského vulkanického oblouku, oblasti s velkou seismickou a vulkanickou aktivitou.
Is Santorini’s Volcano About to Erupt?https://t.co/MbpQR95Foo
— Quandale (@qdingleanon) February 4, 2025
Podle vědců z Národního ústavu geofyziky a vulkanologie probíhá řada zemětřesení, která Santorini otřásají, podél zóny zlomu Santorini-Amorgos, což je oblast s potenciálem vzniku zemětřesení o velké síle.
Historicky nejničivější zemětřesení zažila oblast v roce 1956, kdy bylo zaznamenáno zemětřesení o síle 7,1 stupně, po němž následovala vlna tsunami, která zdevastovala rozsáhlé oblasti. Kombinace tektonických pohybů a rostoucí komory magmatu však znamená, že Kolumbo je třeba bedlivě sledovat, i když šance na erupci je nejistá. Vědci se obávají zejména možných podmořských sesuvů, které by mohly vyvolat tsunami a ohrozit obyvatele pobřeží.
Santorini vyhlásilo stav nouze
V reakci na zvyšující se seismologickou aktivitu přijaly řecké úřady okamžitá opatření. Na ostrově Santorini byl v reakci na studii vyhlášen výjimečný stav a úřady uzavřely školy, nařídily obyvatelům vypustit bazény, aby nedošlo k poškození konstrukcí, a po nahlášení sesuvů půdy omezily přístup do rizikových oblastí.
Více než 11 000 lidí, obyvatel i turistů, již bylo z ostrova evakuováno, protože rostou obavy, že ostrov postihne závažná geologická událost. Premiér Kyriakos Mitsotakis Grek v televizním prohlášení občanům sdělil, že ačkoli je situace znepokojivá, dělá se vše preventivně.
Vědci, včetně Michele Paulatta, pokročilého výzkumného pracovníka v oblasti sopečné geofyziky, však tvrdí, že v této fázi je důležitější monitorování situace než spekulace. Dodává, že ačkoli zemětřesení mohou občas vést k erupcím, otřesy se většinou odehrály daleko od samotné sopky.
Pokud by se však zemětřesná aktivita začala stěhovat bezprostředně pod Kolumbo, šance na erupci by se dramaticky zvýšila. Poslední významná erupce Kolumba v roce 1650 způsobila rozsáhlou zkázu: pyroklastické proudy zabily zhruba 70 lidí a předpokládaná vlna tsunami zaplavila pobřežní oblasti. Pokud by k erupci podobné té z roku 1956 došlo dnes, mohla by mít za následek mnohem rozsáhlejší zkázu, zejména vzhledem k hustotě osídlení a ekonomice Santorini závislé na cestovním ruchu.
Odborníci monitorují tamní sopky
V reakci na nárůst seismické aktivity instaloval mezinárodní tým vědců čtyři nejmodernější přenosné podvodní seismografy uvnitř kaldery sopky Kolumbo a podél podmořského zlomu Anydros. Oba přístroje monitorují mikroseismickou aktivitu, pohyby půdy a změny chemického složení vody, což jsou všechno známky sopečných poruch.
Vývoj nových nástrojů je součástí širší iniciativy výzkumného týmu, který je spolu s odborníky z Helmholtzova centra pro výzkum oceánů GEOMAR a Postupimské univerzity chce využít k získání jasného obrazu o vývoji situace pod Santorini. Získaná data budou postupně analyzována a kolerována s dalšími analýzami, které získala mimo jiné podmořská observatoř SANTORY, která monitoruje aktivitu Kolumba od prosince 2022.
Santorini je stále seizmicky aktivní, a to především díky magmatu, které se vylévá do komory právě pod sopkou Kolumbo. Díky tomu se vědci obávají dalších hrozeb. Ačkoliv se zatím nepředpokládá, že by měl supervulkán v dohledné době explodovat, je celý region bedlivě sledován, aby bylo případnou katastrofu možné čas odvrátit.