Kdo si myslel, že letošní zima už definitivně skončila, bude v pátek 10. dubna nemile překvapen. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se nad jihozápadní polovinu Čech přesune frontální systém, který s sebou přinese nejen déšť, ale i déšť se sněhem a přechodné sněžení. A to i v polohách, kde bychom v polovině dubna sněhové vločky rozhodně nečekali.
Duben, ještě tam budem
Ráno pozor na jihozápadě Čech – sníh může překvapit i řidiče
Kritické období nastane zejména v ranních a dopoledních hodinách. V jihozápadní polovině Čech – tedy v oblasti Plzeňska, jižních Čech a části Vysočiny – se mohou srážky přechodně měnit ve sněžení. I když se sníh v nížinách pravděpodobně neudrží, na mokrých vozovkách může způsobit krátkodobé komplikace. Řidiči by měli počítat s horší viditelností a případným klouzáním.
Odpoledne a večer se pozornost přesune na severovýchodní polovinu Čech a Moravu, kde se očekává déšť nebo přeháňky. Nad 800 metrů nad mořem budou srážky již čistě sněhové – Krkonoše, Jeseníky i Beskydy se tak mohou dočkat nového sněhového poprašku.
Teploty připomínají spíše březen než duben
Denní maxima se budou pohybovat mezi 3 až 8 °C, při občasném prosvítání slunce až kolem 10 °C. To je na druhou dekádu dubna poměrně chladno – dlouhodobý průměr pro toto období činí přibližně 12 až 14 °C. V tisícimetrových výškách na horách očekávejte teploty kolem 3 °C.
Související článek
Noční mrazy až -5 °C: Pozor na namrzající mlhy
Skutečně nepříjemná bude následující noc na sobotu. Při zmenšené oblačnosti mohou teploty klesnout až na -5 °C, běžně se budou pohybovat mezi +3 a -2 °C. ČHMÚ navíc varuje před ojediněle mrznoucími mlhami, které mohou způsobit námrazu na vozovkách i chodnících.
Nad 700 metrů budou případné noční srážky sněhové, takže se hory probudí do sobotního rána s bílou pokrývkou.
Proč v dubnu sněží? Jde o běžný jev
Dubnové sněžení sice působí nezvykle, ale z meteorologického hlediska není ničím výjimečným. Statistiky ČHMÚ ukazují, že sněhové srážky v první polovině dubna se v Česku vyskytují v průměru jednou za dva až tři roky. Letošní situaci způsobuje vpád chladnějšího vzduchu od severozápadu v kombinaci s vlhkým prouděním, které přináší srážky.