Izrael dokončil první fázi dohody o příměří s Hamásem a vrátil domů všech 48 rukojmích – živých i mrtvých – kteří zůstali v Gaze po útoku ze 7. října 2023. Premiér Netanjahu však okamžitě oznámil, že další etapou nebude obnova Gazy, nýbrž odzbrojení Hamásu a demilitarizace celého pásma.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí na plenárním zasedání Knesetu (izraelského parlamentu) prohlásil, že po vyzvednutí ostatků posledního rukojmího z Gazy je další etapou odzbrojení Hamásu, nikoliv rekonstrukce zdevastované enklávy.
„Jsme na začátku další etapy. Co je další etapa? Další etapou je odzbrojení Hamásu a demilitarizace pásma Gazy. Další etapou není rekonstrukce, ale odzbrojení Hamásu a demilitarizace pásma Gazy,“ řekl izraelský vůdce. Dodal také: „Je v našem zájmu tuto etapu urychlit, ne ji odkládat, a my tak učiníme. Čím dříve odzbrojíme Hamás a demilitarizujeme pásmo Gazy, tím dříve dosáhneme cílů války.“
Stovky Izraelců v pondělí lemovaly silnice a náměstí, aby uctily památku těla posledního zachráněného rukojmího v Gaze, policisty Rana Gviliho, což je návrat, který uzavírá rány ve společnosti hluboce poznamenané vraždami a únosy Hamásu přesně před 843 dny.
Související článek
Slovo „úleva“ je nejčastěji opakovaným slovem na různých izraelských fórech a v ulicích Izraele po více než dvou letech boje za návrat živých a mrtvých rukojmích, kteří zůstali v palestinském pásmu: 48 (20 živých a 28 mrtvých) z 255 unesených v době, kdy 10. října začalo platit příměří.
Repost @shaialbrecht 🙏
The last hostage is HOME!!
Now his family can properly mourn his murder.
The body of Ran Gvili, the last hostage in Gaza, has been identified and recovered.
All the hostages have now been brought home 🎗️ pic.twitter.com/PR31KabfGr
— TheJewishAlly (@TheJewishAlly) January 26, 2026
„Cítím neuvěřitelnou úlevu. Cítím úlevu. A jsem smutná. Jsem moc smutná, že to takhle skončilo, ale jednou to skončit muselo. Jsem tak šťastná, že se vrací domů. Ran je na cestě,“ svěřila se Šira Gviliová, sestra rukojmího, kterého Izrael získal zpět v Gaze, ve videu, které zveřejnily rodiny zajatců.
Rodiny, z nichž naprostá většina je sdružena ve fóru, nepřestaly každý týden demonstrovat za jejich návrat a nyní, jak uvádějí v prohlášení, svou misi splnily.
„Každé vládě, organizaci, novináři i jednotlivci, kteří se odmítli dívat jinam, kteří pozvedli svůj hlas, vyvíjeli nátlak a věřili, že tato mise může být dokončena, vyjadřujeme svou nejhlubší vděčnost,“ uvedli ve vzkazu, který rozdávali při převozu rakve Rana Gviliho do anatomického ústavu v Tel Avivu.
U brány této budovy čekaly na příjezd Gviliho těla desítky lidí, z nichž mnozí byli policisté. Uniformovaní policisté se seřadili s izraelskými vlajkami, aby uctili památku svého kolegy, který byl zabit 7. října na izraelském území, když čelil útočníkům, a jeho tělo odvezly palestinské milice do Gazy.
Byl tam osmnáctiletý Daniel, který žije v kibucu (zemědělské komunitě) na hranici s Gazou, Kerem Šalom. „Žil jsem tam 7. října, když se všechno stalo, a myslím, že se mému srdci konečně ulevilo, jsem velmi šťastný, protože si konečně mohu odpočinout a zkusit řídit se srdcem; ty dva roky byly velmi těžké,“ řekl agentuře EFE.
Daniel doufá, že se nyní věci změní, protože, jak řekl, nemá rád boj v armádě. „Už nechceme bojovat, nechceme trpět, nechceme ztratit přátele a lidi, které známe. Právě teď potřebujeme odpočívat a pracovat pro sebe,“ dodal.
Vedle něj devatenáctiletý Stav Emet vysvětlil, že chtěl vzdát hold „hrdinovi Ranu Gvilimu“. „Je to velká radost, velká úleva. Na jeho návrat jsme čekali každý den od začátku konfliktu,“ řekl a dodal, že podle jeho názoru tento konflikt ještě neskončil, protože Izrael má „mnoho problémů, které musí překonat„.
Rodiny počítaly dny, kdy byly zbaveny svých blízkých, zatímco Izrael prováděl v Gaze ofenzívu, při níž podle registru ministerstva zdravotnictví Hamásu v Gaze zahynulo více než 71 000 lidí.
Na náměstí před Muzeem umění v Tel Avivu – již pokřtěném na Náměstí rukojmích – odpočítávají hodiny každou vteřinu od útoku ze 7. října 2023, který si vyžádal 1 200 mrtvých. Nyní mohou rodiny přestat počítat, protože, jak uvedlo jejich fórum, „boj za návrat rukojmích domů skončil„.
Izraelská armáda dnes oznámila, že nalezla a identifikovala ostatky Rana Gviliho. Po tomto předání nyní islamisté vrátili Izraeli všechny zajatce, které drželi – živé i mrtvé – v této první fázi dvacetibodové dohody o příměří, kterou prosadil americký prezident Donald Trump.
Spojené státy 14. ledna oznámily zahájení druhé fáze tohoto plánu, která předpokládá obnovu enklávy, odzbrojení Hamásu a ustavení vlády palestinských technokratů, která bude dohlížet na kontroverzní mírovou juntu v čele s Trumpem.
Hamás již v minulých týdnech ujistil, že je připraven předat správu Gazy technokratickému výboru, ale v nedávném dopise zaslaném zprostředkovatelům požaduje, aby před jednáním o předání zbraní v této druhé fázi Izrael splnil své nesplněné závazky z této první fáze.
Mezi tyto závazky, jak vysvětlil, patří otevření hraničního přechodu Rafáh, vstup do panelových domů, dodávky dohodnutého množství pomoci a buldozerů a také „ukončení porušování příměří“ izraelskou armádou.
Situace v Gaze a napětí mezi Izraelem a Hamásem jsou předmětem mezinárodního zájmu již několik desetiletí. Konflikt vyvolal debatu o lidských právech, bezpečnosti a mezinárodní politice. Pásmo Gazy, úzký pás země mezi Izraelem a Egyptem, je ohniskem konfliktu od vzniku státu Izrael v roce 1948. Hamas, který je v mnoha zemích považován za teroristickou organizaci, vládne v Gaze od roku 2007 poté, co v roce 2006 zvítězil v palestinských parlamentních volbách a převzal kontrolu nad územím v konfliktu s konkurenční politickou stranou Fatah.
Blokáda Gazy ze strany Izraele a Egypta je předmětem mezinárodních sporů. Izrael tvrdí, že blokáda je nutná, aby se zabránilo pašování zbraní Hamásu, zatímco kritici tvrdí, že způsobila humanitární krizi v enklávě, která se dotýká více než dvou milionů lidí žijících v této oblasti. Mezinárodní společenství opakovaně vyzývalo k mírovému řešení konfliktu, ale jednání komplikovala vzájemná nedůvěra a politické rozdíly mezi zúčastněnými stranami.
Mezinárodní společenství, včetně Spojených států, Evropské unie a Organizace spojených národů, se pokoušelo konflikt zprostředkovat, avšak s omezenými výsledky. Mírové úsilí naráží na významné překážky, mezi něž patří izraelské osady na Západním břehu Jordánu, uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele a nedostatek politické jednoty mezi Palestinci. Netanjahuovo nedávné prohlášení podtrhuje složitost situace a obtížnost dosažení trvalého řešení.
Budoucnost Gazy a vztahů mezi Izraelem a Palestinci zůstává nejistá. Zatímco někteří zastávají řešení v podobě dvou států, jiní se domnívají, že k řešení kořenů konfliktu je zapotřebí jiný přístup. Jisté je, že jakékoli řešení bude vyžadovat značný závazek všech zúčastněných stran a podporu mezinárodního společenství, aby byl zajištěn trvalý mír a bezpečnost pro všechny občany v regionu.