Před 50 lety se Bill Gates postavil pirátům software a napsal dopis, který rezonuje dodnes. Jeho výzva k placení za kvalitní kód odstartovala éru, ve které se ze softwaru stal seriózní byznys – a z Microsoftu technologický gigant.
Téměř před 50 lety, 3. února 1976, napsal Bill Gates dopis nazvaný „An Open Letter to Hobbyists“. Začal v něm jednoduchou tezí: programování i jako hobby potřebuje dobrý software. Poukazoval na to, že někteří lidé si programování jako koníčka příliš neváží, a proto tvrdil, že lepší software by mohl situaci změnit.
Gates v dopise vysvětloval, že společně s Paulem Allenem a Monte Davidoffem vyvinuli Altair BASIC a strávili téměř rok jeho rozšiřováním. Prozradil také, že si to vyžádalo jejich investici ve výši přibližně 34 200 eur, což je číslo ještě vyšší, pokud se zohlední inflace. Výsledek? Jak potvrdil sám Gates, ačkoli „stovky“ uživatelů Altairu tvrdily, že si BASIC koupily, jeho nápadu věřilo méně než 10 %.
Realita práce Billa Gatese v roce 1976
Tato čísla a hrubý výpočet licenčních poplatků ho vedly k tomu, že vypustil do světa silné sdělení: „Můj čas stojí méně než 2 dolary za hodinu“. Poté se ohradil proti neplacenému kopírování, označil tyto uživatele za „zloděje“ a poukázal na to, že právě takové praktiky brání existenci profesionálního softwaru pro počítačové nadšence.
two of my favorite pieces of computer history memorabilia:
— andrew arruda (@andrewarruda) April 1, 2024
1) bill gates’ “an open letter to hobbyists” appearing in the february 1976 edition of mits computer notes
2) bill gates’ “a second and final letter” appearing in the april 1976 edition of mits computer notes pic.twitter.com/l5QHPYd26y
Spolu s touto výzvou Gates argumentoval, že on ani jeho kolegové se na softwaru neobohacují. Kromě toho označili BASIC za jednorázovou operaci, protože šlo o zvláštní produkt v jejich plánu. Kritizoval všechny, kteří přeprodávali kopie, a dokonce vyzval k jejich vyloučení ze setkání, která pořádali za účelem sdílení myšlenek i poznatků.
Nejpůsobivější ze všeho v jeho dopise byl závěr. V něm vyzval každého, kdo má o jeho vynález zájem, aby za něj zaplatil, a poté prohlásil, že jeho snem je najmout deset programátorů, kteří zaplaví trh dobrým softwarem. O téměř 50 let později se Gates stal nejen jednou z nejvlivnějších osobností technologického světa, ale také vybudoval mnohamiliardové impérium, které všichni známe pod názvem Microsoft.
Vliv jazyka Altair BASIC a vývoj společnosti Microsoft
Altair BASIC byl zlomovým bodem v historii osobních počítačů. Před jeho vytvořením byly osobní počítače považovány za hračky pro amatérské programátory. Zavedení přístupného a cenově dostupného programovacího jazyka však toto vnímání změnilo. Altair BASIC umožnil uživatelům psát vlastní programy, což podpořilo komunitu vývojářů, kteří si vyměňovali nápady a software. To byl předchůdce hnutí svobodného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, jehož jsme byli svědky později.
Gatesův dopis byl nejen výzvou k akci na ochranu duševního vlastnictví, ale také připomínkou, že software má svou přirozenou hodnotu. Tato vize byla zásadní pro růst společnosti Microsoft, která později vyvinula ikonické produkty, jako je MS-DOS a Windows, a stanovila standardy v softwarovém průmyslu. Společnost Microsoft se stala technologickým gigantem, který změnil způsob interakce s počítači a položil základy dnešního digitálního věku.
Gatesova vize a budoucnost softwaru
Gatesova vize světa, kde je kvalitní software dostupný všem, se z velké části naplnila. Dnes je software nedílnou součástí našich životů, od mobilních aplikací po složité operační systémy, které pohánějí infrastrukturu internetu. Gatesův dopis rezonuje i dnes, kdy softwarový průmysl stále čelí problémům spojeným s pirátstvím a duševním vlastnictvím.
Vývoj softwaru navíc dal vzniknout novým obchodním modelům, jako je software jako služba (SaaS), který umožňuje společnostem nabízet své produkty prostřednictvím předplatného, nikoliv jednorázového prodeje. Tento model si osvojili technologičtí giganti, jako jsou Adobe a Microsoft, a změnil způsob, jakým spotřebováváme a platíme za software.