Když Světová meteorologická organizace (WMO) zveřejňuje data o stavu klimatu, obvykle jde o suché statistiky určené odborníkům. Letošní zpráva je ale jiná – a to nejen svým obsahem, ale především naléhavostí, s jakou ji představitelé OSN prezentují světu.
Energetická nerovnováha dosáhla maxima
Klíčovým pojmem, který by si měl zapamatovat každý, kdo chce pochopit současnou klimatickou situaci, je energetická nerovnováha planety. Zjednodušeně řečeno: Země přijímá od Slunce více energie, než kolik dokáže vyzářit zpět do vesmíru. Tento přebytek tepla se nikam neztrácí – ukládá se především v oceánech, které pohlcují více než 90 procent veškerého nadbytečného tepla.
Právě tato nerovnováha loni dosáhla historického maxima. Teplo uložené v horních dvou kilometrech světových oceánů překonalo všechny dosavadní záznamy a za posledních dvacet let roste více než dvakrát rychleji než na konci minulého století.
Planeta Země se dostává za své limity. Každý klíčový ukazatel klimatu svítí červeně.
Tato slova generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nejsou diplomatickou frází, ale shrnutím alarmujících dat. Posledních jedenáct let patří mezi jedenáct nejteplejších od roku 1850, kdy začala systematická měření. Průměrná globální teplota v roce 2025 překročila předindustriální hodnoty o 1,43 °C.
El Niño na obzoru
Jako by současná situace nebyla dostatečně znepokojivá, klimatologové nyní sledují vývoj v Tichém oceánu s rostoucími obavami. Dlouhodobé modely naznačují, že ve druhé polovině roku 2026 by se mohl zformovat jev El Niño – teplá fáze přirozeného klimatického cyklu, která tradičně zvyšuje globální teploty.
Pokud přejdeme do fáze El Niño, uvidíme opět růst globální teploty a potenciálně nové rekordy.
Kombinace antropogenního oteplování a přirozeného klimatického cyklu tak může rok 2026 proměnit v další kapitolu rekordů, které bychom raději nepsali.
Co to znamená pro běžný život
Změny klimatu se nepromítají pouze do abstraktních grafů a statistik. Generální tajemnice WMO Celeste Saulová upozorňuje, že narušení přirozené rovnováhy již dnes zesiluje extrémní projevy počasí a přispívá k šíření nemocí. Důsledky současných rozhodnutí – nebo jejich absence – s námi podle vědců zůstanou stovky až tisíce let.
OSN proto opakovaně vyzývá státy k rychlejšímu přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. Nejde přitom pouze o klimatickou politiku, ale podle Guterrese také o energetickou a národní bezpečnost jednotlivých zemí.