Napětí mezi Washingtonem a Teheránem v pondělí nabralo nečekaný obrat: Donald Trump prostřednictvím agentury Truth Social oznámil, že dal svému ministerstvu obrany pokyn pozastavit na pět dní plány bombardování íránských elektráren a energetické infrastruktury, a prohlásil, že mezi oběma zeměmi proběhla „velmi dobrá a produktivní jednání“ zaměřená na „úplné a totální řešení“ nepřátelských akcí na Blízkém východě.
Írán popírá jakákoli jednání, hrozí zaminováním Perského zálivu
Teherán okamžitě odmítl existenci jakéhokoli dialogu s USA a reagoval přímou hrozbou: íránská Rada obrany prohlásila, že jakákoli agrese proti pobřeží nebo ostrovům země bude mít za následek masivní zaminování „všech přístupových a komunikačních cest v Perském zálivu“, a to za použití různých typů námořních min, včetně plovoucích min rozmístitelných z pobřeží.
Írán varoval, že v případě útoku by se „celý Perský záliv ocitl na dlouhou dobu v podobné situaci jako Hormuzský průliv“, tedy prakticky zablokovaný.
Íránská obranná agentura uvedla, že pokud by k takovému scénáři došlo, celý Perský záliv by se ocitl v situaci srovnatelné s blokádou Hormuzského průlivu, úzkého námořního průlivu mezi Íránem a Arabským poloostrovem, kterým prochází podstatná část světového obchodu s ropou. Za takových okolností by Írán by omezil tranzit průlivem pro nepřátelské země a veškerou odpovědnost by přisoudil „agresorovi“.
Ostrov Charg, který se nachází v centru dění
Íránská hrozba přišla jen několik hodin poté, co americký ministr financí Scott Bessent ujistil, že všechny možnosti zůstávají otevřené, včetně možného nasazení vojsk k převzetí kontroly nad ostrovem Charg, kde se nachází největší terminál islámské republiky pro vývoz ropy a který je klíčovým strategickým prvkem íránských energetických dodávek.
Trump podmiňuje příměří pokrokem v jednáních
Republikánský prezident označil tzv. rozhovory za „hluboký, podrobný a konstruktivní“ dialog, který bude pokračovat po zbytek týdne. Dal však najevo, že pozastavení útoků závisí výhradně „na úspěchu probíhajících schůzek a diskusí“. Od doby, kdy Trump zveřejnil své poselství, cena barelu ropy Brent, která je mezinárodní referenční hodnotou pro ropu, klesla o 13 %.
Čína varuje: blokáda průlivu by měla ničivé následky
Zvláštní čínský vyslanec pro Blízký východ Zhai Jun v pondělí z Pekingu vyhlásil poplach. Po ukončení diplomatické cesty po Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Bahrajnu diplomat varoval, že „pokračující uzavření“ Hormuzského průlivu by mělo „neúnosné důsledky pro všechny strany“.
Bezpečnost Hormuzského průlivu a dalších obchodních námořních cest nesmí být ohrožena,“ vyzval čínský vyslanec Zhai Jun.
Jak uvedl Zhai na svém brífinku pro média, všichni partneři, s nimiž se během své cesty po regionu setkal, se shodují na tom, že Hormuzský průliv má zásadní význam pro globální energetickou bezpečnost a stabilitu globálních dodavatelských řetězců. Ochrana Hormuzského průlivu je podle slov diplomata „společnou odpovědností mezinárodního společenství“ a je ve „společném zájmu“ všech zemí.
Čínský představitel vyzval k „okamžitému ukončení vojenských akcí“ a zdůraznil, že energetická zařízení v regionu by neměla být napadána „za žádných okolností“, ani by neměla být překročena „červená linie“ v ochraně civilistů. „Zásadní problém může vyřešit pouze deeskalace a příměří,“ zdůraznil.
Čínští představitelé potvrdili, že Zhai absolvoval jednání na vysoké úrovni se zástupci Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru, Egypta, Rady pro spolupráci v Zálivu a Ligy arabských států, během nichž si vyměnil hloubkové analýzy situace v regionu a vyzval k okamžitému zastavení vojenských operací, aby se „zabránilo zhoršení situace do nekontrolovatelného stavu“.
Konflikt, který se datuje od února a otřásá trhy
Nepřátelství mezi Íránem na jedné straně a USA a Izraelem na straně druhé začalo koncem února, kdy obě západní mocnosti zaútočily na íránské území. Teherán odpověděl ofenzivou proti několika státům Perského zálivu a pozicím v regionu napojeným na Washington.
Čína, která je hlavním obchodním partnerem Íránu a největším odběratelem jeho ropy, opakovaně odsoudila agresi USA a Izraele proti íránskému území a zároveň vyzvala k „respektování suverenity“ států Perského zálivu. Eskalace války již začala mít dopad na domácí ekonomiku asijského gigantu, kde v poslední době vzrostly ceny pohonných hmot.
Trvání Pekingu na ochraně námořních cest má přímý strategický význam: 45 % čínského dovozu ropy prochází Hormuzským průlivem, takže jakékoli zablokování tohoto koridoru představuje existenční hrozbu pro jeho energetické zásobování.