The New York Times podává žalobu na Pentagon kvůli novým pravidlům, která podle něj zásadně omezují svobodu tisku. Omezený přístup do vojenských zařízení a nahrazení tradičních médií neprověřenými zdroji vyvolává obavy z ohrožení prvního dodatku americké ústavy i budoucnosti investigativní žurnalistiky.
Deník na svých internetových stránkách uvedl, že politika Pentagonu je „přesně takovým schématem omezujícím svobodu slova a tisku“, které Nejvyšší soud a obvodní soud ve Washingtonu uznaly za porušující první dodatek ústavy. Právě tento první dodatek chrání základní práva, jako je svoboda tisku a projevu. Nová pravidla Pentagonu přísně omezují fyzický přístup do jeho zařízení a používání zdrojů.
Dne 16. října, tedy ve lhůtě pro přijetí těchto pravidel, vrátila významná americká média, včetně novinářů s více než třicetiletou kariérou zpravodajů Pentagonu, svá pověření s odmítnutím.
„Newyorský deník žádá soud, aby vydal příkaz spolu s prohlášením, že ustanovení týkající se výkonu práv podle prvního dodatku jsou v rozporu se zákonem.“
Newyorský deník žádá soud, aby vydal příkaz, kterým by Pentagonu zakázal prosazovat takovou tiskovou politiku, a zároveň aby prohlásil, že ustanovení týkající se výkonu práv vyplývajících z prvního dodatku jsou v rozporu se zákonem.
NYT připomíná, že představitelé Pentagonu ujistili, že přístup do vojenských zařízení je výsadou, která podléhá regulaci, a že cílem nových směrnic je zabránit únikům informací, které by poškodily bezpečnost operací a národní bezpečnost.
Během prvního brífinku Pentagonu od chvíle, kdy po všeobecném odmítnutí jeho nových pravidel zrušil přístup drtivé většině akreditovaných domácích i zahraničních médií, obsadili v úterý tiskovou místnost Pentagonu influenceři, blogeři a reportéři z tzv.
Několik nových držitelů akreditace, jako například Lance Johnston, člen pravicové organizace Fearless Media, se na sociálních sítích pochlubilo, že jim „nyní patří“ stoly, u kterých po desetiletí pracovali zástupci médií, jako jsou The Washington Post, The New York Times a CNN.
Historický kontext svobody tisku v USA
Svoboda tisku je základním kamenem amerických dějin a od roku 1791 je zaručena prvním dodatkem. Toto právo umožnilo médiím působit jako „čtvrtá moc“, která monitoruje a zpochybňuje kroky vlády. Není to však poprvé, co se vláda USA pokusila omezit přístup tisku k citlivým informacím s odvoláním na obavy o národní bezpečnost. Významným příkladem byl případ Pentagon Papers z roku 1971, kdy se vláda pokusila zabránit zveřejnění tajných dokumentů o válce ve Vietnamu.
Omezení uvalená Pentagonem se netýkají pouze tradičních médií, ale představují také významnou výzvu pro investigativní žurnalistiku. Možnost novinářů získat přístup ke klíčovým zdrojům a místům je zásadní pro poskytování přesného a komplexního zpravodajství o vojenských aktivitách. Omezení tohoto přístupu by mohlo vést ke snížení transparentnosti a odpovědnosti vlády.
Reakce a názory
Novinářská obec vyjádřila v souvislosti s těmito omezeními znepokojení. Organizace, jako je Výbor novinářů za svobodu tisku, vydaly prohlášení na podporu deníku The New York Times, v němž tvrdí, že tato opatření by mohla vytvořit nebezpečný precedens pro přístup k vládním informacím. Odborníci na ústavní právo navíc upozornili, že každý pokus o omezení svobody tisku musí být pečlivě prověřen, aby se zajistilo, že nebudou porušena základní práva.
Vzhledem k vývoji právní situace by výsledek tohoto soudního sporu mohl mít trvalé důsledky pro vztah mezi vládou a médii. Pokud soud rozhodne ve prospěch The New York Times, mohlo by to znovu potvrdit význam svobody tisku v kontextu národní bezpečnosti. Pokud však bude rozhodnutí ve prospěch Pentagonu, mohlo by vytvořit precedens, který by vládě umožnil v budoucnu zavádět přísnější omezení.
Řešení tohoto případu budou pozorně sledovat nejen média, ale také obhájci občanských práv a akademici, protože by mohlo nově definovat rovnováhu mezi národní bezpečností a svobodou tisku ve Spojených státech.