Vědcům se poprvé podařilo přímo v lidském mozku pozorovat bílkovinné agregáty spojené s počátkem Parkinsonovy nemoci. Díky nové zobrazovací metodě ASA-PD tak možná stojíme na prahu éry, kdy bude možné zasáhnout dříve, než nemoc nenávratně poškodí mozek.
Naděje na zastavení Parkinsonovy nemoci dlouho před tím, než třes nebo ztuhlost prozradí její průběh, už není pouhým snem. Týmu vědců se konečně podařilo dát tvář neviditelnému nepříteli, který spouští toto neurodegenerativní onemocnění, a poprvé pozorovat v lidském mozku bílkovinné agregáty, které jsou považovány za samotný zdroj nemoci. Tento milník poskytuje pohled do budoucnosti, kdy by lékařský zásah mohl přijít dříve, než se poškození neuronů stane nevratným.
Až dosud věda narážela na překážky. Bylo známo, že shluky bílkoviny alfa-synukleinu jsou spojeny s Lewyho tělísky, což jsou charakteristické mozkové léze pro Parkinsonovu chorobu. Byly však příliš malé na to, aby je bylo možné detekovat dostupnými zobrazovacími technikami, takže vědci měli neúplný obraz o raných stadiích nemoci.
Aby tuto překážku obešli, vyvinuli vědci novou zobrazovací techniku, nazvanou ASA-PD. Tento vědecký počin poprvé umožnil vizualizovat tyto agregáty přímo v lidské mozkové tkáni, jak uvádí server SciTechDaily. Studie byla založena na srovnání posmrtných vzorků pacientů s diagnostikovanou chorobou a zdravých lidí, přičemž odhalila zásadní rozdíly mezi oběma skupinami.
Unikátní biomarker, který umožňuje předvídat onemocnění
Nejdůležitějším zjištěním byl nejen zvýšený počet a velikost těchto oligomerů v postižených mozcích, ale také identifikace specifické podtřídy těchto shluků, která se objevovala výhradně u nemocných subjektů. Tento nález je údajně nejranějším a nejpřesnějším biologickým markerem onemocnění, který dosud existuje, a otevírá tak bezprecedentní cestu k včasné diagnostice nemoci.
"Integrating the ASA–PD dataset with other single-cell & spatial RNA & protein technologies will allow the identification of the key pathways & mechanisms associated with the cellular environments that promote protein aggregation & Lewy body formation"
— The Science of Parkinson's (@ScienceofPD) October 2, 2025
Důsledky tohoto průlomového objevu navíc přesahují pouhou detekci tohoto onemocnění. Znalost struktury a chování těchto počátečních proteinových útvarů je prvním krokem k návrhu nových specifických léků, které by je neutralizovaly. Konečným cílem by bylo zastavit kaskádu poškození neuronů dříve, než začne, a zaútočit na jádro problému, místo aby se pouze zmírňovaly motorické příznaky, když už se u pacienta objeví.
Stručně řečeno, tento výzkum představuje změnu paradigmatu v boji proti Parkinsonově chorobě. Technologie ASA-PD by mohla přinést nejen revoluci v diagnostice, ale slibuje také, že se stane cenným nástrojem pro studium molekulárních mechanismů dalších neurodegenerativních onemocnění podobného původu, jako je Alzheimerova a Huntingtonova choroba, a otevře tak novou kapitolu v neurovědách.
Dopad Parkinsonovy choroby na společnost
Parkinsonova choroba je jedním z nejčastějších neurodegenerativních onemocnění, které postihuje miliony lidí na celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se odhaduje, že na celém světě žije více než 10 milionů lidí s Parkinsonovou chorobou. Toto onemocnění má vliv nejen na kvalitu života pacientů, ale představuje také značnou zátěž pro zdravotnické systémy a rodiny postižených.
Příznaky Parkinsonovy choroby se obvykle objevují postupně a mohou zahrnovat třes, svalovou ztuhlost, zpomalení pohybu a problémy s rovnováhou. S postupujícím onemocněním může dojít k dalším komplikacím, jako jsou potíže s řečí, problémy s pamětí a změny nálad. Včasná diagnóza je zásadní pro účinné zvládání příznaků a zlepšení kvality života pacientů.
Nové hranice ve výzkumu Parkinsonovy choroby
Kromě vývoje techniky ASA-PD zkoumají vědci i další slibné oblasti v boji proti Parkinsonově chorobě. Zkoumá se například genová terapie jako možná možnost opravy genetických mutací, které přispívají ke vzniku onemocnění. Vyvíjí se také léčba založená na kmenových buňkách, která by mohla potenciálně nahradit poškozené neurony v mozku pacientů.
Další aktivní oblastí výzkumu je studium střevního mikrobiomu a jeho vztahu k Parkinsonově chorobě. Některé nové studie naznačují, že změny střevní flóry mohou mít vliv na rozvoj onemocnění, což otevírá možnost nových léčebných strategií založených na modulaci mikrobiomu.
Objev oligomerů alfa-synukleinu v lidském mozku a vývoj techniky ASA-PD představují významný pokrok v pochopení a léčbě Parkinsonovy nemoci. Tento objev nejenže dává naději na včasnější a přesnější diagnostiku, ale také otevírá cestu k vývoji účinnějších terapií, které by mohly změnit průběh onemocnění.