„Nyní může poprvé v historii provádět archeologický výzkum kdokoli.“ Tak hlásá komunitní vědecký projekt sponzorovaný gigantem v oblasti umělé inteligence OpenAI, který vyzývá veřejnost, aby pomocí nástrojů umělé inteligence analyzovala existující data z amazonského pralesa a hledala stopy po ztracených starověkých městech.
Projekt OpenAI Challenge Z přilákal odborníky na technologie z celého světa, ale také vyvolal kritiku archeologů, domorodých komunit a technologických etiků, kteří tvrdí, že ignoruje důležité výzkumné standardy, jako je například konzultace s více než 300 domorodými skupinami žijícími v deštném pralese. Minulý týden brazilská vláda požadovala, aby OpenAI tyto obavy řešila.
„Je to nezodpovědné,“ říká Michael Heckenberger, archeolog z Floridské univerzity, který se v posledních třech desetiletích věnoval identifikaci starobylých domorodých osad na základě mapování archeologických prvků v Amazonii ve spolupráci s lidem Kuikuro. Heckenberger vysvětluje, že mnoho mezinárodních úmluv a etických kodexů uvádí, že výzkum na domorodých územích nebo na domorodém dědictví vyžaduje svobodný a informovaný souhlas domorodých obyvatel. „Měla by existovat formální cesta pro konzultace, zejména s domorodými národy, kterým byla v minulosti upírána jejich základní práva na suverenitu,“ říká.
📢 Big News!
We’re teaming up with @OpenAI to launch the OpenAI to Z Challenge – Kaggle’s first-ever featured Hackathon! pic.twitter.com/ws9bmNZCK2— Kaggle (@kaggle) May 15, 2025
Soutěž nabízí finanční odměnu až 250 000 dolarů (5,37 milionů korun) a kredity na produkty OpenAI těm, kteří najdou dosud neznámé lokality pomocí nástrojů umělé inteligence společnosti pro analýzu veřejně dostupných dat, jako jsou satelitní a laserové snímky a archeologické průzkumy. Kromě etických obav vyvolal její název také kontroverzi tím, že evokuje pátrání z imperialistické minulosti: britský badatel Percy Fawcett na počátku 20. století hledal v brazilské Amazonii imaginární „ztracené město Z“.
Amazonský deštný prales, který se rozkládá na ploše více než 6 000 000 km² a zasahuje do devíti zemí, v sobě skrývá historii minulých civilizací a je aktivním domovem mnoha domorodých skupin.
A opravdu by to nebylo těžké, uvážíme-li, že podle jedné studie se pod amazonskými korunami skrývá více než 10 000 dosud neobjevených předkolumbovských archeologických pozůstatků, včetně geoglyfů a osad.
Zdroje, jako jsou satelitní snímky a LiDAR, pomáhají zaplnit mezery v této dosud neznámé části světa, vzbuzují zájem o region a dostávají se na titulní stránky mezinárodních novin. V Amazonii se objevují pověsti o „ztraceném městě Z“, stejně jako legendy jako Paititi a El Dorado. Někteří vědci se domnívají, že „Z“ je pravděpodobně Kuhikugu, mozaika 20 osad v pramenech řeky Xingu, všechny tyto legendy však ukazují na husté starověké civilizace, které čekají na své objevení. Je naléhavě zapotřebí více spolupracovat na výzkumu s cílem identifikovat a zachovat tato archeologická naleziště, která jsou neustále ohrožována odlesňováním a rozvojem.
Nyní může poprvé v historii provádět archeologický výzkum kdokoli. Kombinací otevřených sbírek satelitních snímků, archeologických map a historie domorodých obyvatel vzniká roztříštěná cesta, která otevírá možnost nových objevů, jež doplní chybějící kousky skládačky.
„Vyzýváme vás, abyste oživili legendy hledáním dosud neznámých archeologických nalezišť s využitím dostupných dat z otevřených zdrojů,“ uvádí se na webových stránkách soutěže. Nálezy by měly být přiměřeně omezeny na amazonský biom v severní části Jižní Ameriky. Zaměřujeme se na Brazílii s možností rozšíření na okraj Bolívie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Surinamu, Venezuely a Francouzské Guyany„.
Problém spočívá v tom, že podle Úmluvy o původním obyvatelstvu a kmenech z roku 1989, kterou Brazílie ratifikovala, musí být původní komunity konzultovány a zapojeny do rozhodování o svém dědictví a půdě. Ačkoli se smlouva výslovně nezmiňuje o využívání údajů dálkového průzkumu Země a umělé inteligence, které v době vypracování dokumentu nebyly běžně dostupné, odborníci se domnívají, že potřeba konzultací přetrvává.
Jiní výzkumníci však vidí v soutěži příležitost. Archeolog Francisco Pugliese z univerzity v Brazílii zorganizoval mezinárodní tým, který předložil návrh do soutěže. Tým se snaží aplikovat nástroje umělé inteligence na satelitní snímky, aby bylo možné odhalit geografické známky lidského osídlení v Amazonii. Tvrdí, že archeologický výzkum řízený umělou inteligencí je nevyhnutelný, takže by vědci měli vymyslet, jak jej zodpovědně využívat. „Buď budeme mít tento proces pod kontrolou nebo zcela jistě skončí v rukou těch, kteří věří ve ztracené město Z,“ uzavírá Pugliese.
Využití umělé inteligence v archeologii navíc není úplnou novinkou. V posledních letech se technologie umělé inteligence využívají k analýze velkých objemů archeologických dat, což usnadňuje identifikaci vzorců, které by lidské oko mohlo přehlédnout. To vedlo k významným objevům v jiných částech světa, například v Egyptě, kde umělá inteligence pomohla identifikovat podzemní struktury, které byly dříve tradičními metodami neviditelné.
Debata o využití umělé inteligence v archeologii se však neomezuje pouze na etické otázky. Diskutuje se také o přesnosti algoritmů AI a jejich schopnosti správně interpretovat archeologická data. Někteří odborníci se obávají, že přílišné spoléhání na tuto technologii by mohlo vést k chybným závěrům nebo ztrátě důležitých kulturních souvislostí. Proto je zásadní, aby jakékoli využití umělé inteligence v archeologii probíhalo ve spolupráci s lidskými odborníky, kteří mohou poskytnout potřebnou kulturní interpretaci.
OpenAI Z Challenge představuje fascinující průsečík mezi moderní technologií a starověkou archeologií. Přestože nabízí možnost vzrušujících objevů, vyvolává také důležité otázky týkající se etiky, přesnosti a spolupráce v archeologickém výzkumu. Při vstupu do nové éry digitálního bádání je velmi důležité, aby byly stanoveny jasné zásady, které zajistí, že využívání umělé inteligence bude respektovat a zachovávat kulturní dědictví domorodých komunit i celého světa.