Odborníci přeměňují mořskou vodu na energii: Výsledkem je nová barva vodíku

Odborníci přeměňují mořskou vodu na energii: Výsledkem je nová barva vodíku

Zdroj obrázku: Cristian Palmer / Unsplash

Vědci z MIT World Peace University (MITWPU) představili převratnou novinku v oblasti výroby vodíku, která využívá šťávu z cukrové třtiny a mořskou vodu. Tento inovativní přístup byl nazván novou barvou vodíku a představuje významný skok v oblasti udržitelných energetických řešení.


Tento bioproces, který byl oznámen těsně před Světovým dnem Země 2025, slibuje snížit náklady na výrobu vodíku na přibližně 1 dolar (asi 22 korun) za kilogram. Tento průlomový objev nejen podporuje indickou ekologickou vodíkovou misi, ale také stanovuje nový standard pro ekologickou výrobu energie. Iniciativa je v souladu s širší indickou strategií transformace energetického prostředí s důrazem na udržitelnost a inovace.

Vodík z mořské vody a cukrové třtiny

Průkopnická metoda MITWPU zahrnuje proces výroby vodíku na biologické bázi, který funguje při pokojové teplotě a jako primární surovinu využívá šťávu z cukrové třtiny. Inovace spočívá ve schopnosti využívat mořskou a odpadní vodu, tedy zdroje, které jsou ve vodíkovém hospodářství často přehlíženy.

Související článek

Fukušima nestačila? Japonsko zvažuje další jaderné reaktory
Fukušima nestačila? Japonsko zvažuje další jaderné reaktory

Před více než čtrnácti lety, v březnu 2011, se Japonsko stalo svědkem jedné z nejvážnějších jaderných katastrof v historii. Ničivé zemětřesení následované vlnou tsunami zaplavilo jadernou elektrárnu Fukušima Daiiči a spustilo sérii událostí, které vedly k částečnému jadernému roztavení. Tato událost si vynutila evakuaci tisíců lidí a zanechala nesmazatelnou stopu v kolektivní paměti země. Japonsko však i přes získané zkušenosti zvažuje návrat k jaderné energii.

Výzkumný tým pod vedením Dr. Bharata Kaleho vyvinul systém, který využívá mikroorganismy k rozkladu cukerných sloučenin a uvolňuje plynný vodík. Tento proces také zachycuje oxid uhličitý, přeměňuje ho na kyselinu octovou a zajišťuje nulové vypouštění. Díky dvojímu přínosu, kterým je snížení emisí a tvorba cenných vedlejších chemických produktů, může tato metoda změnit pravidla hry pro průmyslové aplikace. Dr. Kale uvedl:

„Byl podán patent a předložili jsme návrh projektu ministerstvu pro novou a obnovitelnou energii. Tato inovace je výhodná jak pro cukrovarnický průmysl, tak pro životní prostředí. Nyní hledáme průmyslová partnerství, abychom mohli přejít od vývoje v laboratorním měřítku ke komercializaci.“

Tato nová barva vodíku se vymyká tradičním klasifikacím, jako je zelená, modrá nebo šedá, a představuje mimořádně udržitelnou formu vodíku, která výrazně minimalizuje dopad na životní prostředí.

Úloha MOF při skladování vodíku a zachycování CO₂

Účinná výroba vodíku je pouze částí řešení; stejně důležité je i jeho skladování. Vědci z MITWPU zkoumají potenciál metalo-organických rámců (MOFs) při zvyšování schopnosti skladování vodíku. MOF jsou vysoce porézní krystalické materiály, které mohou zachycovat vodík na molekulární úrovni, a nabízejí tak slibné řešení problémů se skladováním.

MOFy nejen zlepšují kapacitu skladování vodíku, ale také zachycují oxid uhličitý z prostředí, čímž přispívají k uzavřenému systému výroby čisté energie a snižování emisí. Integrace MOFů do rozsáhlých systémů skladování vodíku by mohla splnit jak energetické požadavky, tak ekologické normy, a otevřít tak cestu k udržitelnější budoucnosti.

Přeměna zemědělského odpadu na bionaftu

Kromě výzkumu v oblasti vodíku představil MITWPU novou metodu výroby bionafty z agroodpadu. Tato metoda, kterou vyvinuli Prof. Niraj Topare, Dr. Santosh Patil a Dr. Kale, využívá heterogenní katalyzátor získaný ze zemědělských zbytků. Porézní struktura katalyzátoru zvyšuje jeho povrch a tepelnou stabilitu, což vede k vyšším výtěžkům bionafty a vyšší účinnosti.

Tento systém se vsádkovým reaktorem je navržen tak, aby byl nákladově efektivní a šetrný k životnímu prostředí, eliminoval vznik odpadu a přeměnil strniště plodin, která se často spalují na polích, na životaschopný zdroj paliva.

Inovace MITWPU v oblasti výroby vodíku z mořské vody a odpadu s nulovým vypouštěním jsou spolu s využitím vodíku jako paliva pro bionaftu nedílnou součástí poslání univerzity, kterým je spojit vědu s udržitelným rozvojem. Univerzita aktivně usiluje o spolupráci s průmyslem a vládní podporu, aby mohla tyto technologie, které by mohly být připraveny k uvedení na trh do jednoho roku, rozšířit. Poté, co bylo v Indii spuštěno první elektrické vodní metro, činí tato země významné kroky směrem k ekologičtější budoucnosti.

#