Počítání dnes už ani nevnímáme jako činnost. Spíš jde o neviditelný systém, který funguje na pozadí v telefonu, v autě nebo v bance. Aby se z něj ale stala samozřejmost, musely se počítače nejdřív naučit ukládat a číst data spolehlivě a s neměnným opakováním.
Začátek je překvapivě fyzický: děrný štítek byl v praxi první masově použitelný nosič dat, který dokázal stroj „přečíst“ bez lidské interpretace. Než se štítky dostaly do kanceláří, podobný princip se používal i k nastavení tkalcovských stavů.
Průlom přišel koncem 19. století s tabulátory Hermana Holleritha. Jeho systém děrných karet pomohl zpracovat sčítání lidu v USA v roce 1890 výrazně rychleji než ruční metody a ukázal, že organizace dat může být průmyslová disciplína, ne jen administrativní rutina.
Elektronka, tranzistor, čip: Nejprve celý stroj, pak součástka
Ve 40. letech se zrodila éra elektronických počítačů. ENIAC, veřejně oznámený v únoru 1946, bývá popisován jako první všeobecně použitelný elektronický počítač své doby. Důležité je, že šlo o stroj určený pro praktické výpočty, ne laboratorní kuriozitu.
Pak přišel krok, který umožnil miniaturizaci: tranzistor. V prosinci 1947 se v Bell Labs podařilo sestrojit první funkční tranzistor, čímž se otevřela cesta k menším, úspornějším a spolehlivějším zařízením.
A když se v roce 1958 podařilo ukázat integrovaný obvod (více součástek na jednom „kousku“ materiálu), začal svět, ve kterém výkon neroste přidáváním skříní, ale zmenšováním.
Gordon E. Moore to v roce 1965 shrnul větou, která se stala proroctvím miniaturizace:
„Budoucnost integrované elektroniky je budoucností elektroniky samotné.“
Osobní počítač a internet: Z institucí do běžných domácností
Když se počítač zmenšil natolik, aby se vešel na stůl, přestalo být počítání výsadou institucí. V 80. letech se osobní počítače začaly prodávat jako produkt pro běžné použití, typicky pro práci s textem, tabulkami a později i komunikaci. IBM PC z roku 1981 je jedním z nejznámějších milníků této vlny.
Aby se z počítače stal každodenní návyk, musel se „napojit“. ARPANET poslal první zprávu 29. října 1969 a postupně ukázal, že síť není jen kabel, ale nový způsob sdílení zdrojů. Zlomem pro dnešní internet byl přechod ARPANETu na TCP/IP k 1. lednu 1983, který umožnil propojování různých sítí.
Počítač v kapse: Spojení komunikace, internetu a výpočetního výkonu
Je fér připomenout, že chytré telefony nezačaly iPhonem. Britannica zmiňuje první smartphone navržený IBM a prodávaný BellSouth už na začátku 90. let; šlo o kombinaci telefonu a osobního organizéru s dotykovým ovládáním.
Moderní éru smartphonů ale zpopularizoval skutečně iPhone, představený 9. ledna 2007 jako spojení telefonu, iPodu a internetového komunikátoru s ovládáním přes multi-touch. A když v červenci 2008 dorazil App Store, počítání se změnilo na ekosystém malých nástrojů: navigace, bankovnictví, autentizace, práce, zábava.
Dnes už tedy nejde o to, že „vlastníte počítač“. My všichni žijeme v prostředí, které průběžně počítá: ověřuje identitu, doporučuje trasu, hlídá platby, filtruje spam, stabilizuje obraz ve videu. A když se ohlédnete zpět, je na tom nejzajímavější jedna věc: cesta od děrného štítku ke smartphonu není jen příběh výkonu, ale hlavně příběh toho, jak se data stala každodenní realitou.