Indie staví každých 40 dní novou loď či ponorku a míří k flotile o 200 jednotkách do roku 2035. Sází na domácí výrobu a projekci moci v Indopacifiku, čímž se profiluje jako námořní protiváha Číně a nastupující globální hráč.
Indie se pustila do námořní transformace, kterou již nelze chápat jako pouhou modernizaci, ale jako cílevědomé budování námořní velmoci schopné ovlivnit rovnováhu celého Indopacifiku. Tempo (hovoříme o nové lodi nebo ponorce každých čtyřicet dní) ukazuje na zemi, která se rozhodla zbavit své historické závislosti na zahraničních dodavatelích, vytvořit si vlastní průmyslovou základnu a zajistit si projekční kapacitu, která byla ještě před několika lety mimo její dosah.
Zrychlení indického námořnictva
Deník Forbes ve svém článku připomněl, že současný nápor není jen reakcí na geografický tlak Číny a Pákistánu, ale i přesvědčení, že prosperita Indie závisí na kontrole životně důležitých námořních cest, ochraně obchodu a prezentaci přítomnosti v prostředí, kde mají námořní mocnosti politický, ekonomický a vojenský vliv.
Iniciativy Make in India a Atmanirbhar Bharat vytvořily průmyslový ekosystém, který v zemi vyrábí ocel, senzory, bojové systémy, raketové platformy a software, čímž se indické loděnice staly ústředním bodem strategie, jejímž cílem je vytvořit do roku 2035 flotilu čítající více než 200 jednotek. Tato ambice nejen mění regionální rovnováhu, ale také nově definuje způsob, jakým Indie vnímá svou bezpečnost a své místo ve světě.
Konec pobřežní logiky
Rozsah indického námořního plánu znamená doktrinální skok: od myšlení zaměřeného na pobřežní obranu k působení jako síly schopné udržet stálou přítomnost od Perského zálivu po Malacký průliv.
The Indian Navy is adding one new indigenous warship or submarine every 40 days.
52 vessels are currently under construction — all Made in India.
The target: a fleet of 200 modern warships by 2035.
— Admiral Dinesh K. Tripathi pic.twitter.com/AXEcaffEMW
— Tar21Operator (@Tar21Operator) November 5, 2025
Nové stealth torpédoborce vybavené raketami BrahMos domácí výroby, plány na letadlovou loď s jaderným pohonem, která doplní Vikrant, a současné rozšiřování ponorkové flotily (včetně budoucích SSN a nedávno přidaných SSBN) umožní Indii projektovat sílu, zabezpečit námořní komunikační linie a rychle reagovat v oblasti charakterizované velmocenskou soutěží. Díky tomuto přechodu se indické námořnictvo stává důležitým aktérem nejen pro obranu země, ale i pro stabilitu prostoru, kterým prochází energie z Blízkého východu, zboží z východní Asie a velká část světového obchodu.
Geopolitický tlak
Navíc, rostoucí přítomnost čínského námořnictva v Indickém oceánu (podporovaná přístavy a logistickými platformami v Pákistánu a východní Africe) změnila strategické prostředí Indie. K tomu se přidává expanze pákistánského námořnictva, které zahrnuje moderní fregaty a ponorky financované a navržené s čínskou pomocí.
Tento dvojí vektor tlaku mění oceán v prostor přímého soupeření, kde je rozhodující schopnost monitorovat, odrazovat a reagovat. V této souvislosti se spoléhání na vnější dodavatele stává rizikem, a to jak kvůli zranitelnosti logistických řetězců v době krize, tak kvůli možnosti vnějších politických omezení. Z tohoto pohledu indický závazek k vlastní obranné průmyslové základně nejenže zaručuje operační kontinuitu, ale také umožňuje přizpůsobit technologie, rytmus výstavby a schopnosti národním potřebám bez vnějšího zprostředkování.
Národní loděnice jako hnací síla
Přechod k námořní soběstačnosti vedl k tomu, že se současně staví 52 lodí, od nejmodernějších torpédoborců po korvety, fregaty stealth a konvenční i jaderné ponorky. Tento objem činí z indických loděnic jedno z nejvytíženějších námořních zařízení na světě a jádro průmyslové politiky, která usiluje o dominantní postavení ve výrobě námořní oceli, motorů, senzorů, radarů, elektronických systémů a zbraňových platforem.
Cílem není pouze vyrábět trupy, ale vytvořit kompletní cyklus návrhu, integrace a údržby, který zajistí dlouhodobou udržitelnost flotily bez vnějších překážek. Navíc, tento přístup vytváří kvalifikovaná pracovní místa, podporuje místní inovace a umožňuje přenos technologického pokroku do dalších odvětví obranného a civilního průmyslu.
Nová regionální rovnováha
Tempo výstavby spolu s technologickou diverzifikací předznamenává scénář, podle něhož Indie usiluje o pozici strukturální protiváhy Číny v Indopacifiku. Její schopnost provozovat skupiny letadlových lodí, doprovázené torpédoborci a útočnými ponorkami typu stealth, poskytne zemi nástroje k ovlivňování regionálních krizí, zapojení do mnohostranných operací a zajištění kritických zásobovacích tras.
Indie se svou rozšířenou přítomností snaží nejen čelit svým bezprostředním soupeřům, ale také upevnit svůj obraz zodpovědné mocnosti schopné zajistit stabilitu v regionu, který je poznamenán rostoucím napětím od Arabského moře po Malacký průliv.
Hospodářský a sociální dopad
Rozvoj indického loďařského průmyslu má nejen strategické, ale také hospodářské a sociální důsledky. Stavba lodí a ponorek vytváří tisíce přímých i nepřímých pracovních míst a podporuje rozvoj pokročilých technických dovedností obyvatelstva. Investice do námořní infrastruktury a obranných technologií navíc přispívají k celkovému hospodářskému růstu země a posilují její postavení na mezinárodní scéně.
Rozvoj vyspělých námořních kapacit také umožňuje Indii účastnit se mírových a humanitárních misí, což posiluje její image globálního hráče, který se zasazuje o mezinárodní stabilitu a blahobyt. Vzhledem k tomu, že Indie nadále posiluje svou přítomnost v Indopacifiku, očekává se, že její vliv v regionu i mimo něj bude nadále růst, což upevní její pozici nastupující mocnosti 21. století.
