Wing Loong X slibuje revoluci ve sledování a ničení ponorek díky kombinaci AI, sonobójí a torpéd. Bez pilotů, bez pauzy – jen cíl.
Čína učinila zajímavý skok v bezpilotním námořním boji: na dubajském leteckém veletrhu 2025 představila Wing Loong X, bezpilotní letoun ASW (Anti-Submarine Warfare), který je podle výrobce schopen pracovat zcela autonomně a odhalovat, sledovat a útočit na ponorky. Nejde jen o nový model dronu, ale o koncept „lovce ponorek“, který kombinuje senzory, zbraně a algoritmy umělé inteligence v jediné platformě.
Wing Loong X je součástí známé rodiny dronů Wing Loong, kterou vyvinula čínská státní společnost AVIC (Aviation Industry Corporation of China) a vyrábí ji společnost Chengdu Aircraft Industry Group. Doposud byly tyto bezpilotní letouny zaměřeny především na pozorovací a útočné mise na pozemní cíle, ale tato varianta poprvé zavádí specializované protiponorkové schopnosti, což bylo donedávna téměř výhradně vyhrazeno pro pilotované letouny a specializované vrtulníky.
Dron určený k „pročesávání“ oceánů
Jak toho dosáhne? Stručná odpověď zní: kombinací několika technologií, které byly až dosud rozptýleny mezi různé typy platforem. Dlouhá odpověď je zajímavější.
Prvním dílem skládačky jsou pokročilé senzory a sonobójky. Jednou z hlavních zbraní dronů je jejich schopnost nasazovat sonobójky, tyto malé plovoucí senzory, které pod vodou naslouchají zvukům. Sonobóje jsou již desítky let základem moderního protiponorkového boje: vypouštějí se z letadel nebo vrtulníků, vznášejí se nebo klesají do určité hloubky a pomocí hydrofónů zachycují zvuky vrtule, strojů a kavitace ponorek.
Wing Loong X může tyto bóje vypouštět během letu v předem naprogramovaných vzorcích (např. mřížka nebo rovnoběžné linie), aby pokryl velké oblasti oceánu. Akustická data pak analyzuje na palubě díky systému umělé inteligence, aniž by bylo nutné posílat všechna nezpracovaná data na pobřežní základnu.
To je důležité ze dvou důvodů: snižuje to potřebnou šířku pásma (satelitní komunikace je omezená a náchylná k rušení) a umožňuje to rychlejší reakci. Místo toho, aby každý signál poslouchal a klasifikoval lidský operátor, dron filtruje, upřednostňuje a označuje podezřelé kontakty v reálném čase.
Umělá inteligence jako protiponorkové „ucho“ a „mozek“
Zde nastupuje druhá klíčová technologie: umělá inteligence. Wing Loong X nejenže naslouchá signálu sond, ale také interpretuje, co zachycují. Podle informací, které uvádějí čínská média i sám výrobce, je prý dron navržen tak, aby:
- Zpracovávat akustické signály a oddělovat šum pozadí (vlny, civilní lodě, mořská zvěř) od možných signatur ponorek.
- Identifikovat vzory, které odpovídají známým databázím akustických signatur (typy vrtulí, frekvence motorů, provozní režimy různých modelů ponorek).
- Klasifikovat cíle podle pravděpodobnosti, že se jedná o ponorku, podle jejich odhadovaného typu (diesel-elektrické, jaderné atd.) a podle jejich chování (zda manévrují, zdají se být na cestě nebo hlídkují).
V praxi to znamená, že Wing Loong X by mohl automaticky vykonávat část práce, která dříve vyžadovala několik lidských operátorů a výkonné analytické systémy na zemi. Pokud budou údaje dostatečně spolehlivě ukazovat na ponorku, plánuje se, že by mohl dokonce sám zaútočit, pokud k tomu bude mise nakonfigurována.
Tento typ umělé inteligence je založen na technikách strojového učení vycvičených na velkých objemech akustických dat. Nejedná se o sci-fi: námořnictva jako USA, Velká Británie a Japonsko již léta experimentují s podobnými algoritmy, které mají jejich operátorům pomoci odhalit tišší ponorky, zejména diesel-elektrické ponorky v „tichém“ režimu.
Rozdíl je v tom, že v čínském případě je taková analýza integrována přímo do vysoce autonomního bezpilotního dronu schopného úderu, což dále snižuje potřebu lidského zásahu v reálném čase.
Od senzoru k lovci: protiponorkové zbraně
To nás přivádí k dalšímu technologickému aspektu: protiponorkové zbraně. Kromě sběru dat může Wing Loong X na svých vnějších závěsnících nést lehká protiponorková torpéda. To znamená, že se nejedná pouze o pozorovací dron, ale o útočnou platformu.
Lehká torpéda jsou zbraně určené k útokům na ponorky z letadel, vrtulníků nebo lodí. Obvykle mají dosah několik kilometrů, akustické navádění a bojovou hlavici dostatečnou k vyřazení nebo potopení ponorky. Ačkoli Čína veřejně neupřesnila, jaký přesný model bude Wing Loong X používat, lze očekávat torpéda rodiny Yu-7 nebo jejich odvozeniny, koncepčně podobná západním lehkým torpédům, jako je například americké Mk 54.
V typickém scénáři by dron mohl:
- Detekovat potenciální ponorku pomocí sonobójí a vlastních senzorů.
- Vypočítat řešení palby (odhad polohy, kurzu a rychlosti cíle).
- Vypustit jedno nebo více lehkých torpéd směrem k oblasti, kde se ponorka nachází, a upravit trajektorii na základě aktualizovaných informací.
Teoreticky by systém mohl dokonce koordinovat činnost s dalšími prostředky (hladinové lodě, jiné bezpilotní letouny nebo letadla s posádkou) tak, aby se také podílely na útoku a spolupracovaly při sdílení dat.
Radar, výkon, výška, dolet
A konečně jsou tu další senzory. Aby mohl dron plnit plnohodnotnou misi ASW, obsahuje námořní radar, elektrooptické/infračervené senzory a systém detekce magnetických anomálií (MAD).
Námořní radar dokáže detekovat hladinová plavidla, periskopy nebo stožáry ponorek, které jsou mírně nad hladinou. Je užitečný jak pro identifikaci hrozeb, tak pro umístění dronu do taktického kontextu (kde se nacházejí přátelské lodě, kde je soustředěn civilní provoz atd.).
Elektrooptické / infračervené senzory (denní a termokamery) se používají k vizuálnímu pozorování mořské hladiny, identifikaci malých objektů, kontrole kontaktů zjištěných jinými senzory a obecně poskytují systému „oči“. Mohou být také použity pro sekundární úkoly námořního dohledu, jako je kontrola hranic nebo boj proti pirátství.
Nejvýraznější je asi systém MAD. Detektor magnetických anomálií měří malé odchylky v zemském magnetickém poli způsobené velkými kovovými tělesy, jako je například trup ponorky. Pokud dron letí relativně nízko nad oblastí, kde je podezření na ponorku, MAD může pomoci potvrdit její přítomnost a upřesnit polohu.
Tento typ senzoru se tradičně používá na pilotovaných protiponorkových letounech, jako jsou P-3 Orion nebo P-8 Poseidon, a na námořních vrtulnících. Jeho integrace do bezpilotního letounu s dlouhou vytrvalostí umožňuje udržovat trvalý dohled nad zájmovými oblastmi bez vystavení lidské posádky a s nižšími provozními náklady.
Výkon: dolet, výška a velikost
Podle čínských médií může Wing Loong X zůstat ve vzduchu až 40 hodin, operovat ve výšce 10 000 metrů a má rozpětí křídel přibližně 20 metrů. Tyto údaje jej řadí do kategorie bezpilotních letounů MALE (Medium Altitude Long Endurance), které jsou svou velikostí a koncepcí podobné zařízením, jako je americký MQ-9 Reaper.
Čtyřicetihodinová vytrvalost znamená, že dron může vzlétnout ze základny na pevnině, letět stovky nebo tisíce kilometrů do své hlídkové oblasti, zůstat tam více než celý den a rozmístit sonobójky a sledovací zařízení a vrátit se bez doplnění paliva. To je zvláště užitečné pro pokrytí rozsáhlých mořských oblastí, jako je Jihočínské moře nebo oblasti klíčových obchodních tras.
AVIC Wing Loong X Large MALE Drone(ASW Static Model Presented) | Zhuhai Aviation Expo
UAV-borne Sonobuoy Dispenser
ET-60 Tornado
CM-400AKG AGM
PL-12AE AAM
PL-108 AAM LiteThe Customer Requires that the Drone Must Bring 5-year Leading Edge ahead of the Other Global Competitors)) pic.twitter.com/zksp4J997I
— David Wang (@DavidWangPLA) November 14, 2024
Operace ve výšce 10 000 metrů mu umožňuje létat nad většinou nepříznivých povětrnostních podmínek a mimo dosah mnoha protiletadlových systémů krátkého dosahu. Zároveň může dron klesat do nižších výšek, když potřebuje přesně použít senzory, jako je MAD, nebo vypustit sonobójky.
Proč má protiponorkový dron takový význam
Kromě technologie zapadá Wing Loong X do širšího trendu: rostoucího významu ponorek ve strategické soutěži mezi velmocemi. Ponorky jsou obtížně zjistitelné platformy, schopné odpalovat křižující nebo balistické střely a ohrožovat obchodní trasy a skupiny letadlových lodí.
Čína investovala velké prostředky do vlastní ponorkové flotily, ale čelí také ponorkám USA, Japonska, Austrálie a dalších spojenců v Indopacifiku. V této souvislosti je zlepšení schopnosti „vidět“ pod vodou stejně důležité jako nasazení většího počtu vlastních ponorek.
Dron jako Wing Loong X nabízí několik strategických výhod:
- Vytrvalost: může zůstat celé hodiny nad stejnou oblastí, což je pro lidské posádky nákladné a vyčerpávající.
- Snížení rizika: pokud je dron sestřelen nebo dojde k nehodě, nedochází ke ztrátám na lidských životech a má menší politický dopad.
- Provozní náklady: teoreticky je provoz dronu levnější než udržování velkých letadel s posádkou v neustálém letu.
- Škálovatelnost: je snazší nasadit několik dronů souběžně, aby pokryly různé oblasti nebo vytvořily koordinovanou sledovací „síť“.
Čína navíc jeho prezentací na mezinárodní výstavě, jako je Dubai Airshow, nejen ukazuje technologickou sílu, ale také hledá exportní zákazníky mezi zeměmi, které nemají přístup k vyspělým západním protiletadlovým systémům. Rodina Wing Loong již byla vyvezena do několika států na Blízkém východě, v Africe a Asii a tato nová varianta by mohla otevřít mezeru na trhu námořního dohledu a pobřežní obrany.
Červená linie: smrtící automatizace a etická dilemata
Vzhledem k jeho obrovské síle je jednou z kontroverzí, kterým čelí, jeho schopnost smrtící automatizace: umožnit autonomnímu systému rozhodnout o odpálení torpéd je citlivou etickou hranicí. Někteří kritizují, že umělá inteligence má tak velkou rozhodovací pravomoc bez přímého lidského dohledu.
Tato debata se netýká pouze Číny. Mezinárodní organizace, odborníci na humanitární právo a některé vlády již léta diskutují o takzvaných LAWS (Lethal Autonomous Weapon Systems). Hlavní obavou je, že stroj bude rozhodovat o životě a smrti bez člověka „v záběru“, tj. bez člověka, který by v každém případě potvrdil a schválil použití síly.
Na fórech, jako je OSN, byla dokonce vznesena možnost zákazu nebo omezení tohoto typu zbraní, ačkoli prozatím neexistuje žádná závazná smlouva. Země jako Spojené státy, Rusko a Čína se přiklánějí k pružnějším formulacím, které jim umožňují pokračovat ve vývoji pokročilých schopností a zároveň zachovat, alespoň na papíře, určitou formu smysluplné lidské kontroly.
V případě Wing Loong X není z veřejně dostupných informací jasné, do jaké míry může systém zasáhnout bez lidského zásahu. Je pravděpodobné, že v jeho exportní konfiguraci bude zachován model „člověk ve smyčce“, kdy dron detekuje a doporučuje, ale operátor musí schválit odpálení torpéd. Samotná technická možnost automatizace tohoto kroku však podněcuje debatu o nové generaci zbraní, které kombinují autonomii, umělou inteligenci a smrtelnost ve složitém prostředí, jako je moře.
Změna způsobu ovládání hlubin
Wing Loong X je víc než dron: je to autonomní lovec ponorek. Představuje nebezpečnou a fascinující konvergenci mezi umělou inteligencí, vojenskou aeronautikou a bezpilotním námořním bojem. Pokud jsou jeho schopnosti skutečné, jak se uvádí, mohl by změnit způsob, jakým Čína projektuje svou námořní moc a jak se snaží ovládnout hlubiny.
Zapadá také do širšího trendu směřujícího k ekosystémům bezpilotních systémů: rojům leteckých, hladinových a ponorkových dronů, které vzájemně spolupracují, sdílejí data a úkoly. V takové budoucnosti by se ponorka již nemusela obávat pouze klasických protiponorkových letounů s posádkou, ale distribuované sítě senzorů a autonomních platforem, které ji neustále monitorují.
Teprve se ukáže, kolik z toho, co bylo oznámeno, se promítne do skutečných operačních schopností: jak tiché jsou jeho senzory, jak robustní je její komunikace v prostředí elektronického boje nebo jak spolehlivá je její umělá inteligence tváří v tvář falešným poplachům. Ale i přes tyto neznámé je poselství jasné: lov ponorek vstupuje do éry dronů a umělé inteligence a Čína chce být v čele této transformace.