Když se 20 tun vodíku rozplyne ve vzduchu, znamená to důvod k překvapení a úžasu. Tentokrát však proto, že byl v tichosti a poměrně bezpečně přenesen pomocí nové technologie na bázi kapaliny. Díky systému známému jako Liquid Organic Hydrogen Carrier (LOHC) by se mohla zásadně změnit celá energetická infrastruktura.
Zaznamenáváme pokroky, pokud jde o způsoby skladování a přepravy vodíku. Pohybu vodíku, jednoho z nejcennějších zdrojů čisté energie, je třeba věnovat velkou pozornost. Doposud bylo skladování a pohyb vodíku vždy jeho Achillovou patou, ale snad se podařilo tuto nevýhodu překonat.
Vědecké pozadí teleportace
Podle úspěšného testu provedeného ve Velké Británii společností Honeywell Technology a jejím evropským partnerem, společností Exolum, vznikla myšlenka zmizení vodíku. Díky tomuto testu se společnostem společně podařilo přepravit a uchovat 20 tun vodíku.
Pomocí LOHC byla vytvořena iluze, že vodík jednoduše zmizel a nezanechal po sobě žádnou stopu. LOHC však nezpůsobuje zmizení vodíku, ale jeho chemickou vazbu do kapalné sloučeniny, kterou lze přepravit a po příjezdu na požadované místo určení opět uvolnit.
🔋Henry Story, Project Developer at Exolum, participated in #HydrogenUK2025, where he explained the #LOHC demonstration project in Immingham and how our current infrastructure can provide efficient hydrogen storage and transport on a large scale. #WeAreExolum pic.twitter.com/n4vNdezSS4
— ExolumNWE (@ExolumNWE) April 11, 2025
Technologie využívá vratné chemické reakce, v jejímž čele stojí hydrogenace a dehydrogenace. Jednodušeji řečeno, vodík se přidává do nosné kapaliny, jako je toluen, který po sloučení vytvoří methylcyklohexan (MCH). Taková exotermická reakce umožňuje, aby byl vodík uzavřen do stabilního kapalného stavu. Když vodík dorazí na místo určení, spoléhá se na endotermickou reakci, která pohltí stejné množství energie, které předtím uvolnil.
Tato metoda umožňuje bezproblémové skladování a přepravu vodíku při pokojové teplotě a standardním tlaku. Původně se vodík musel při zpracování zkapalňovat při teplotě -253 °C nebo kombinovat se čpavkem, což bylo logisticky náročné a finančně náročné.
Nové řešení pro přepravu vodíku
Vodík už není třeba přeměňovat na černou barvu, protože spolupráce mezi japonskou společností Eneas a americkou společností Honeywell vedla k vytvoření globálního dodavatelského řetězce vodíku s využitím LOHC. Vodík lze bezpečně přepravovat prostřednictvím standardní infrastruktury, včetně nákladních automobilů, vlaků, nákladních lodí a potrubí. Již není potřeba dražších specializovaných nádrží a kryogenních systémů.
Mohly by přestat existovat všechny překážky bránící globální přepravě vodíku? No, reálné použití se rozšiřuje. Bylo zjištěno, že infrastruktura LOHC společnosti Honeywell v přístavu Immingham ve Velké Británii dokáže zpracovat přibližně 400 metrů krychlových nosné kapaliny, což je přibližně 20 tun vodíku.
Díky metodě LOHC se vodík dostane do kapaliny, která se chová podobně jako benzín, což umožňuje integraci vodíku do stávající infrastruktury.
Budoucnost čistší energie s vodíkovým palivem
Ačkoli je vodík znám jako palivo budoucnosti, problém s jeho maximálním využitím byl vždy spojen se skladováním a přepravou. Společnost LOHC tyto překážky a úskalí zcela odstranila. Chytré využití principů chemie tuto logistickou noční můru do jisté míry ukončilo.
Generální ředitel společnosti Honeywell Ken West je toho názoru, že systémy LOHC nabídnou nejen udržitelnější a nákladově efektivnější přístup ke skladování vodíku, ale také způsob, jak posílit mezinárodní spolupráci v oblasti energetiky.
Nyní musíme poznamenat, že LOHC by se mohl stát neviditelnou dálnicí, která nás všechny posune směrem k čistší energetické budoucnosti tím, že bude tiše a bezpečně pohánět globální zelenou revoluci. LOHC spolu s vodíkovou dálnicí za 1 miliardu dolarů (22 miliard korun) dokazuje, že se zdá, že všichni na celém světě se řídí svými plány na budoucnost bez emisí.
Širší důsledky technologie LOHC
Úspěšné zavedení technologie LOHC by mohlo způsobit revoluci v globální energetice. Tím, že se vodíková doprava stane bezpečnější a účinnější, otevře dveře k širšímu přijetí vodíku jako čistého zdroje energie. To by mohlo výrazně snížit celosvětovou závislost na fosilních palivech, a tím snížit emise skleníkových plynů a zmírnit změnu klimatu.
Technologie LOHC by navíc mohla stimulovat hospodářský růst vytvořením nových trhů a pracovních příležitostí ve vodíkovém odvětví. Země s bohatými obnovitelnými zdroji energie by se mohly stát významnými vývozci vodíku, což by podpořilo mezinárodní obchod a spolupráci.
Závěrem lze říci, že vývoj a rozšiřování technologie LOHC představují zásadní krok směrem k udržitelné energetické budoucnosti. S pokračujícími inovacemi a zdokonalováním těchto systémů se sen o světě poháněném vodíkem stává stále dosažitelnějším.