Diskuze o politické budoucnosti Íránu se tento víkend přenesla za hranice perské země a vyšla do ulic dvou velkých evropských měst, Hamburku a Londýna.
V severoněmecké metropoli vyšli v neděli do ulic stoupenci íránské opozice, aby požadovali změnu režimu a vyjádřili podporu Rezovi Pálevimu, dědici šáha, který byl svržen v roce 1979 islámskou revolucí. Místní média, jako například Hamburger Morgenpost, odhadují účast na několik tisíc lidí, ačkoli policejní orgány snížily odhad na 1 900 účastníků, jak potvrdily agentuře EFE.
Policejní zdroje oslovené agenturou EFE zdůraznily, že akce proběhla bez incidentů: „Demonstrace proběhla zcela pokojně.“
Nedělní demonstrace nebyla v hanzovním městě jediná. Den předtím, v sobotu, se v Hamburku sešly tisíce lidí, jak tvrdí Národní rada íránského odporu, známá pod zkratkou CNRI, která představuje jiný opoziční proud než monarchistický.
Řešením pro Írán není zahraniční válka ani politika appeasementu, ale svržení režimu.
NRIC shrnul smysl jejich protestu: „Řešením pro Írán není ani zahraniční válka, ani politika appeasementu, ale svržení režimu íránským lidem a organizovaný odpor.“
Tato vlna mobilizace na německé půdě není nová. V únoru, kdy se konala Mnichovská bezpečnostní konference, mezinárodní fórum o obraně a globální politice, uspořádala íránská opozice v bavorském hlavním městě protest, který podle policejních údajů přilákal desítky tisíc účastníků včetně samotného Paleviho.
Na druhé straně Lamanšského průlivu byla situace radikálně odlišná. V Londýně se tisíce lidí sympatizujících s íránským režimem vzepřely zákazu britské vlády, aby oslavily tradiční každoroční pochod Al-Kuds Day, den zavedený islámskou republikou na obhajobu palestinské věci.
Policejní zdroje agentuře EFE sdělily, že se na břehu Temže na Albertově nábřeží sešlo přibližně 5 000 lidí. Na shromáždění, které pořádala Islámská komise pro lidská práva (IHRC), se objevily transparenty s tvářemi zesnulého ajatolláha Alího Chameneího a jeho syna Mojtaby Chameneího, nového nejvyššího vůdce Islámské republiky, doprovázené heslem: „Zvolte dobrou stranu dějin.“
Na druhé straně Temže uspořádala proizraelská skupina Stop nenávisti protiprotest, kterého se zúčastnila sotva stovka lidí.
Hned na protějším břehu řeky, odděleném impozantní přítomností policistů, nákladních aut a člunů, uspořádala proizraelská skupina Stop The Hate protiprotest, kterého se zúčastnila asi stovka lidí. Vedle vlajek Izraele, Spojených států a íránského císařského praporu, jehož středem je lev, se objevily nápisy „Hamás je terorista“.
Aby se zabránilo střetům mezi oběma skupinami, uzavřela londýnská metropolitní policie dopravu na jednom z blízkých mostů. Navzdory vroucímu napětí proběhla obě shromáždění relativně normálně. Úřady prostřednictvím sociální sítě X informovaly, že došlo pouze ke třem zatčením: jedno za „projevování podpory zakázané organizaci“, druhé za bezohlednou jízdu a třetí za vyhrožování a urážlivé chování.
Nasazení bezpečnostních složek bylo vyčerpávající. Policisté kontrolovali téměř každého účastníka individuálně, než mu umožnili vstup do prostoru pochodu. Agentura EFE byla na místě svědkem toho, jak byl jeden z protestujících vyslýchán za to, že měl u sebe ceduli s nápisem „Hizballáh“, což je název libanonské šíitské milice, kterou Spojené království řadí mezi teroristické organizace.
V davu převládaly kufíje, tradiční arabské šátky, a palestinské vlajky, které se mísily s vlajkami Islámské republiky a Libanonu. Byly spatřeny také transparenty s podobiznou amerického prezidenta Donalda Trumpa pod nápisem: „Hledá se vrah.„