Samarium, které mnozí neznají,se stává symbolem nového globálního vojenského a technologického soupeření.
V dubnu Čína oznámila svou odpověď na americká cla a zavedla vývozní omezení na některé kovy, která zůstala bez povšimnutí široké veřejnosti. Při posuzování svých arzenálů v souvislosti s vojenskou podporou Ukrajiny a Blízkého východu však Spojené státy a Evropa narazily na významný problém: nedostatek základní komponenty.
Dominantní postavení samaria
Čína odhalila kritickou slabinu západního vojenského dodavatelského řetězce tím, že zavedla přísné kontroly vývozu samaria, vzácného kovu nezbytného pro výrobu žáruvzdorných magnetů používaných ve vojenských aplikacích. Tyto magnety mají zásadní význam v součástkách, jako jsou motory raket, inteligentní bomby a stíhačky, protože jsou schopny odolávat extrémním teplotám, aniž by ztratily magnetickou pevnost.
Čína vyrábí veškeré světové zásoby samaria a v rámci nového licenčního systému zastavila jeho vývoz s odkazem na obavy o národní bezpečnost. USA a jejich evropští spojenci tak mají reálnou možnost, že nebudou moci doplnit své zásoby moderních zbraní, zejména po jejich intenzivním nasazení na Ukrajině a Blízkém východě.
Deník New York Times poznamenal, že závislost na Číně není nová: od sedmdesátých let minulého století se západní ozbrojené síly spoléhaly na francouzský závod, který byl uzavřen v roce 1994 a nebyl schopen konkurovat ekonomicky a ekologicky laxní výrobě v Baotou ve Vnitřním Mongolsku. Navzdory desetiletím varování a rozptýleným snahám, jako bylo znovuotevření dolu Mountain Pass v Kalifornii po čínském embargu vůči Japonsku v roce 2010, USA nikdy nerozvinuly životaschopnou výrobu samaria.
Důl, který byl znovu obnoven v roce 2014, zkrachoval v následujícím roce kvůli čínské konkurenci. Společnost MP Materials, jeho nový vlastník, obnovila provoz v roce 2018 a získala finanční prostředky od Pentagonu na zpracování samaria, ale nikdy nenainstalovala potřebné zařízení pro nedostatek zákazníků ochotných hradit vysoké náklady na zmenšujícím se trhu. Mezitím jiný projekt podporovaný federací (závod společnosti Lynas v Texasu) nebyl po problémech s regulací v Malajsii nikdy postaven.
Chybějící článek řetězu
Jedním z klíčů k pochopení „problému“ v těchto zemích je skutečnost, že největším uživatelem samaria ve Spojených státech je společnost Lockheed Martin, která spotřebovává přibližně 23 kg na jeden letoun F-35. Společnost Lockheed Martin je největším uživatelem samaria v USA. Nové čínské předpisy nejenže zastavují přímý tok samaria, ale vyžadují licencování na základě konečného uživatele, čímž blokují nepřímý vývoz vojenským dodavatelům.
Čína sice udělila povolení pro některé magnety pro automobilový průmysl (například magnety využívající dysprosium nebo terbium v brzdách a řízení), ale vzhledem k omezenému civilnímu využití samaria nejeví žádné známky uvolnění jeho dodávek. Toto zpřísnění se shoduje s čínskými sankcemi vůči americkým dodavatelům spojenými s prodejem zbraní na Tchaj-wan, což posiluje využití samaria jako nástroje geopolitického nátlaku.
Další kritické aplikace
Před několika týdny deník Japan Times shrnul, jak vzácné kovy ovlivňují různá průmyslová odvětví. Sedm čínských kovů s omezeným přístupem – terbium, yttrium, dysprosium, gadolinium, lutecium, samarium a skandium – hraje klíčovou roli v civilním i vojenském průmyslu, od výroby čisté energie po pokročilou obranu. Terbium například zajišťuje tepelnou odolnost magnetů používaných v ponorkách a letadlech, ale je jedním z nejvzácnějších prvků i v rámci samotných ložisek vzácných zemin.
Yttrium, které má zásadní význam pro léčbu rakoviny a supravodiče, se v minulosti těžilo v USA, ale v zahraničí se zatím nezpracovává. Dysprosium, odolné vůči teplu a klíčové pro přechod k energetice, je nezbytné pro magnety ve větrných turbínách a elektromobilech a také pro řídicí tyče jaderných reaktorů. Většina dodávek těchto tří kovů směřuje do Japonska, Jižní Koreje a v menší míře do Spojených států.
Jaderné spektrum
Gadolinium se pro své magnetické vlastnosti hojně využívá při zobrazování magnetickou rezonancí, ale objevuje se také v jaderných reaktorech a elektronických součástkách. Lutecium, hustší než ostatní prvky na tomto seznamu, působí jako katalyzátor v ropných rafineriích, zatímco samarium, jak jsme již řekli, klíčový hráč v nedávných blokádách, tvoří magnety, které odolávají extrémním teplotám a jsou nezbytné ve stíhacích letadlech, turbínách a pokročilých naváděcích systémech.
A konečně skandium, které se okrajově vyrábí již půl století, má díky své pevnosti a radioaktivním vlastnostem využití ve vojenském letectví, jízdních kolech a stopovacích zařízeních pro detekci úniků v ropovodech. Nedostatek infrastruktury pro separaci a zpracování těchto materiálů v USA nebo v Evropě prohlubuje jejich strukturální závislost na Číně, která již dodává více než 90 % dovozu do USA.
Je zajímavé, že Čína do tohoto kola nezařadila neodym a praseodym, dva nejpoužívanější vzácné kovy při výrobě motorů s permanentními magnety, které jsou nezbytné pro elektromobily a větrné turbíny. Tyto dva prvky se stále vyrábějí v dole Mountain Pass v Kalifornii. I tak však produkce v USA pokrývá sotva zlomek celosvětové poptávky a závislost na Číně zůstává kritická.
Strategická naléhavost
Vzhledem k tomu, že se USA a jejich spojenci snaží urychlit doplnění vyčerpaných arzenálů a zajistit odstrašující schopnosti, upozorňuje úzké místo v dodávkách samaria na rizika, která vyplývají z toho, že strategické vstupy byly po desetiletí zadávány Číně. Obchodní jednání v Londýně se snaží oživit tok těchto kovů, ale očekávání, že Peking změní svůj nový systém udělování licencí, jsou spíše mizivá.
USA a Pentagon mezitím čelí dilematu, jak obnovit domácí dodavatelský řetězec pro základní surovinu, jejíž cena a omezený rozsah se ukázaly jako komerčně neživotaschopné bez trvalých dotací a dlouhodobého politického závazku. Pro širokou veřejnost neviditelné samarium se tak stává symbolem nové éry technologického a vojenského soupeření, kdy se průmyslová suverenita opět stává otázkou národní bezpečnosti.