Napětí kolem arktického Grónska roste. Téměř 40 % Dánů věří, že Spojené státy během prezidentství Donalda Trumpa ostrov napadnou. Trump naznačil, že „něco udělá“ s územím, které má klíčový strategický význam – Gróňané ale jasně říkají: o své budoucnosti rozhodneme sami.
Téměř čtyři z deseti Dánů se domnívají, že Spojené státy během prezidentství Donalda Trumpa napadnou dánské autonomní území Grónsko, vyplývá z průzkumu veřejného mínění, který pro agenturu Ritzau provedla společnost Voxmeter a který byl zveřejněn v sobotu.
Konkrétně 38 % respondentů se domnívá, že USA převezmou kontrolu nad arktickým ostrovem silou. Když byli respondenti dotázáni, zda se domnívají, že Spojené státy během prezidentství Donalda Trumpa zahájí invazi do Grónska, 10 % respondentů uvedlo, že s tímto předpokladem „rozhodně souhlasí“, a 28,3 % respondentů uvedlo, že „souhlasí“.
Naopak 28,6 % respondentů v průzkumu provedeném mezi 6. a 9. lednem mezi 1005 Dány uvedlo, že s tímto předpokladem „nesouhlasí“ nebo „rozhodně nesouhlasí“.
Průzkum přichází poté, co Trump v pátek prohlásil, že nedopustí, aby „Rusko nebo Čína okupovaly Grónsko„, a proto se rozhodl „něco udělat“ s dánským samosprávným územím.
Grónsko je největší samosprávné území na světě, rozkládá se na ploše přibližně 2,2 milionu km², z čehož více než 80 % pokrývá led. Žije zde jen asi 56 000 obyvatel, převážně Inuitů. Ačkoli je jeho tradiční hospodářství založeno na rybolovu, je vzhledem k omezené infrastruktuře a extrémním klimatickým podmínkám do značné míry závislé na dánských dotacích a pomoci.
Mezinárodní zájem o Grónsko vzrostl kvůli jeho klíčové geostrategické poloze v Arktidě a potenciálnímu přírodnímu bohatství. Postupné tání ledu otevírá nové obchodní cesty a přístup ke zdrojům, jako je ropa, vzácné zeminy a další nerostné suroviny, což přitahuje pozornost mocností, jako jsou Spojené státy, Rusko a Čína. Poloha Arktidy usnadňuje kontrolu nad námořním prostorem a možnostmi dohledu v Arktidě, což posiluje její význam pro globální bezpečnost a současné geopolitické soupeření.
Americký prezident tvrdil, že USA potřebují ostrov kontrolovat z bezpečnostních důvodů, protože „právě teď jsou kolem Grónska ruské torpédoborce, čínské torpédoborce a pak jsou všude ruské ponorky„.
Zpochybnil také svrchovanost Dánska nad tímto územím a uvedl, že tuto severskou zemi sice obdivuje, ale „skutečnost, že tam před 500 lety přistáli s lodí, neznamená, že jim ta země patří„.
Grónsko však nemá zájem stát se součástí Spojených států. V pátek večer vydalo pět stran grónského parlamentu Inatsisartut společné prohlášení, v němž se uvádí, že o budoucnosti Grónska musí rozhodnout grónský lid.
„Nechceme být Američany, nechceme být Dány, chceme být Gróňany,“ napsali lídři pěti stran, kteří zopakovali, že „o budoucnosti naší země musíme rozhodnout sami, bez tlaku na rychlé rozhodnutí, odkladů a vměšování jiných zemí„.
Zájem USA o Grónsko není nový. Během druhé světové války zřídily USA na ostrově vojenské základny a v roce 1946 nabídl tehdejší prezident Harry Truman Grónsko ke koupi za 100 milionů dolarů, což Dánsko odmítlo. Letecká základna Thule, zřízená v roce 1951, zůstává strategickým zařízením pro obranné operace USA v Arktidě. Americká vojenská přítomnost v regionu je již po desetiletí předmětem diskusí a spolupráce mezi Dánskem a Spojenými státy.
Klimatické změny urychlily tání ledu v Grónsku, což vyvolává obavy o životní prostředí a zvyšuje zájem o tento region. Tání ledu ohrožuje nejen přírodní prostředí a místní komunity, ale mohlo by také přispět ke globálnímu zvyšování hladiny moří. Kromě toho tání ledu odhalilo nové příležitosti pro využívání přírodních zdrojů, což zintenzivnilo geopolitickou soutěž v Arktidě.
Vztahy mezi Dánskem a Grónskem jsou složité. Ačkoli je Grónsko samosprávným územím, Dánsko zůstává odpovědné za jeho obranu a zahraniční politiku. V roce 2009 získalo Grónsko větší míru samosprávy díky zákonu o grónské samosprávě, který mu dává kontrolu nad většinou jeho vnitřních záležitostí, ačkoli za některé klíčové aspekty zůstává odpovědné Dánsko.
Rostoucí mezinárodní pozornost věnovaná Grónsku podtrhuje význam diplomacie a spolupráce v Arktidě. Vzhledem k tomu, že světové mocnosti usilují o zajištění svých zájmů v regionu, je potřeba společného a udržitelného přístupu stále důležitější, aby se předešlo konfliktům a zajistila se ochrana arktického životního prostředí.