Návrh mírové dohody, který údajně vznikl za zavřenými dveřmi Bílého domu a Kremlu, požaduje po Ukrajině výrazné ústupky – ztrátu části území, omezení armády a odmítnutí členství v NATO. Kyjev trvá na tom, že bez respektu k jeho suverenitě žádná dohoda nemůže obstát.
Tento plán vyzývá Kyjev, aby po válce omezil svou armádu na maximálně 600 000 mužů, vylučuje vstup Ukrajiny do NATO a chce, aby se napadená země stáhla z území, které stále kontroluje ve svém východním Donbasu, který by po válce zůstal demilitarizovanou zónou a byl by de facto mezinárodně uznán jako ruský.
Další dva sporné regiony, Cherson a Záporoží, by zůstaly pod kontrolou každé ze stran podle rozdělení frontové linie v okamžiku ukončení bojů, uvádí se v dokumentu, který zveřejnilo několik ukrajinských médií a washingtonský Institut pro studium války, think tank specializující se na konflikty, který sleduje vývoj tohoto konfliktu od jeho počátků.
Ukrajinská armáda v současné době čítá přibližně 900 000 vojáků a Kyjev trvá na tom, že si po válce musí udržet dostatečně velké a dobře vyzbrojené ozbrojené síly, aby odradil Rusko od opětovného vpádu na své území. Oblast Donbasu na východě Ukrajiny zahrnuje dvě správní jednotky Lugansk a Doněck. Rusko kontroluje prakticky celý Lugansk a přibližně 75 % Doněcka, kde kremelské síly již více než dva roky pomalu, ale vytrvale získávají půdu pod nohama.
Související článek
Obsazená Záporožská jaderná elektrárna, největší v Evropě, která je pod ruskou kontrolou od počátku invaze, by měla rozvádět elektřinu rovnoměrně na ukrajinskou i ruskou stranu.
Obsazená Záporožská jaderná elektrárna, největší v Evropě a od počátku invaze pod ruskou kontrolou, by měla distribuovat elektřinu rovnoměrně na ukrajinskou i ruskou stranu. Tato elektrárna je stálým bodem napětí, neboť její bezpečnost je vzhledem k riziku jaderné havárie v aktivní zóně konfliktu klíčová nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu.
Pokud bude mírový plán, o němž se předpokládá, že byl v posledních týdnech Bílým domem a Kremlem vyjednán v tajnosti a za zády Ukrajiny a EU, podepsán, bude muset prezident Volodymir Zelenskyj do 100 dnů od vstupu dokumentu v platnost kandidovat ve volbách. Zelenskému skončilo funkční období v květnu 2024, ale ukrajinské zákony zakazují hlasování v době, kdy je země ve válečném stavu, a on zůstává ve funkci na dobu neurčitou, dokud se volby nebudou moci znovu konat.
Dokument – o němž je Kyjev podle svých slov ochoten jednat poté, co jej obdržel od představitelů Pentagonu – rovněž stanoví, že Ukrajina musí zaručit náboženskou svobodu a uznat právo používat ruštinu ve vzdělávacím systému a médiích, což je nyní de facto zakázáno. Tento bod je obzvláště citlivý, protože ruština je na Ukrajině, kde je považována za symbol ruského vlivu, rozdělujícím tématem.
Další bod plánu počítá s tím, že na Ukrajině bude zakázána „veškerá nacistická ideologie a činnost“. Kreml jako argument pro svou invazi použil údajnou nacistickou ideologii, která údajně pronikla do ukrajinské armády a vlády po svržení posledního proruského ukrajinského prezidenta v roce 2014 ve vlně masových pouličních protestů. Mnozí odborníci však toto obvinění považují za součást ruské propagandy, která má ospravedlnit její vojenské akce.
V současné podobě plán rovněž zaručuje amnestii pro všechny aktéry zapojené do války a předpokládá vyčlenění části ruských aktiv zmrazených na Západě na proces obnovy Ukrajiny pod vedením USA. Rusko by se plně začlenilo do mezinárodního obchodního systému a Ukrajina by se vzdala rozmístění vojsk NATO na svém území, což v očích Kyjeva představuje jedinou reálnou bezpečnostní alternativu k již zcela vyloučenému členství v NATO.
Ve čtvrtek se vedoucí představitelé Německa, Spojeného království a Francie a ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj v telefonickém rozhovoru shodli, že jakákoli dohoda s Ruskem o ukončení války musí respektovat ukrajinské a evropské dlouhodobé zájmy. Tento postoj odráží obavy, že ukvapená dohoda by nemusela řešit základní příčiny konfliktu a mohla by Ukrajinu učinit zranitelnou vůči budoucí agresi.
„Ukrajinské ozbrojené síly musí mít i nadále schopnost účinně bránit suverenitu Ukrajiny“.
„V rámci toho musí být linie dotyku výchozím bodem pro dosažení dohody a ukrajinské ozbrojené síly musí mít i nadále schopnost účinně bránit suverenitu Ukrajiny,“ uvedlo německé kancléřství v prohlášení. Toto prohlášení zdůrazňuje, že je důležité, aby si Ukrajina zachovala svou obranyschopnost i v případě, že bude dosaženo mírové dohody.
Kreml ze své strany varoval Zelenského, že pokračování války „nemá smysl“ a je „nebezpečné“ i pro jeho vládu, a vyzval Kyjev, aby „hned“ jednal o mírovém urovnání. „Pokračování (války) pro ně nemá smysl a je nebezpečné. (Kyjevský) režim musí učinit odpovědné rozhodnutí a musí tak učinit hned,“ uvedl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na každodenním telefonickém brífinku.
Peskov zdůraznil, že „efektivní práce ruských ozbrojených sil musí Zelenského a jeho režim přesvědčit, že je lepší dosáhnout dohody a to hned. Raději teď než později. „Prostor pro svobodné rozhodování se zmenšuje s tím, jak ztrácí území,“ upozornil. Nedávné úspěchy Ruska na bojišti totiž považoval za vnucování Zelenskému a jeho režimu mírové řešení problému.
Mluvčí Kremlu zase ujistil, že Bílý dům ho „oficiálně“ neinformoval o svém novém mírovém plánu pro Ukrajinu, ačkoli trval na tom, že Moskva zůstává věrná tomu, co bylo dohodnuto na summitu na Aljašce loni v srpnu, kde odmítla vyhlásit příměří. „Oficiálně jsme nic nedostali. Navíc jsme se některé věci dozvěděli z tisku, ačkoli naše kontakty (s USA) neustávají a nikdy jsme je nepřerušili,“ řekl.
Peskov opět odmítl komentovat obsah plánu s tím, že Kreml je proti vyjednávání o míru na Ukrajině „s megafonem v ruce“. Toto prohlášení odráží, že Rusko dává přednost nenápadným jednáním, možná proto, aby se vyhnulo vnějšímu tlaku nebo veřejným závazkům, které by mohly omezit jeho manévrovací prostor.
Peskov opět odmítl komentovat obsah plánu s tím, že Kreml je proti vyjednávání o míru na Ukrajině „s megafonem v ruce“.
Rusko dnes uvedlo, že během uplynulého týdne obsadilo šestnáct míst na Ukrajině, den poté, co Putin odcestoval na velitelské stanoviště ve vojenském uskupení Západ, kde ho generální štáb informoval o obsazení pevnosti Kupjansk v Charkovské oblasti. Ukrajinská policie mezitím vyčíslila počet obětí středečního ranního ruského raketového útoku na obytnou čtvrť ve městě Ternopil na 31 osob.
Podle šéfa policie ve stejnojmenné oblasti Sergije Ziubanenka byly poslední tři oběti nalezeny mrtvé v troskách jedné ze dvou budov zničených ruským útokem. Tři mrtví jsou matka a její dvě děti. K raketovému úderu došlo ve středu kolem sedmé hodiny ranní a jeho cílem byla celá obytná budova, která byla poškozena v době, kdy mnozí obyvatelé ještě spali.
Při ruském útoku bylo zraněno asi sto lidí, včetně 18 dětí. Několik obyvatel v oblasti zásahu se stále pohřešuje, takže počet obětí může ještě vzrůst, než budou ukončeny záchranné práce. Podobné útoky podtrhují pokračující násilí a lidské oběti konfliktu, který má stále dopad na nevinné civilisty.
V mezinárodním kontextu zůstává světové společenství v otázce řešení konfliktu rozděleno. Zatímco některé země prosazují diplomatičtější přístup, jiné vidí potřebu zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo své vojenské akce. Klíčovými nástroji jsou hospodářské sankce a diplomatická izolace, jejich dlouhodobá účinnost však zůstává předmětem diskusí.
Navrhovaný mírový plán USA a reakce zúčastněných stran odrážejí složitost situace na Ukrajině. Jakékoli řešení bude muset vyvažovat bezpečnostní zájmy Ukrajiny, územní ambice Ruska a strategické zájmy západních mocností. Cesta k míru bude náročná a bude vyžadovat značné kompromisy na všech stranách.