Experimentální prototyp dosáhl rychlosti 650 km/h za 7 sekund na trati dlouhé pouhý 1 kilometr, čímž překonal dosavadní japonský rekord.
Čína dosáhla něčeho, co se ještě před několika lety zdálo nemožné: její nový experimentální vlak maglev překonal světový rekord, když dosáhl rychlosti 650 km/h za pouhých sedm sekund. Tento milník, dosažený na zkušební trati dlouhé pouhý jeden kilometr v laboratoři Donghu v provincii Hubei, překonal současného světového šampiona: japonský vlak maglev, který jezdí rychlostí 603 km/h.
Podle Li Weichaoa, ředitele Centra pro inovace elektromagnetických pohonných technologií vysokorychlostního maglevu, se po vyvinutí systému očekává provozní rychlost 800 km/h. Tento průlomový objev by zcela změnil meziměstskou dopravu a postavil Čínu do čela magnetické levitace.
Technologie, která mění pravidla hry
Prototyp o hmotnosti 1,1 tuny využívá elektromagnetický pohonný systém, který eliminuje tření, protože nedochází k žádnému fyzickému kontaktu s kolejemi. Jeho integrovaný lineární motor vytváří pohyblivá magnetická pole, která vlak současně tlačí a táhnou, což umožňuje zrychlení a brzdění, které je u běžných vlaků nemožné.
Související článek
Klíč k tomuto systému spočívá v jeho mimořádně přesném řízení: specializované senzory měří rychlost a polohu vozidla s přesností pouhé 4 milimetry, což vlaku umožňuje zabrzdit z rychlosti 650 km/h na nulu za pouhých 200 metrů. Tato milimetrová přesnost umožňuje bezpečně zvládat extrémní rychlosti.
Čína se s tímto rekordem nespokojila a na svém prvenství v technologii maglev pracuje již na několika úrovních. Šanghajský vlak maglev již komerčně jezdí rychlostí 431 km/h, zatímco společnost Aerospace Science and Industry Corporation vyvíjí prototyp vakuové trubice, který má za cíl dosáhnout rychlosti 1 000 km/h.
Kromě toho již Čína buduje pokročilejší testovací platformu, která do konce roku 2025 ověří provozní modely, což urychlí rozvoj této technologie. Jedná se o součást její celkové technologické strategie, která zahrnuje projekty, jako je první komerční jaderná fúzní elektrárna do roku 2030.
Budoucí důsledky a výzvy
Přestože extrémní zrychlení a brzdění prototypu jsou pro cestující smrtelně nebezpečné (prozatím omezené pouze na testování), systém demonstruje kvantový skok v elektromagnetickém pohonu, který má uplatnění v železniční dopravě, leteckém průmyslu a obranných technologiích.
Tento rekord podtrhuje globální technologický závod, v němž Čína zpochybňuje hegemonii Japonska v oblasti magnetické levitace. Tento vývoj doplňuje další pokroky, jako jsou její autonomní nákladní automobily, které již jezdí ve 40 městech, a armáda humanoidních robotů za 959 milionů dolarů (v přepočtu asi 20 miliard korun).
Čínský maglev by mohl výrazně zkrátit dobu jízdy na trasách, jako je Peking-Šanghaj (1 300 km), na méně než dvě hodiny. Jeho komerční životaschopnost však bude záviset na překonání problémů, jako je škálovatelnost infrastruktury a fyziologická adaptace člověka na extrémní zrychlení. Bude také konkurovat dalším kvantovým řešením, jako je například 504qubitový počítač Tianyan-504.
Zavedení této technologie ve velkém měřítku bude vyžadovat značné investice do infrastruktury. Výstavba nových tratí maglevu je nákladná a vyžaduje pečlivý návrh, aby se minimalizoval dopad na životní prostředí a společnost. Kromě toho musí být prioritou bezpečnost a pohodlí cestujících, zejména při tak prudkém zrychlení.
Na druhou stranu bude rozhodující i to, jak tento druh dopravy přijme veřejnost. Zážitek z jízdy vlakem dosahujícím takových rychlostí se bude velmi lišit od zážitku z jízdy běžnými vlaky a lidé se budou muset tomuto novému způsobu cestování přizpůsobit. Pokroky v technologii magnetické levitace by mohly inspirovat i inovace v jiných oblastech, jako je letecká a námořní doprava, kde je klíčovým cílem snížení tření a zvýšení efektivity.
Čínský průlom v technologii maglev představuje nejen působivý technický úspěch, ale také otevírá dveře do budoucnosti, kdy bude meziměstská doprava rychlejší a efektivnější. Aby se však tato vize stala skutečností, bude třeba překonat řadu technických, ekonomických a sociálních problémů.