Nevědomý signál fyzické přitažlivosti. A vy ho pořád přehlížíte

Nevědomý signál fyzické přitažlivosti. A vy ho pořád přehlížíte

Zdroj obrázku: Photo by Colin Lloyd on Unsplash

Oči jsou oknem do duše – a podle vědců i do srdce. Rozšíření zornic může být fyziologickým signálem přitažlivosti a emocionálního propojení, i když si toho často ani nevšimneme. Jak přesně funguje tento tichý jazyk těla, který prozradí víc, než si uvědomujeme?


Zjistit, zda někoho přitahujete, může být složité, ale věda poukazuje na překvapivý, ale nenápadný detail: oči. Konkrétně na rozšíření zorniček. Studie naznačují, že tato malá změna velikosti černé části oka může být ukazatelem sexuálního vzrušení a v některých případech i romantického zájmu. Příběh je však poněkud složitější, než se na první pohled zdá.

Zornice nereaguje pouze na světlo. Reaguje také na naše emoce, na pozornost, kterou něčemu věnujeme, na strach, překvapení nebo dokonce na duševní úsilí, které vyvíjíme. Ačkoli nám tedy může napovědět, zda nás někdo přitahuje, není neomylným detektorem zamilovanosti. Pochopení toho, co se za tímto jevem skrývá, pomáhá lépe interpretovat tyto vizuální signály, které často zůstávají nepovšimnuty.

Co říkají odborníci

Amanda Meyerová a Monika Zimanyiová, doktorky anatomie z James Cook University (Austrálie), v článku pro The Conversation vysvětlují, že „sval kolem okraje zornice funguje jako svěrač. Když je stimulován parasympatickým nervovým systémem (někdy známým jako systém „odpočinku a trávení“), stahuje se, aby zornici uzavřel“.

Související článek

Češi si myslí, že jim u záchodu stačí zavřít víko. Vědci teď ukázali, proč to nestačí
Češi si myslí, že jim u záchodu stačí zavřít víko. Vědci teď ukázali, proč to nestačí

Zavřít víko toalety před spláchnutím nestačí. Studie ukazují, že i přes zavřené víko unikají do vzduchu drobné infekční částice – tzv. bioaerosoly – které mohou kontaminovat celý prostor koupelny. Věda nyní přináší doporučení, jak se chránit.

Na druhé straně „na vnější straně svěrače působí jiný sval jako pružiny, které drží trampolínovou podložku na místě. Při stimulaci sympatickým nervovým systémem (systém ‚bojuj nebo uteč‘) se zkracuje, aby se zornice zvětšila,“ dodávají vědci.

Jinými slovy, velikost zornice je výsledkem neustálé rovnováhy mezi dvěma systémy: jedním, který má tendenci zornici uzavřít, a druhým, který má tendenci ji otevřít. Tato rovnováha reaguje nejen na množství světla, ale také na to, co se děje v našem mozku a těle.

Když nás něco vzruší, vyděsí nebo vyburcuje, aktivuje se sympatický systém, stejný systém, který zrychluje srdce nebo nás připravuje na rychlou reakci. Tato aktivace může způsobit mírné rozšíření zornic, i když se světlo v místnosti nezměnilo. Proto se v kontextu přitažlivosti nebo emočního stresu mohou oči trochu „zvětšit“ a rozzářit.

Co zjistily studie o přitažlivosti a zornicích

Studie z roku 2021, kterou citují Meyer a Zimanyi, zjistila, že zornice mužů se rozšiřují v závislosti na jejich sexuálních preferencích, zatímco zornice žen vykazují proměnlivější reakci. Například při setkání s erotickými obrázky žen vykazují heterosexuální muži rozšíření zornic, zatímco homosexuální muži reagují na obrázky mužů.

Naproti tomu u žen je situace složitější: „Zornice lesbických žen se také více rozšířily v reakci na erotické obrázky mužů a zornice heterosexuálních žen se rozšířily na erotické obrázky mužů i žen,“ uvádějí autoři.

Tento vzorec není nový. Již dřívější výzkumy ukázaly, že zornice mužů obecně reagují spíše specificky (rozšiřují se především na pohlaví, které je přitahuje), zatímco u žen je reakce širší a méně selektivní. To neznamená, že ženy „nevědí“, co se jim líbí, ale že jejich fyziologický systém reakcí je zřejmě pružnější a reaguje na širší škálu sexuálních a emocionálních podnětů.

Stejným směrem ukazovaly již jiné klasické práce. V 60. letech 20. století psycholog Eckhard Hess pozoroval, že se lidem rozšiřují zorničky, když vidí obrázky, které považují za přitažlivé, a že toto rozšíření může být tak jemné, že je zjistitelné pouze pomocí přesných měřicích přístrojů. V nedávné době vědecké přehledy potvrdily, že zornice jsou užitečným, nikoli však výlučným ukazatelem sexuálního vzrušení a zájmu o erotické nebo emocionálně relevantní podněty.

Rozšíření zornic se navíc neobjevuje pouze v reakci na sexuální představy. Bylo pozorováno také ve studiích, v nichž se lidé dívali na tváře, které považují za atraktivní, na romantické scény nebo dokonce když intenzivně přemýšleli o někom, kdo se jim líbí. Ve všech těchto případech se zdá, že zornice odrážejí zvýšenou pozornost a emocionální náboj, který věnujeme tomu, co máme před sebou.

Synchronizace a vzájemná přitažlivost

Kromě individuálního rozšíření zornic výzkumníci zdůrazňují význam společné reakce: „Synchronní rozšíření zornic mezi lidmi je spojeno s lepší týmovou prací a vzájemnou přitažlivostí, což odráží společné stavy vzrušení.“ Tento jev, známý jako „zornicová mimikry“ nebo „zornicová nákaza“, je spojen s dalšími automatickými synchronizacemi v těle, jako je srdeční frekvence, což ukazuje, že velká část spojení a přitažlivosti je podvědomá.

Tento typ synchronizace se neomezuje pouze na zornice. Když se dva lidé cítí dobře nebo jsou propojeni, mají tendenci se vzájemně napodobovat, aniž by si to uvědomovali: zaujímají podobné postoje, koordinují rytmus svého dechu, přizpůsobují tón hlasu nebo dokonce synchronizují pohyby rukou. Zornice doplňuje tento seznam „mikrosignálů“, které tělo vysílá, aniž bychom si to plně uvědomovali.

Studie ukázaly, že když dva lidé vedou plynulý a příjemný rozhovor, jejich zornice se mohou rozšiřovat a smršťovat téměř současně. Tento druh „vizuálního tance“ je spojován s větším pocitem empatie, důvěry a spojení. Nejde o to, že by se jeden člověk vědomě rozhodl kopírovat zornice toho druhého, ale o to, že oba nervové systémy reagují na společnou situaci podobným způsobem.

V romantickém kontextu může tato synchronizace posílit pocit „chemie“ mezi dvěma lidmi. Byla však pozorována také v přátelských vztazích, mezi rodiči a dětmi nebo v týmech, které dobře spolupracují. Shoda rozšíření zornic tedy vypovídá nejen o sexuální přitažlivosti, ale také o obecném citovém naladění.

Oči mohou poskytnout cenná vodítka o přitažlivosti a citovém spojení, ale vždy je důležité zvážit kontext a další řeč těla, než učiníte ukvapené závěry. Věda nám připomíná, že i když za nás mluví tělo, naslouchání a kladení otázek je stále nejlepší způsob, jak zjistit, zda se někomu líbíte.

#