Nedávno vyšla najevo studie o generaci Z, v níž bylo zdůrazněno, že 81 % mladých lidí požaduje přechod na čtyřdenní pracovní den, protože jej považují za produktivnější. Jen o několik dní později dokončilo Německo svůj první velký experiment s kratším pracovním týdnem a vyneslo rozsudek: Generace Z má ve svém konkrétním požadavku pravdu.
Výsledek, který Německo reflektovalo v otázce čtyřdenního pracovního týdne, je zdrcující. Po dvoufázovém testu s šestiměsíční analýzou a optimalizací procesů a po dalších šesti měsících se zavedením všech změn se 73 % společností, které se testu zúčastnily, již nechce vrátit k pětidennímu pracovnímu týdnu.
Německo versus čtyřdenní pracovní týden
Systém přechodu na čtyřdenní pracovní týden, který auditovala organizace 4 Day Week Global, byl založen na modelu, v němž bylo zachováno 100 % mzdy, 80 % pracovní doby a sledován 100 % výkon. Nejednalo se však o test s uzavřenými hranicemi.
Byly společnosti, které přijaly čtyřdenní týden s pátým dnem dovolené, jiné přerozdělily pracovníky tak, aby zachovaly běžnou pracovní dobu, a některé dokonce přistoupily na 4,5denní týden s přerozdělením státních svátků. A mezi všemi, včetně malých firem, ale i velkých společností s více než 250 zaměstnanci, se k obvyklému pracovnímu dni vrátí pouze 20 % účastníků.
Mezi ostatními je kromě 73 % těch, kteří si zkrácenou pracovní dobu ponechají, také 7 %, kteří nejsou rozhodnuti, jaké kroky podniknou dále, ale ve všech případech bylo zjištěno, že tvrzení generace Z spolu se všemi ostatními studiemi, které byly v poslední době provedeny, poukazují na záviděníhodnou úroveň produktivity.
Buď zůstaly stejné jako v době pětidenního pracovního týdne, nebo se v některých případech dokonce mírně zvýšily. Za tímto úspěchem stojí do značné míry nejen to, jak se díky snížení úrovně stresu zlepšilo duševní zdraví pracovníků, ale také to, jak byly k dosažení těchto čísel využity technologie.
Pomoci mohou moderní technologie
Počet pracovních schůzek se snížil o 60 % a 25 % zaměstnanců zavedlo nové digitální nástroje pro zefektivnění procesů, což vedlo ke zlepšení pohody, která pro 50 % zaměstnanců znamenala obrovský rozdíl. Z nich 13 % uvedlo, že zlepšení bylo v některých aspektech znatelné, a 31 %, že se zlepšilo jen trochu. Šest procent uvedlo, že žádné zlepšení nezaznamenalo.
Pokud s sebou nový technologický pokrok přinesl něco jiného než možnosti, jako je hybridní práce, pak je to více alternativ. Tváří v tvář obavám z těchto změn v produktivitě jsou vítány systémy řízení času a cílů, které technologické společnosti již léta zavádějí a které mají své místo i v jiných firmách. Příklady kolaborativní práce, jako je Notion, nebo systémy řízení, jako je Trello nebo Asana, nemusí zůstat ukotveny jen ve světě vývoje.
Skutečnost, že mladí lidé na podobných nástrojích vyrostli a nyní se nebojácně pouštějí do celé oblasti automatizace, kterou přináší informatika, je jen dalším příkladem přicházející změny. Jejich zaměření na cíle, nikoli na odpracované hodiny, se dříve či později projeví. A nebude to trvat dlouho.
Vzhledem k tomu, že generace Z bude v příštím roce tvořit 39 % firemní pracovní síly a do roku 2030 se má její podíl vyšplhat až na 70 %, je jejich role v posouvání světa práce jiným směrem a ve změně pravidel hry velice důležitá. To, že se stali jedním z hlavních zastánců změn, jako je práce na dálku nebo čtyřdenní pracovní den, je, jak říkají čísla, dostatečným důvodem k tomu, abychom tomuto vývoji věřili.