Každý rok v období lunárního nového roku se v Číně odehraje největší organizovaný pohyb lidí na světě. Během 40 dnů podniknou obyvatelé více než 9 miliard cest, aby oslavili svátky jara se svými rodinami. Vlak se přitom stal klíčovým prvkem této lidské migrace – symbolem technologického pokroku, kulturní tradice i sociální soudržnosti nejlidnatější země světa.
V Číně aktuálně probíhá největší migrace lidí na světě. A není za tím hladomor, válka ani rasové pronásledování. Ve skutečnosti se nejedná ani o hraniční přechody. Čína, druhá nejlidnatější země světa s více než 1,4 miliardy obyvatel, stojí před novou zkouškou.
17. února totiž začal Čínský nový rok. Tentokrát je to rok koně, což je dobrý rok pro ty, kteří jsou chladní (narození na podzim/zimu) a kterým tento živel prospívá (narození na podzim/zimu), a pro průmyslová odvětví, která jsou na něm závislá. „Naopak komplikace se očekávají u vztahů, které jsou již nyní napjaté, a s vyhlídkami na zvýšenou pravděpodobnost přírodních katastrof spojených s horkem a ohněm,“ říká Thierry Chow, konzultant Feng Shui pro CNN.
„Tyto první napjaté vztahy se již projevily při stěhování v těchto dnech,“ uvádí Lucas de la Cal. Vysvětluje, že nejžádanější věcí jsou v těchto dnech lístky na vlak, které jsou vyprodané. Není divu, že se najdou tací, kteří mají před sebou cestu dlouhou více než 30 hodin s cílem překonat více než 2 000 kilometrů, které je dělí od jejich rodného města.
Čínský nový rok je svátkem, při němž dochází k masové migraci z města na venkov, k původu. Tradičně se čínští zaměstnanci během tohoto svátku jara, který trvá 15 dní, vracejí domů.
China's Lunar New Year travel rush is world's biggest annual migration https://t.co/Tss2EbRYoD
— Reuters Asia (@ReutersAsia) February 16, 2026
Masivní pohyb lidí však znamená, že se cesty kumulují do celkem 40 dnů, v nichž se letos očekává přibližně 9,5 miliardy cest. Tradice, která podle agentury CNA prochází určitými změnami, neboť, ačkoli je to v současné době neoficiální, je stále častější, že rodiče cestují do města, kde pracují jejich děti.
Vlak jako osa, kolem které se vše točí
Cal tvrdí, že jejich cesta vyjíždí ze Šanghaje a jejím cílem je Longkou. Za normálních okolností by prý letěli letadlem, ale tento dopravní prostředek zdražil na trojnásobek. Řešení, stejně jako pro miliony čínských cestujících, je na kolejích.
Šanghaj je dobrým příkladem toho, kolik stát do tohoto druhu dopravy investoval. Jižní nádraží ve městě je první na světě, které má zcela kruhovou konstrukci, a očekává se, že ročně přepraví 15 milionů lidí. Nic ve srovnání s hlavním městským nádražím, kterým ročně projde odhadem 60 milionů lidí, kteří mají přístup k nejvytíženějšímu metru na světě.
Nevyrovná se ani jižnímu nádraží v Kantonu. To bylo až do roku 2024 nejvytíženějším nádražím v zemi. Podle zpráv čínských médií stanicí ročně prošlo 170 milionů lidí a každý den tudy projelo v průměru 600 vlaků. Odhaduje se, že v průměru nádražím projde téměř půl milionu lidí.
Až do letošního roku se jednalo o nejznámější nádraží v Číně. Před několika měsíci však bylo v Čchung-čchingu otevřeno největší nádraží na světě. Je pětkrát větší než newyorské nádraží Grand Central Station a za hodinu přepraví 16 000 cestujících. Její potenciál bude teprve objeven, protože stejně jako v případě zastávek metra v zemi se zrodila na pustině, kde kolem ní začaly vyrůstat budovy.
To je jen několik faktů, které vypovídají o upevnění pozice vlaku jako dopravního prostředku schopného v gigantické zemi přepravit co největší počet lidí v co nejkratším čase. Na počátku roku 2000 byl vysokorychlostní vlak v Číně zcela neznámý. Dnes Čína má zdaleka nejrozsáhlejší síť na světě.
A nejen to. V jejich vlacích cestují roboti, kteří fungují jako stevardi, vagony se staly preferovanými prostory ve srovnání s letadly, protože mohou pracovat se záviděníhodným datovým připojením, a mají zdaleka nejrychlejší vlaky na světě, přičemž stále překonávají rychlostní rekordy v nových testech, aby stále překonávaly stopky. Ani Japonsko, kdysi absolutní král rychlovlaků, se jí nyní nemůže alespoň přiblížit.
Technologické inovace a udržitelnost
Rozvoj čínských železnic se nezaměřuje pouze na rychlost a kapacitu, ale také na udržitelnost a technologické inovace. Čínská železniční síť má integrované elektrické vlaky, které výrazně snižují emise uhlíku, což je v souladu s globálními cíli udržitelnosti. Kromě toho se zavádějí technologie umělé inteligence, které optimalizují tok cestujících a zvyšují bezpečnost na nádražích.
Čínský vysokorychlostní železniční systém je také motorem regionálního hospodářského rozvoje. Železniční spojení usnadnilo přístup do méně rozvinutých regionů, podpořilo cestovní ruch a místní obchod. To pomohlo snížit hospodářské rozdíly mezi městskými a venkovskými regiony.
Kulturní a sociální dopad
Fenomén Čínského nového roku není jen událostí masové mobility, ale také odrazem významu rodiny a tradic v čínské kultuře. Během tohoto období se rodiny scházejí, aby oslavily a uctily své předky, což je praxe, která posiluje rodinné a komunitní vazby.
Kromě toho je Čínský nový rok pro čínská města příležitostí ukázat svou pohostinnost a kulturní rozmanitost. Festivaly, průvody a kulturní akce pořádané ve městech přitahují domácí i zahraniční turisty a podporují živou kulturní výměnu.