Nový výzkum amerických vědců odhalil chemické stopy mořských hub v horninách starých přes 541 milionů let. Tento molekulární důkaz zřejmě řeší dávný spor o to, kdo byl prvním živočichem na Zemi – a fosilie tentokrát nehrály hlavní roli.
Klíč k rozluštění záhady prvního živočicha, který obýval Zemi, nespočívá ve zkamenělé kostře, ale v něčem mnohem subtilnějším: v dávném chemickém podpisu. Po desetiletí se biologové snažili najít fyzické pozůstatky nejranějších forem živočišného života, tvorů s měkkým tělem, jejichž stopy se ztratily v čase. Tým vědců ve Spojených státech však změnil pravidla hry tím, že hledal molekulární otisky prstů v horninách starých více než 541 milionů let.
V těchto sedimentech z období neoproterozoika totiž našli velmi zvláštní organickou sloučeninu, typ sterolu s 30 uhlíky (C30), který, což je zajímavé, charakteristicky produkují moderní mořské houby. Tento objev nejenže řadí houby mezi hlavní kandidáty na naše nejstarší předky, ale také je zařazuje na pomyslný strom života mnohem dříve, než se dosud vědci domnívali. Taková zjištění posilují myšlenku, že mořské dno a jeho geologická aktivita měly zásadní význam pro vývoj života, kdy i podvodní zemětřesení mohou fungovat jako biologická „baterie“.
Aby se vědci ujistili, že tyto molekuly nepocházejí z řas, lokalizovali navíc druhý chemický marker, který fungoval jako potvrzení. Jednalo se o derivát sterolu C31, který poskytl nezvratný dvojí důkaz, jak bylo zveřejněno v časopise ScienceAlert, čímž vyloučil jiné zdroje a pevně podpořil živočišný původ těchto sloučenin.
Od geologické minulosti k laboratorní současnosti
Jako by to nestačilo, výzkum Massachusettského technologického institutu (MIT) se nezastavil u analýzy hornin. Tým šel ještě o krok dál, aby svou hypotézu přesvědčivě potvrdil: rozhodl se rekonstruovat proces fosilizace, kterým tyto molekuly prošly během milionů let pod zemí.
Vědci v laboratoři simulovali složité geologické podmínky nezbytné pro přeměnu sterolů. Výsledek byl ohromující: při experimentu vznikly stejné chemické deriváty, jaké byly nalezeny v horninových vrstvách. To posloužilo k ověření, že jejich interpretace je nejpravděpodobnější a že stejný molekulární otisk nalezený v minulosti lze zopakovat i v současnosti.
Sea sponges may have been Earth’s first living creatures via @PopSci https://t.co/C57WNtIGtK
— MIT Science (@ScienceMIT) October 3, 2025
Závěr je tedy podpořen trojím důkazem: chemií hornin, biologií současných hub a experimentálním ověřením v laboratoři. S těmito důkazy na stole je rovnováha v historickém sporu mořských hub s ktenofóry téměř definitivně ve prospěch mořských hub a vědecká debata se zdá být rozhodnuta.
Význam hub v evoluci života
Houby, vědecky označované jako porifera, jsou mnohobuněčné organismy, které existují již stovky milionů let. Jejich strukturální jednoduchost a schopnost filtrovat velké objemy vody jim umožnily přežít v rozmanitých mořských prostředích. Jako jedni z prvních živočichů na stromu života nabízejí houby jedinečný pohled na to, jak se vyvíjely složitější formy života.
Studium hub nám pomáhá nejen pochopit minulost, ale má také význam pro současnost a budoucnost. Houby mají zásadní význam pro mořské ekosystémy, protože pomáhají udržovat kvalitu vody a poskytují životní prostředí dalším organismům. Jejich schopnost produkovat jedinečné chemické sloučeniny navíc vzbudila zájem vědecké komunity o hledání nových léků a léčebných postupů.
Pokračující pátrání po našem původu
Navzdory významnému pokroku v poznání prvních živočichů pátrání po našem původu pokračuje. Vědci pokračují ve zkoumání nových technik a technologií, aby odhalili záhady evoluce. Využití molekulární biologie, genetiky a moderní paleontologie slibuje odhalit další tajemství toho, jak život na Zemi vznikl a jak se v průběhu věků vyvíjel.
Objev chemického podpisu v neoproterozoických horninách je teprve začátkem. S vývojem nových nástrojů a metod se pravděpodobně objeví další nálezy, které zpochybní naše současné představy a přiblíží nás k úplnějšímu pochopení historie života na naší planetě.