NASA ve spolupráci s japonskou kosmickou agenturou JAXA představila převratný objev: kosmickou superbouři vycházející ze srdce vzdálené galaxie.
Tato bouře pochází ze supermasivní černé díry, astronomického útvaru známého svou intenzivní gravitační přitažlivostí, které nemůže uniknout ani světlo. Zatímco existence takových bouří byla předpokládána, skutečná dynamika jejich vzniku nebyla až doposud plně pochopena. Tento objev má potenciál výrazně změnit naše dosavadní chápání vesmíru.
Nový vesmírný fenomén
V oblasti vědeckých objevů hraje často zásadní roli náhoda. Tak tomu bylo i v případě, kdy vědci, kteří se původně zaměřili na pozorování galaktických větrů, narazili na superbouři, která se vymykala předchozím očekáváním. Dosud se mělo za to, že galaktické větry jsou mírné a stálé, ale toto nové zjištění vykresluje jiný obraz.
Související článek
Tým vědců pod vedením profesorky Christine Doneové z Durhamské univerzity ve Velké Británii využil vesmírný teleskop XRISM, který vznikl ve spolupráci Japonska, USA a Evropské vesmírné agentury (ESA), k hlubšímu prozkoumání tohoto jevu. Pozorovali proudy plynu vyvrhované ze supermasivní černé díry rychlostí dosahující 20 až 30 % rychlosti světla. Tyto proudy byly nejen rychlé, ale také turbulentní a husté, což zpochybňuje představu plynulého galaktického větru.
Jak tyto větry procházejí galaxií, rozdělují základní prvky, které slouží jako stavební kameny pro nové hvězdy. Tento proces nejen narušuje stávající struktury, ale také podporuje vznik nových hvězdných útvarů, čímž přetváří vesmírnou krajinu.
Mechanismus, který stojí za superbouří
Dotyčná galaxie PDS 456 se nachází 2,5 miliardy světelných let od Země a je domovem jedné z nejžravějších černých děr, jaké kdy byly zdokumentovány. Tato černá díra je tak silná, že její bouře dokáže vypudit dostatek plynu na vytvoření 60 až 300 hvězd podobných našemu Slunci. Toto zjištění zpochybňuje tradiční pohled na černé díry jako na pouhé konzumenty hmoty a zdůrazňuje jejich roli významných přerozdělovačů hmoty a energie.
„Plynové střely“ pozorované přístrojem XRISM vznikají pouhých 0,1 světelného roku od černé díry. Navzdory své blízkosti mají dostatek energie, aby prošly galaxií, stlačily okolní plyn a spustily gravitační reakce, které vedou ke vzniku hvězd. Tento proces ilustruje dvojí povahu černých děr jako destruktivních i tvůrčích sil ve vesmíru.
Úloha teleskopu XRISM
K tomuto objevu přispěl dalekohled XRISM díky své pokročilé technologii, která je schopna identifikovat odlišné proudy plynu a měřit jejich rychlosti s nebývalou přesností. Tato schopnost umožnila vědcům nahlédnout do geometrie a rozložení rychlostí větrů a nabídla tak detailní porozumění, které bylo dříve nedosažitelné.
Kromě tohoto pozoruhodného objevu umožnil nedávný technologický pokrok vědcům také dosáhnout takových výkonů, jako je teleportace světla do jiné galaxie, což představuje významný milník v našem zkoumání vesmíru. Jak pokračujeme ve zkoumání vesmíru, podobné objevy nám připomínají rozlehlost a složitost kosmu, zpochybňují naše vnímání a rozšiřují naše znalosti o nebeských jevech, které utvářejí náš vesmír.