NASA je v šoku: Na Marsu byl zachycen prachový ďábel

NASA je v šoku: Na Marsu byl zachycen  prachový ďábel

Nedávná pozorování vozítka Perseverance zaujala vědce i vesmírné nadšence. Na záběrech pokročilých kamer roveru bylo vidět, jak mohutný prachový ďábel na Marsu pohlcuje menšího během průzkumu kráteru Jezero. Tento jev poskytl vědcům neocenitelné poznatky o vývoji počasí a dynamice atmosféry na Rudé planetě.


Na Marsu se vyskytují prachoví čerti, kteří vznikají v důsledku teplotních rozdílů, jež vytvářejí sloupce teplého vzduchu stoupající a rotující v kruhovém pohybu. Jak Slunce ohřívá povrch Marsu, teplota země stoupá, což způsobuje, že vzduch nad ní stoupá chladnějším a hustším vzduchem, který ji obklopuje. Tento proces vytváří rotační pohyb, jak teplý vzduch nabírá výšku a vytváří fascinující podívanou na prachového ďábla.

Tyto vířící víry nejsou jen vizuálně podmanivé; slouží jako zásadní nástroj pro vědce studující atmosférické podmínky na Marsu. Prachoví ďáblové poskytují cenné údaje o větrném režimu, kolísání teplot a dynamických povětrnostních systémech. Mají zásadní význam pro pochopení marťanského klimatu a jeho možného dopadu na budoucí průzkumné mise.

Zajímavé je, že prachové červy hrají také klíčovou roli při udržování provozní efektivity marsovských roverů. Rotující vzdušné útvary pomáhají čistit nahromaděný prach ze solárních panelů roverů, čímž prodlužují jejich provozní životnost. Tento přirozený čisticí účinek byl pozorován zejména během misí roverů Spirit a Opportunity, u nichž se po setkání s prachovými čerty prudce zvýšila úroveň výkonu.

Klíčová role vytrvalosti při průzkumu Marsu

Nedávné pozorování sondy Perseverance je významné z několika důvodů. Nabízí vědcům vzácnou příležitost studovat dynamiku interakce prachových čertů, která ukazuje slučování nebo likvidaci vírů. Pohled na velkého prachového čerta, který pohlcuje menšího, poskytuje zásadní poznatky o životním cyklu a chování těchto atmosférických jevů.

Podle vědecké pracovnice projektu Katie Stack Morganové jsou prachoví ďáblové hlavním zdrojem atmosférického prachu na Marsu a podílejí se přibližně na polovině atmosférického prachu na planetě. Pochopení těchto mechanismů transportu prachu je zásadní pro pochopení podmínek marsovského prostředí a jejich důsledků pro budoucí mise.

Od svého úspěšného přistání v roce 2021 stojí sonda Perseverance v čele výzkumu Marsu. Vozítko vybavené sofistikovanými vědeckými přístroji zkoumá geologické vlastnosti planety, klimatické podmínky a možnosti výskytu mikrobiálního života v minulosti. Nedávné pozorování prachového ďábla je součástí probíhajících studií dynamiky atmosféry Marsu, které umožňují hlouběji porozumět povětrnostním systémům planety.

Zachycení nepolapitelných marťanských prachových ďáblů

Poslání sondy Perseverance přesahuje rámec meteorologických pozorování. Úkolem roveru je pátrat po známkách dávného mikrobiálního života a sbírat vzorky hornin a půdy pro budoucí analýzu na Zemi. Tyto vzorky poskytnou zásadní poznatky o historii Marsu a jeho potenciálu pro život.

Pořizování snímků a videí marťanských prachových čertů vyžaduje pečlivé plánování a načasování. Vědecké týmy NASA nemohou předvídat přesný výskyt prachových ďáblů, protože sonda Perseverance provádí automatický průzkum krajiny. Analýzou denních vzorců a směrů větru se však vědci snaží zachytit tyto události ve vhodných okamžicích.

Mark Lemmon, výzkumný pracovník zapojený do vědeckého úsilí Perseverance, upozornil na krátkou životnost marťanských prachových čertů, která obvykle netrvá déle než 10 minut. Nedávné pozorování většího prachového ďábla, který pohltil menšího, představuje významný úspěch a nabízí cenné poznatky o vizuálních vlastnostech a atmosférických dopadech těchto fascinujících jevů.

Díky těmto pozorováním vědci nadále odhalují tajemství chování atmosféry Marsu a připravují tak půdu pro budoucí průzkum a možnost lidského osídlení Rudé planety.

Zdroje článku:
nasa.gov

#