Elon Musk tvrdí, že umělá inteligence a robotika povedou k zániku chudoby a zbytečnosti spoření – univerzální příjem podle něj zajistí pohodlný život bez nutnosti pracovat. Jeho vize však naráží na řadu otázek o smyslu práce, roli peněz i reálné proveditelnosti.
Elon Musk se opět ocitl v centru celosvětové debaty s tvrzením, které je stejně ambiciózní jako kontroverzní: v budoucnu nebude nutné šetřit peníze, protože umělá inteligence a robotika skoncují s chudobou tím, že umožní zavést podstatný „univerzální příjem“. Podle podnikatele bude tato transformace tak hluboká, že práce přestane být povinností a peníze, jak jsou chápány dnes, ztratí svůj význam.
It is certainly a nice gesture of the Dells, but there will be no poverty in the future and so no need to save money.
There will be universal high income.
— Elon Musk (@elonmusk) December 17, 2025
Toto prohlášení zaznělo na sociální síti X v reakci na debatu o takzvaných „Trumpových účtech“, programu prosazovaném americkou vládou na podporu spoření od narození. Musk tuto iniciativu zdaleka neoslavoval, ale tvrdil, že jde pouze o dočasné řešení problému, který technologie nakonec zcela odstraní.
Související článek
Nad rámec základního příjmu?
Ačkoli myšlenka zaručení příjmu pro celou populaci není nová (koneckonců o univerzálním základním příjmu se v akademických i politických kruzích diskutuje již desítky let), Musk zavádí klíčovou nuanci: nemluví o minimálním příjmu na pokrytí základních potřeb, ale spíše o dostatečně vysoké úrovni příjmu, která umožní pohodlný život bez nutnosti pracovat.
V různých veřejných projevech a rozhovorech zakladatel společností Tesla a SpaceX trvá na tom, že masová automatizace sníží náklady na výrobu zboží a služeb na téměř zanedbatelnou úroveň. V takovém případě by potraviny, bydlení, doprava a zdravotní péče byly dostupné všem, takže by nebylo nutné šetřit a současné ekonomické nerovnosti by se rozmělnily.
Muskova očekávání se opírají o zrychlující se pokrok „obecné umělé inteligence“ a robotických systémů. Na mezinárodních konferencích, například na té, která se konala v Paříži v roce 2024, prohlásil, že existuje vysoká pravděpodobnost, že „nikdo z nás nebude mít práci“ v tradičním slova smyslu, protože stroje budou schopny vykonávat jakýkoli úkol efektivněji než lidé.
V tomto kontextu se práce stane nepovinnou činností, která bude mít blíže ke koníčku než k ekonomické nutnosti. Produktivita generovaná autonomními systémy by umožnila udržet ekonomiku hojnosti, která by dokonce – podle Muska – mohla pomoci řešit strukturální problémy, jako je státní dluh USA.
Kontrast s dnešní realitou
Muskovy výroky přicházejí v obzvláště nápadném okamžiku: podnikatel se nedávno stal prvním člověkem, který dosáhl jmění odhadovaného na 600 miliard dolarů. To podnítilo skepsi na sociálních sítích a ekonomických fórech, kde mnozí uživatelé poukazují na rozpor mezi jeho nesmírným osobním bohatstvím a jeho sdělením, že spoření brzy přestane mít význam.
Kritika se neomezuje pouze na Muska. Ekonomové a analytici zpochybňují motivaci k výrobě ve světě, kde „všechno stojí téměř nic“, a varují, že i když absolutní chudoba zmizí, relativní chudoba může přetrvávat kvůli řadě faktorů (od válek po elity odmítající ztratit svůj status).
Na druhou stranu Musk tvrdí, že hlavní překážka, které tato jím předpovídaná budoucnost bude čelit, nebude ekonomická, ale existenční: pokud stroje zvládnou všechno lépe než lidé, vyvstane nepříjemná otázka: co dá lidským životům smysl?
Sám podnikatel připustil, že v případě negativního scénáře by tento přechod mohl vyvolat hluboké sociální a psychologické krize.
Čísla na stole
Jedním z nejrozporuplnějších aspektů Muskova přístupu je nedostatek konkrétních čísel. V nedávných debatách se různé odhady snažily myšlenku „vysokého univerzálního příjmu“ vyjádřit čísly. Některé návrhy jej odhadují na zhruba 175 000 dolarů (3,675 milionu Kč) ročně, jiné hovoří o měsíčních převodech ve výši zhruba 3 000 dolarů (63 000 Kč) nebo i mnohem méně.
Toto rozpětí čísel odhaluje jeden z hlavních problémů tohoto konceptu: to, co je dnes považováno za vysoký příjem, se značně liší podle země, ekonomického kontextu a společenských očekávání a tato měřítka se v průběhu času mění.
Debata o proveditelnosti univerzálního vysokého příjmu se navíc prolíná s obavami z dopadu automatizace na zaměstnanost. Podle zprávy McKinsey Global Institute se odhaduje, že do roku 2030 by automatizace mohla nahradit 400 až 800 milionů pracovních míst. To naznačuje, že přechod na ekonomiku poháněnou umělou inteligencí by mohl být složitější, než Musk předpokládá.
Na druhou stranu by zavedení vysokého univerzálního příjmu vyžadovalo výraznou restrukturalizaci současných daňových a sociálních systémů. Kritici tvrdí, že bez jasného a udržitelného plánu by mohlo hrozit značné riziko zvýšení ekonomické nerovnosti.