Elon Musk tvrdí, že jedinou cestou z americké dluhové krize je masivní nasazení umělé inteligence a robotiky. Ve svém novém ekonomickém manifestu sází na exponenciální růst produkce, i za cenu společenských otřesů.
Zakladatel společností Tesla a SpaceX se po intenzivním a bouřlivém výletu do washingtonské politiky vrací na domácí půdu a tvrdí, že umělá inteligence je jediným způsobem, jak se vyhnout krizi horší, než je ta současná. Ve svém vystoupení v podcastu Nikhila Kamatha Elon Musk opět postavil AI do centra budoucnosti globální ekonomiky. Tváří v tvář státnímu dluhu USA ve výši více než 25 miliard eur, přičemž splátky úroků již spotřebovávají 15 % federálních výdajů, Musk prohlašuje, že jediným východiskem je bezprecedentní zvýšení výroby: „Myslím, že to je v podstatě jediná věc, která vyřeší dluhovou krizi USA,“ řekl s odkazem na rozsáhlé nasazení umělé inteligence a robotiky.
Elon Musk details D.O.G.E.’s most SHOCKING discoveries. pic.twitter.com/hUKizwHA2g
— Mila Joy (@Milajoy) November 30, 2025
Tyto poznámky přicházejí v době, kdy se magnát mění. Po měsících strávených v čele kontroverzního ministerstva pro efektivitu státní správy (DOGE) prezidenta Donalda Trumpa, což on sám označil za „zajímavou vedlejší misi„, a po velmi veřejné politické roztržce Musk zřejmě přesměruje svůj vliv do terénu, který zná nejlépe.
Muskovým výchozím bodem je údaj, který znepokojuje ekonomy a politiky (a všechny ostatní); náklady na udržování veřejného dluhu USA – jen v říjnu 2025 činily platby úroků 90 miliard eur. Musk poukázal na to, že tyto platby již nyní převyšují celý vojenský rozpočet země, což je zátěž, která, jak varuje, bude v krátkodobém horizontu jen narůstat.
K vyrovnání nesouladu mezi dluhem a HDP má země tradičně dvě možnosti: snížit výdaje nebo získat více peněz. Musk po svých zkušenostech z vedení DOGE, kde bylo jeho úkolem právě identifikovat a eliminovat nehospodárné vládní výdaje, zřejmě dospěl k závěru, že úspory mají své meze. Tam se jeho tým snažil uplatnit obchodní logiku při snižování miliard, ale jeho radikální metody narazily na tvrdý politický a byrokratický odpor, což nakonec urychlilo jeho odchod a dočasnou roztržku s Trumpem.
Sází tedy jednoznačně na druhou cestu: růst, ale ne jen tak ledajaký, exponenciální, poháněný tím, co považuje za příští průmyslovou revoluci; „dokud bude civilizace postupovat vpřed, budeme mít umělou inteligenci a robotiku ve velmi velkém měřítku,“ prohlásil a zdůraznil, že tato transformace je nevyhnutelná.
Muskova úvaha vychází z jeho přesvědčení, že umělá inteligence a pokročilá robotika povedou k dramatickému nárůstu výroby zboží a služeb. Tato hojnost však vyvolá vedlejší efekt: deflaci. „Pravděpodobně dojde k deflaci… protože jednoduše nemůžete zvyšovat nabídku peněz tak rychle, jak se zvyšuje produkce,“ vysvětlil.
Tento fenomén „dezinflačního růstu“ není pouze Muskovým nápadem. Analytici firem, jako je BlackRock, již upozornili, že umělá inteligence může být silou, která snižuje jednotkové náklady a zvyšuje produkci, což vede k vyšším ziskovým maržím a produktivitě. Podle odborníků by AI mohla automatizovat opakující se úkoly a zvýšit efektivitu v odvětvích, jako je výroba, logistika a finanční služby, což by vedlo ke snížení nákladů a zvýšení globální konkurenceschopnosti.
Elon je velmi senzacechtivý člověk, to už víme. Musíme uznat, že tato úvaha má jistou logiku; umělá inteligence může být schopna snížit náklady společnosti na lidské zdroje a zvýšit její zisky a úroveň produktivity. Zdá se nám však nerozumné nezohlednit také dopady, které by to mohlo mít na trh práce a životy obyčejných lidí. Přemýšlet o blahu kapitálu a zanedbávat blaho občanů je u velkopodnikatelů něco zcela běžného, ale všichni víme, že to ne vždy dobře dopadne.
Musk jde ještě o krok dál a předpovídá, že pokud by výroba předstihla růst peněžní zásoby, ceny by klesly, což je scénář, při kterém by centrální banky mohly snížit úrokové sazby na nulu, čímž by se tlak na zadlužení zcela zmírnil. Jeho dočasná prognóza je optimistická: věří, že za tři roky nebo méně by růst produkce zboží a služeb mohl předstihnout míru inflace, což by předznamenalo novou ekonomickou etapu.
Muskův optimistický pohled však není bez kritiky. Mnozí odborníci varují před riziky rychlého zavádění umělé inteligence a robotiky, zejména pokud jde o technologickou nezaměstnanost. Automatizace by mohla vytlačit miliony pracovníků, což by si vyžádalo rekvalifikaci a politiku slaďování pracovních míst, aby se zabránilo nárůstu ekonomické nerovnosti. Kromě toho rozsáhlé zavádění umělé inteligence vyvolává etické problémy a problémy v oblasti ochrany soukromí, které je třeba řešit, aby bylo zajištěno odpovědné využívání této technologie.
Ačkoli je Muskova vize AI a robotiky jako spasitelů globální ekonomiky odvážná a provokativní, je nezbytné zvážit vyvážený přístup, který zohlední jak přínosy, tak problémy této technologické transformace. Spolupráce mezi vládami, podniky a občanskou společností bude mít zásadní význam pro zajištění toho, aby z technologické revoluce měli prospěch všichni, a ne jen někteří.